ECLI:CZ:NS:2017:25.CDO.695.2017.1
sp. zn. 25 Cdo 695/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobkyně: OKIN BPS, a. s., IČO: 27449734, se sídlem Praha 1 – Josefov, Pařížská 68/9, zastoupené JUDr. Martinem Doubravou, advokátem se sídlem Praha 6, U první baterie 643/1, proti žalované: AMG – Karel Pícha, s. r. o. , IČO: 27480925, se sídlem Světlá nad Sázavou, Panuškova 744, zastoupené Mgr. Danielem Milićem, advokátem se sídlem Havlíčkův Brod, Horní 10, o 1.396.649 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 103 C 20/2014, o dovolání žalované proti mezitímnímu rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 11. 2016, č. j. 47 Co 169/2016-196, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Okresní soud v Havlíčkově Brodě mezitímním rozsudkem ze dne 28. 4. 2016, č. j. 103 C 20/2014-146, rozhodl, že základ nároku žalobkyně proti žalované je v plném rozsahu opodstatněn a že o výši nároku a o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí. Žalobkyně uplatnila nárok na náhradu škody za poškození kompresoru při jeho zpětné instalaci žalovanou. Soud zjistil, že na základě smluvního ujednání účastnic žalovaná prováděla instalaci kompresoru a při jeho zvedání došlo k poškození úderem o podlahu. Bezprostřední příčinou vzniku škody bylo nesprávné uvázání břemene tak, že svislá osa háku jeřábu procházela mimo těžiště zvedaného břemene a vazač a jeřábník úvaz neupravil, takže břemeno nebylo řádně uvázáno. Použitý kladkostroj měl platnou revizní zkoušku, byl plně funkční a ani zátěžová zkouška provedená týž den, kdy došlo ke škodné události, a ani poté neprokázala žádnou závadu zvedacího zařízení.
K odvolání žalované Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 8. 11. 2016, č. j. 47 Co 169/2016-196, rozsudek okresního soudu potvrdil. Odpovědnost žalované posoudil podle §373 obch. zák. jako odpovědnost objektivní, tudíž tvrzení žalované, že škodu nezavinila, považoval za bezpředmětné. Shodně se soudem prvního stupně s ohledem na smluvní vztah mezi vlastníkem kompresoru a žalobkyní dovodil aktivní věcnou legitimaci žalobkyně k uplatnění nároku na náhradu škody, i když nebyla vlastnicí poškozeného kompresoru. Odvolací soud se vypořádal i s námitkami proti hodnocení provedených důkazů a neshledal důvod k provedení navrženého revizního znaleckého posudku. Příčinná souvislost mezi porušením povinnosti žalované a vznikem škody byla prokázána právě na základě znaleckého dokazování a škoda spočívala v nákladech na opravu kompresoru a jeho opětovnou instalaci, v platbách za pronájem náhradního kompresoru apod.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání a navrhla, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a věc byla vrácena k dalšímu řízení, neboť odvolací soud nerespektoval judikaturu Nejvyššího soudu v otázce pojmu příčinná souvislost a s tím spojeného pojmu odpovědnost za škodu a příčinnou souvislost posoudil jinak než Nejvyšší soud, z jehož některých rozhodnutí cituje (rozhodnutí ze dne 24. 5. 2001, sp. zn. 25 Cdo 1946/2000, a ze dne 20. 3. 2008, sp. zn. 25 Cdo 1437/2006). Namítá, že soud prvního stupně nerozhodl o jejím návrhu na provedení důkazu revizním znaleckým posudkem a odvolací soud tuto vadu nezhojil. Popisuje svou verzi skutkového děje, podle níž škoda měla primárně původ v poruše kladkostroje při zvedání předmětného kompresoru, jehož pád na zem byl až následkem této poruchy. Odvolacímu soudu dovolatelka vytýká, že pochybil, když vzal za prokázanou příčinnou souvislost mezi škodou a jejím porušením právní povinnosti, znalecký posudek v kontextu s výslechem znalce měl být posouzen jako nesprávný a účelový a soud měl vyhovět jejímu návrhu na vypracování nového znaleckého posudku.
