ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.4885.2017.1
sp. zn. 21 Cdo 4885/2017-254
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Pavla Malého a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobce R. J. , zastoupeného Robertem Jonákem, narozeným dne 14. května 1956, bytem v Praze 10, Milánská 462, proti žalovanému BLESK Servis s. r. o. se sídlem v Praze 9, Ocelářská 1272/21, IČO 27607429, zastoupenému Mgr. Ondřejem Šimánkem, advokátem se sídlem v Milevsku, Masarykova 186, o neplatnost dohody o rozvázání pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 7 C 26/2012, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. ledna 2017 č. j. 1 Nc 2813/2016-222, takto:
Řízení o dovolání žalobce se zastavuje .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 1. 2017 č. j. 1 Nc 2813/2016-222 bylo rozhodnuto, že námitka podjatosti soudce JUDr. Jiřího Malého uplatněná žalobcem podáním ze dne 13. 10. 2016 se odmítá.
Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání.
Podle ustanovení §16 odst. 1 věty první o. s. ř. o tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Pojem „nadřízený soud“, je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních, a nelze jej zaměňovat s pojmem „odvolací soud“ (srov. též stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. června 1996, Plsn 1/96, uveřejněné pod č. 48 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1996). Rozhoduje-li tudíž vrchní soud o vyloučení soudce krajského soudu (nebo krajský soud o vyloučení soudce okresního soudu), není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu. Skutečnost, že tento nadřízený soud je shodou okolností i odvolacím soudem vůči soudu, o jehož soudci rozhoduje, není rozhodná (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001 sp. zn. 29 Odo 641/2001, uveřejněné pod č. 129 v časopise Soudní judikatura, roč. 2001, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2001 sp. zn. 28 Cdo 1335/2001).
Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti těmto rozhodnutím občanský soudní řád neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003 sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod č. 47 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006), na jehož existenci nic nemění nesprávné poučení o přípustnosti dovolání poskytnuté nadřízeným soudem; Nejvyšší soud proto řízení, které touto vadou trpí, zastavil (§104 odst. 1, §243b o. s. ř.).
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto řízení před Nejvyšším soudem v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. listopadu 2017
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu