ECLI:CZ:NS:2017:26.CDO.4679.2017.1
sp. zn. 26 Cdo 4679/2017-462
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce Sportovního klubu Hradčany, z. s. , se sídlem Praha 1 – Hradčany, Diskařská 294/1, IČO: 14891085, zastoupeného JUDr. Jiřím Bednářem, advokátem se sídlem Praha 2, Na Rybníčku 1364/12, proti žalovanému J. O. , se sídlem Holešov, zastoupenému Mgr. Josefem Švandou, advokátem se sídlem Praha 6, Buzulucká 678/6, o zaplacení částky 120.149,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 6 C 61/2012, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 12. října 2016, č. j. 59 Co 152/2016-425, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 7.115,- Kč k rukám JUDr. Jiřího Bednáře, advokáta se sídlem v Praze 2, Na Rybníčku 1364/12, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Kroměříži (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 22. října 2015, č. j. 6 C 61/2012-332, zamítl žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 120.149,- Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I.); současně rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu (výroky II., III. a IV.). Šlo o nároky na zaplacení nedoplatku za elektrickou energii za období od ledna do srpna 2011 ve výši 109.049,- Kč s příslušenstvím a za dodávku tepla a teplé vody za období od září do listopadu 2011 ve výši 11.100,- Kč s příslušenstvím v tam označených nebytových prostorách, které si žalovaný spolu s tam označenými pozemky pronajal od žalobce smlouvou o nájmu nebytových prostor a pozemku ze dne 1. října 2007 (dál jen „Nájemní smlouva“) na dobu určitou od 1. října 2007 do 30. září 2017.
K odvolání žalobce Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně jako soud odvolací rozsudkem ze dne 12. října 2016, č. j. 59 Co 152/2016-425, rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku I. ohledně částky 8.263,60 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení potvrdil (výrok I.) a ve zbývajícím rozsahu ho změnil tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 111.885,40 Kč s tam
specifikovaným úrokem z prodlení (výrok II.); zároveň rozhodl o nákladech řízení účastníků před soudy všech stupňů (výrok III.) a o nákladech řízení státu (výroky IV. a V.).
Dovolání žalovaného (dovolatele) proti výroku II. rozsudku odvolacího soudu (k němuž se žalobce prostřednictvím svého advokáta písemně vyjádřil) není přípustné podle §237 o. s. ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2. ve spojení s čl. VII zákona č. 293/2013 Sb./ – dále opět jen „o. s. ř.“), neboť v něm nastolenou (níže specifikovanou) procesněprávní otázku odvolací soud vyřešil v souladu s dlouhodobě ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.
V posuzovaném případě – vzhledem k charakteru některých uplatněných dovolacích námitek – však především nelze ztratit ze zřetele, že podle §241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Z toho vyplývá, že důvody zmatečnosti, jiné vady řízení či pochybení ve zjištění skutkového stavu věci nelze pokládat za způsobilé dovolací důvody. Vedle způsobilého dovolacího důvodu podle §241a odst. 1 o. s. ř. však dovolatel právě takové (nezpůsobilé) důvody rovněž uplatnil. Jejich prostřednictvím odvolacímu soudu vytkl jednak vady řízení při provádění dokazování a jednak zpochybnil správnost (úplnost) zjištěného skutkového stavu (skutkovými námitkami vztahujícími se k otázce započtení vzájemných pohledávek účastníků řízení). Poukazoval-li pak v dovolání na obsah Nájemní smlouvy v části týkající se plateb za dodávky tepla, nelze přehlédnout, že i v tomto případě jde o námitky skutkové. Zjišťuje-li totiž soud obsah smlouvy, a to i pomocí výkladu projevů vůle, jde o skutkové zjištění (srov. např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu z 21. října 1999, sp. zn. 2 Cdon 1548/97, uveřejněného pod č. 73/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
K uplatněnému dovolacímu důvodu nesprávného právního posouzení věci lze uvést následující. Přípustnost dovolání nemůže založit výtka, že výzva odvolacího soudu podle ustanovení §118a o. s. ř. ve vztahu k žalobci překročila účel a smysl poučovací povinnosti soudu (resp. že soud mu poskytl nepřípustný návod a pomoc). Poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní je upraveno v ustanoveních §118a odst. 1 až 3 o. s. ř. Judikatura dovolacího soudu je ustálena v názoru, že smyslem citovaných ustanovení je, aby účastníku nebyla odepřena ochrana jeho práva jen proto, že neunesl břemeno tvrzení, resp. důkazní břemeno, aniž byl poučen, že ho takové břemeno tíží. Poučovací povinnost podle §118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popř. při přípravném jednání nařízeném podle §114c o. s. ř. Výklad k účelu poučovací povinnosti podle ustanovení §118a o. s. ř. podal Nejvyšší soud například již v rozhodnutích z 27. června 2003, sp. zn. 21 Cdo 121/2003, z 29. dubna 2013, sp. zn. 32 Cdo 1591/2011, a z 24. června 2014, sp. zn. 32 Cdo 1519/2012, přičemž odvolací soud se při poučování žalobce, resp. při přezkumu procesního postupu soudu prvního stupně podle §118a o. s. ř., od tam přijatých závěrů nikterak neodchýlil. To, v čem dovolatel spatřuje exces, není v intencích těchto judikatorních závěrů ničím jiným než řádným, velmi důkladně učiněným poučením podle ustanovení §118a o. s. ř.
S přihlédnutím k uvedenému lze uzavřít, že dovolání není přípustné podle §237 o. s. ř., a proto je dovolací soud podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl – se souhlasem všech členů senátu (§243c odst. 2 o. s. ř.) – pro nepřípustnost.
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 12. 12. 2017
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu