ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.378.2017.1
sp. zn. 21 Cdo 378/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Mojmíra Putny ve věci vydání předmětu úschovy za účasti příjemce DEKO MONT, s.r.o. , se sídlem v Ostravě, Stodolní č. 1785/31, IČO 25816136, a přihlašovatelů 1) RD STYL a.s. , se sídlem v Praze 5, Plaská č. 622/3, IČO 25821130, zastoupené JUDr. Zdeňkou Friedelovou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Místecká č. 329/258, a 2) JUDr. Š. K., Ph.D. , se sídlem v Praze 1, Lazarská č. 1719/5, jako insolvenčního správce dlužníka EUROSTROJ SCHLAGER, s.r.o., se sídlem v Praze 16, Na Výšince č. 748/1, IČO 63494965, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 100 Sd 220/2007, o dovolání přihlašovatele 2) proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. srpna 2016, č. j. 18 Co 89/2016-147, takto:
I. Dovolání přihlašovatele 2) se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání přihlašovatele 2) proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31.8.2016, č.j. 18 Co 89/2016-147, není přípustné podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31.12.2013 [(dále jen „o.s.ř.“), který je třeba pro projednání dovolání a pro rozhodnutí o něm i v současné době použít, neboť řízení bylo zahájeno přede dnem 1.1.2014 (srov. Čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony)], jelikož rozhodnutí odvolacího soudu je – z hlediska závěru o zamítnutí žádosti přihlašovatele 2) o vydání předmětu úschovy (pracovní plošiny typ S 88 E 10, výrobní číslo 0008725101, pracovní plošiny typ S 111 E 16 HT, výrobní číslo 01083511751, pracovní plošiny ITECO typ IG 10130, výrobní číslo IG 10/7657), a to z důvodu uplynutí lhůty uvedené v usnesení podle §185g odst. 1 o.s.ř., a o připadnutí předmětu úschovy státu, který soud činí vždy v řízení o úschovách podle §185a a násl. o.s.ř., popřípadě v řízení (v posuzované věci však pravomocně zastaveném) o žalobě o uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu úschovy podle ustanovení §185e o.s.ř., a to i tehdy, bylo-li ohledně přihlašovatele zahájeno insolvenční řízení – v souladu s ustálenou rozhodovací praxí soudů (k tomu srov. například stanovisko býv. Nejvyššího soudu SSR ze dne 2.9.1975, sp. zn. Cpj 52/75, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 20, ročník 1976, stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 11.10.2006, sp. zn. Cpjn 203/2005, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 24, ročník 2007, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 4.4.2008, sp. zn. 21 Cdo 2159/2007, publikovaný v časopise Soudní judikatura pod č. 114, ročník 2008,) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Namítá-li dále dovolatel překážku „res iudicata“ spatřovanou v existenci pravomocného zamítavého rozhodnutí soudu v insolvenčním řízení, zahájeném ohledně dlužníka EUROSTROJ SCHLAGER, s.r.o., které se týká vyloučení majetku (totožného s předmětem úschovy) z majetkové podstaty, a dovozuje-li, že s předmětem úschovy, který je „po právu“ sepsán v soupisu majetkové podstaty, musí být naloženo podle právních předpisů upravujících insolvenční řízení (musí být vydán insolvenčnímu správci), pak (stejně jako insolvenční soud) nebere náležitě v úvahu, že součástí majetku patřícího do majetkové podstaty se předmět úschovy stává až poté, co byl z úschovy vydán; do té doby lze do podstaty zapsat pouze nárok na vydání předmětu úschovy. Navíc, jak správně podotkl i odvolací soud, i když byl majetek (předmět úschovy) zapsán do soupisu majetkové podstaty a i když z něho nebyl podle rozhodnutí soudu vyloučen, nemůže tím být předurčeno, komu má být z úschovy vydán. Tato námitka dovolatele tedy není způsobilá zpochybnit závěr odvolacího soudu o tom, že přihlašovatel 2) nemá právo na vydání předmětu úschovy, na němž (mimo jiné) dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu spočívá.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání přihlašovatele 2) podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. června 2017
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu