ECLI:CZ:NS:2017:22.ND.120.2017.1
sp. zn. 22 Nd 120/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Davida Havlík a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobkyně 1) H. H. a 2) D. H. , proti žalované K. B. , zastoupené Mgr. Martinou Baladovou, advokátkou se sídlem v Suchově 255, o ochranu osobnosti a o náhradu nemajetkové újmy, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 5 C 201/2016, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 5 C 201/2016 se nepřikazuje k projednání Okresnímu soudu v Hodoníně.
Odůvodnění:
Okresní soud Praha-západ předložil podle ustanovení §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. s. ř.“), Nejvyššímu soudu návrh žalované, aby věc, která je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. 5 C 201/2016, přikázal z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Hodoníně.
Žalovaná návrh odůvodnila především špatnou finanční situací a s tím spojenou nemožností dojíždět velkou vzdálenost k místně příslušnému soudu. Majetkové poměry jí nedovolují cestování do Prahy, čímž dojde k situaci, že jí bude upřeno právo osobní účasti na jednání.
Žalobci s návrhem na přikázání věci Okresnímu soudu v Hodoníně nesouhlasí. Uvádí, že sami jsou v takové majetkové situaci, kdy by přikázání věci znemožnilo účast při jednání naopak jim. Nadto uvádí, že navrhovatelka se dvakrát během léta roku 2016 osobně dostavila k jednání v Praze, proto její návrh považují za účelový.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Podle §12 odst. 3 o přikázání rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by měla být věc přikázána.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba vykládat restriktivně; jedná se o výjimku z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon – čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu proto musí být natolik významné, aby tuto výjimku z uvedené zásady odůvodňovaly. Obecně však platí, že situace, kdy některý účastník nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, takže musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost, či cesta k příslušnému soudu je pro něj spojena s organizačními, finančními, zdravotními či jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přikázání věci jinému soudu přesvědčivě odůvodnit (k tomu srovnej shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013).
Okolnosti, kterými žalovaná odůvodňuje návrh na přikázání věci, nejsou natolik významné, aby v nich bylo možno spatřovat důvod k takovému výjimečnému postupu. Tím, že by věc byla přikázána Okresnímu soudu v Hodoníně, nemůže být dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího ani po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci. Skutečnost, že žalovaná v obvodu tohoto soudu bydlí a cesta ke stávajícímu soudu je pro ni finančně nákladná, sama o sobě přikázání věci jinému soudu neodůvodňuje. Je nutno vzít do úvahy i okolnost, že žalobci s přikázáním věci nesouhlasí.
Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Hodoníně nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 3. května 2017
JUDr. Jiří Spáčil, CSc. předseda senátu