Žalobkyně ve vyjádření k podanému dovolání navrhla, aby do řízení namísto ní (tj. společnosti OKIN BPS, a. s., IČO: 27449734) vstoupila společnost OKIN FS, a. s., IČO: 27102378, která po rozdělení společnosti odštěpením sloučením se stala nástupnickou společností žalobkyně. Uvedla, že dovolání žalované obsahuje identické argumenty jako její předchozí opravné prostředky. Odvolací soud posoudil odpovědnost žalované v souladu s ustálenou judikaturou a správně též vyhodnotil skutečnost, že v okamžiku vzniku nehody nebyl na místě nikdo jiný než žalovaná, její tehdejší zaměstnanec břemeno uvázal a zvedal a škoda vznikla z chybného uvázání břemene. Navrhla, aby dovolání žalované bylo odmítnuto.
Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 11. 2016, č. j. 47 Co 169/2016-196, není podle ustanovení §237 o. s. ř. přípustné, neboť nejsou splněny podmínky přípustnosti v tomto ustanovení uvedené.
K návrhu žalobkyně na postup podle §107a o. s. ř. Nejvyšší soud podle §41a odst. 3 o. s. ř. nepřihlížel, neboť singulární sukcese není v řízení o dovolání přípustná.
Dovolatelka předložila jako právní otázku pojem příčinné souvislosti a cituje z řady rozhodnutí dovolacího soudu, v nichž je tento pojem v obecné rovině popsán, aniž by však ve smyslu §241a odst. 3 o. s. ř. vyložila, v čem spatřuje nesprávnost právního posouzení příčinné souvislosti v napadeném rozhodnutí odvolacího soudu. Nevymezila tak řádně důvod dovolání. Nesprávnost právního posouzení pak odvozuje nikoliv od nesprávnosti v právním názoru soudu, nýbrž od jiného skutkového stavu, když dovozuje, že kompresor byl řádně uvázán a při jeho zvedání došlo k závadě kladkostroje.
Rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového závěru, že rozhodující bezprostřední příčinou, která vedla ke škodlivému následku, bylo nesprávné uvázání zvedaného břemene tak, že svislá osa háku jeřábu procházela mimo těžiště zvedaného břemene. K nesprávnému úvazu nedošlo provozem zdvíhacího stroje, nýbrž právě v důsledku jednání specializovaného vazače a jeřábníka v rozporu s pravidly bezpečnosti. Samotná okolnost, že škoda vznikla v souvislosti s provozním využitím pracovního stroje, bez dalšího neznamená, že byla činností tohoto stroje skutečně způsobena, použitý kladkostroj byl plně funkční a zátěžová zkouška provedená týž den, kdy došlo ke škodné události, a ani poté, neprokázala žádnou závadu.
Dovolací soud je vázán skutkovým stavem, jak jej zjistily soudy nižších stupňů, a proto námitky proti skutkovým zjištěním ohledně průběhu škodního děje včetně námitek proti znaleckému posudku nejsou předmětem dovolacího přezkumu a nezakládají přípustnost dovolání. Samotné hodnocení důkazů soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení §132 o. s. ř.) nelze úspěšně napadnout dovoláním. Zpochybňováním zjištěného skutkového stavu, na němž spočívá napadené rozhodnutí, se dovolatelka v podstatě domáhá přezkumu rozsudku odvolacího soudu, jehož nesprávnost odvozuje od vlastní verze skutku. Ostatně i otázka existence příčinné souvislosti je otázkou skutkovou, neboť v řízení se zjišťuje, zda protiprávní jednání žalovaného a vzniklá škoda na straně poškozeného jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2005, sp. zn. 25 Cdo 2398/2005).
K namítanému odklonu odvolacího soudu od právního názoru v citovaných rozhodnutích dovolacího soudu lze dodat, že uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu stojí na naprosto odlišném skutkovém základě než v dané věci.
Protože námitky dovolatelky nesměřují proti právnímu posouzení věci, tedy proti otázce hmotného či procesního práva, na jejímž vyřešení závisí napadené rozhodnutí, nejsou splněny předpoklady přípustnosti dovolání, kterou nezakládají ani namítané procesní vady, které samy o sobě nejsou způsobilým dovolacím důvodem (§241a odst. 1 a §242 odst. 3 o. s. ř.).
Z uvedeného vyplývá, že podmínky přípustnosti dovolání podle §237 o. s. ř. nejsou splněny, Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Dovolací soud nerozhodoval o náhradě nákladů dovolacího řízení, neboť dovolání bylo podáno proti tzv. mezitímnímu rozsudku; o náhradě nákladů dovolacího řízení jakož i o náhradě ostatních nákladů řízení rozhodne soud v konečném rozsudku.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. srpna 2017
JUDr. Marta Š k á r o v á
předsedkyně senátu