ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.4242.2017.1
sp. zn. 21 Cdo 4242/2017-206
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobce P. S. , zastoupeného JUDr. Markétou Němcovou, advokátkou se sídlem v Brně, Riegrova č. 1378/1, proti žalované Úrazové nemocnici v Brně, příspěvkové organizaci , se sídlem v Brně, Ponávka č. 6, IČO 002 09 813, zastoupené JUDr. Antonínem Mimochodkem, advokátem se sídlem v Brně, Pekárenská č. 330/12, o neplatnost rozvázání pracovního poměru, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 38 C 28/2013, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. ledna 2017 č.j. 15 Co 230/2016-164, takto:
I. Dovolání žalované se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Markéty Němcové, advokátky se sídlem v Brně, Riegrova č. 1378/1.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17.1.2017 č.j. 15 Co 230/2016-164 podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl, neboť v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod (dovolatelka zpochybňuje pouze skutková zjištění, která soudy obou stupňů považují za prokázána z předložených listinných důkazů, a to skutečnost, že organizační změnou žalované bylo zrušeno místo, které žalobce nezastával - příkazem ředitele č. 6/2012 ze dne 19.11.2012 bylo zrušeno vědecko-výzkumné pracoviště žalované, avšak žalobce v tu dobu nezastával místo vědeckého pracovníka, nýbrž lékaře - soud tak neshledal příčinnou souvislost mezi přijatou organizační změnou a nadbytečností zaměstnance; dovolatelka nesouhlasí s hodnocením důkazů odvolacím soudem a předestírá své vlastní skutkové závěry, na nichž pak buduje odlišné právní posouzení věci), než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř., a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.
Nastoluje-li dovolatelka otázku nadbytečnosti zaměstnance s ohledem na provedenou organizační změnu, pak zaměstnanec je pro zaměstnavatele nadbytečný ve smyslu ustanovení §52 písm. c) zák. práce tehdy, nemá-li zaměstnavatel – s ohledem na přijaté rozhodnutí o organizační změně - možnost zaměstnance dále zaměstnávat pracemi dohodnutými v pracovní smlouvě; jestliže se však z hlediska potřebného profesního složení zaměstnanců nestává nadbytečným (z hlediska své věcné náplně) druh práce sjednaný pracovní smlouvou propouštěného zaměstnance (jeho pracovní činnost), nemůže být jiná okolnost, spočívající například pouze v jiném organizačním uspořádání zaměstnavatele, podkladem pro skončení pracovního poměru výpovědí podle ustanovení §52 písm. c) zák. práce (srov. například rozsudek býv. Nejvyššího soudu ze dne 22.2.1968 sp. zn. 6 Cz 215/67, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 57, roč. 1968, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2.7.2002 sp. zn. 21 Cdo 1770/2001, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.8.2005 sp. zn. 21 Cdo 2735/2004, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22.1.2009 sp. zn. 21 Cdo 440/2008, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18.9.2014 sp. zn. 21 Cdo 1331/2013, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.10.2015 sp. zn. 21 Cdo 5054/2014, uveřejněný pod č. 84 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2016, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10.12.2015 sp. zn. 21 Cdo 317/2015).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věty druhé o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. října 2017
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu