ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.6023.2016.1
sp. zn. 21 Cdo 6023/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci péče o nezletilého A. T. W. , zastoupeného městem Třinec, se sídlem městského úřadu v Třinci, Jablunkovská č. 160, jako kolizním opatrovníkem, syna B. P. , zastoupené JUDr. Ivanou Mikulovou, advokátkou se sídlem v Třinci, Revoluční č. 601, a T. W. , o úpravu práv a povinností k nezletilému, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 0 Nc 9100/2015, o dovolání matky proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. července 2016 č. j. 13 Co 395/2016-80, takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. července 2016 č. j. 13 Co 395/2016-80 a usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 2. června 2016 č. j. 0 Nc 9100/2015-55 se ruší a věc se vrací Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Otec se návrhem podaným dne 7. 12. 2015 u Okresního soudu ve Frýdku-Místku domáhal úpravy práv a povinností k nezletilému. V průběhu řízení podala matka žádost o osvobození od soudních poplatků a žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Usnesením ze dne 2. června 2016 č. j. 0 Nc 9100/2015-55 Okresní soud ve Frýdku-Místku vyhověl návrhu matky na osvobození od soudních poplatků, neboť bylo zjištěno, že její příjmy jsou na hranici životního minima. Žádosti matky na ustanovení zástupce z řad advokátů soud prvního stupně nevyhověl. Dospěl totiž k závěru, že ustanovení zástupce z řad advokátů není v posuzovaném případě nutné k ochraně zájmů matky, neboť projednávaná věc není právně složitá. Soud prvního stupně poukázal též na skutečnost, že v posuzovaném případě se jedná o nesporné řízení, v němž je soud povinen provádět i jiné, než účastníky navržené důkazy.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 29. července 2016 č. j. 13 Co 395/2016-80 potvrdil výroku usnesení soudu prvního stupně o neustanovení zástupce z řad advokátů. Dospěl k závěru, že ze spisu dosud nevyplývá, že by projednávaná věc byla po právní a skutkové stránce složitá. Řízení o výživném nelze bez dalšího podřadit pod skutkově složitá řízení a právní posouzení činí soud, takže je bez významu, že matka není právně erudovaná. Odvolací soud dále poukázal na to, že řízení ve věcech péče o nezletilé je ovládáno zásadou vyšetřovací, což znamená, že soud je bez ohledu na procesní aktivitu účastníků povinen provést veškeré důkazy k objasnění skutkového stavu věci, a že v tomto typu řízení je rovněž stěžejní princip zájmu nezletilého dítěte, jehož ochrana je zajištěna institutem kolizního opatrovníka.
Proti usnesení odvolacího soudu podala matka (dále jen „dovolatelka“) řádné a včasné dovolání, jehož přípustnost spatřuje v ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť dle jejího názoru napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.
Dovolatelka namítala, že odvolací soud se odchýlil od rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2015 sp. zn. 21 Cdo 4529/2015, neboť podmínky pro ustanovení zástupce z řad advokátů neposuzoval podle konkrétních okolností věci, ale vzal v úvahu pouze to, že jde o řízení ve věcech péče o nezletilé, které je ovládáno zásadou vyšetřovací a nejlepšího zájmu dítěte. Podle dovolatelky musí soud při splnění podmínek vyhovět návrhu na ustanovení zástupce bez ohledu na charakter řízení. Dovolatelka dále namítala, že bude třeba dokazovat příjmy otce z různých nepřímých důkazů, neboť otec pracuje „na černo“. Dovolatelka dále poukázala na to, že podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2011 sp. zn. 21 Cdo 1093/2010 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014 sp. zn. 21 Cdo 987/2013) je nesprávný postup soudu, který dojde k závěru, že jsou splněny podmínky pro ustanovení zástupce pro dovolací řízení, ale v předcházejícím řízení tento návrh na ustanovení zástupce zamítl (ačkoliv nedošlo ke změně poměrů).
Jelikož řízení bylo zahájeno dne 7. 12. 2015, Nejvyšší soud jako soud dovolací dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.).
Dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, zastoupenou podle §241 odst. 1 o. s. ř.
Nejvyšší soud se proto dále zabýval otázkou přípustnosti dovolání.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovolání je přípustné, neboť odvolací soud posoudil rozhodnou otázku procesního práva v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.
Podle ustanovení §30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.
Podle ustanovení §30 odst. 2 o. s. ř. vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.
Podle ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle ustanovení §138 odst. 3 o. s. ř. byl-li účastníku osvobozenému od soudních poplatků ustanoven zástupce, vztahuje se osvobození v rozsahu, v jakém bylo přiznáno, i na hotové výdaje zástupce a na odměnu za zastupování.
Nejvyšší soud ve své ustálené rozhodovací praxi opakovaně dospěl k závěru, že nelze dost dobře akceptovat úvahu, že - při nezměněných poměrech účastníka - jeho poměry odůvodňují ustanovení mu zástupce z řad advokátů ve smyslu ustanovení §30 o. s. ř. pro dovolací řízení, avšak neodůvodňovaly takový postup pro řízení předcházející; hlediska pro rozhodnutí o ustanovení zástupce z řad advokátů účastníku podle ustanovení §30 o. s. ř. jsou zde totiž stále stejná (srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2011 sp. zn. 21 Cdo 1093/2010, ze dne 26. 2. 2014 sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněného pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 12. 6. 2014 sp. zn. 26 Cdo 1928/2014, či ze dne 15. 9. 2015 sp. zn. 21 Cdo 2802/2015). Od tohoto právního názoru dovolací soud nemá důvod se odchýlit.
Za nesprávný Nejvyšší soud v usnesení ze dne 24. 11. 2015 sp. zn. 21 Cdo 4529/2015, uveřejněném pod číslem 109 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek ročník 2016, označil názor, že samotná povaha řízení ve věcech péče soudu o nezletilé je natolik jednoduchá, že nevyžaduje právní zastoupení rodičů. Zda ochrana zájmů účastníka, který nemá právnické vzdělání, vyžaduje ustanovení zástupce z řad advokátů, musí soud posoudit vždy v poměrech konkrétní věci, přičemž okolnost, že řízení ve věcech péče soudu o nezletilé jsou ovládána zásadou vyšetřovací [spočívající v tom, že soud je z úřední povinnosti povinen zjišťovat veškeré skutečnosti důležité pro rozhodnutí, že přitom není omezen na skutečnosti, které uvádějí účastníci a že provede i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány (§20 odst. 1 a §21 z. ř. s.)], a že ve věci péče o nezletilého je soud vždy povinen přihlížet k zájmu nezletilého, neznamená, že ochrana jeho zájmů ustanovení zástupce nevyžaduje (srov. čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy od počátku řízení). Ochrana zájmů účastníka - bez ohledu na to, zda jde o řízení sporné, nesporné, exekuční či jiné řízení upravené v zákoně o zvláštních řízeních soudních - bude vyžadovat ustanovení zástupce z řad advokátů zejména v případech, kdy nepůjde o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva (§138 odst. 1 o. s. ř.). Otázkou, kdy jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, se Nejvyšší soud zabýval např. v již citovaném usnesení ze dne 26. 2. 2014 sp. zn. 21 Cdo 987/2013.
Z uvedeného vyplývá, že napadené usnesení odvolacího soudu není správné; protože nejsou podmínky pro jeho změnu, Nejvyšší soud jej zrušil (§243e odst. 1 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§226 odst. 1 a §243g odst. 1 část první věty za středníkem a věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. května 2017
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu