ECLI:CZ:NS:2017:27.CDO.1854.2017.1
sp. zn. 27 Cdo 1854/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci navrhovatele S. M. , zastoupeného Mgr. Františkem Drlíkem, advokátem, se sídlem v Šumperku, nám. Míru 137/9, PSČ 787 01, za účasti posuzované B. O. , o úpravu svéprávnosti, o žalobě pro zmatečnost podané navrhovatelem proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. ledna 2013, č. j. 14 Co 32/2013-39, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 14 Nc 1387/2012, o dovolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. srpna 2015, č. j. 14 Co 309/2015-246, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Opavě usnesením ze dne 7. července 2015, č. j. 14 Nc 1387/2012-221, zastavil podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, dovolací řízení o dovolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. července 2014, č. j. 14 Co 239/2014-177 (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31. srpna 2015, č. j. 14 Co 309/2015-246, k odvolání navrhovatele potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok první) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok druhý).
Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a §243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), neboť v rozporu s požadavkem §241a odst. 2 o. s. ř. neobsahuje vymezení důvodu dovolání ani toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), přičemž v dovolacím řízení pro tyto vady nelze pokračovat.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhý odkaz na §237 o. s. ř. (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2013, sen. zn. 29 ICdo 43/2013).
Ze shora citovaného ustanovení se rovněž podává, že další obligatorní náležitostí dovolání je vymezení důvodu dovolání, což lze učinit pouze tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a vyloží, v čem tato nesprávnost spočívá (§241a odst. 3 o. s. ř.). Dovolatel k důvodu dovolání odkazuje na §241a odst. 1 o. s. ř., aniž by specifikoval, kterou otázku hmotného či procesního práva posoudil odvolací soud podle jeho mínění nesprávně a v čem tato nesprávnost spočívá; ani zde však pouhý odkaz na §241a o. s. ř. k projednání dovolání nepostačuje.
Z §241b odst. 3 o. s. ř. vyplývá, že dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a o. s. ř.) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Lhůta k dovolání v projednávané věci běžela až od právní moci usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žádosti dovolatele o ustanovení zástupce (k čemuž v projednávané věci došlo usnesením soudu prvního stupně ze dne 19. července 2016, č. j. 14 Nc 1387/2012-342, jež nabylo právní moci dne 10. srpna 2016). Lhůta k odstranění vad dovolateli marně uplynula, aniž by vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, odstranil. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.).
K opožděně učiněnému doplnění dovolání ze dne 16. března 2017 (jež nadto žádnou z vad dovolání neodstranilo) nemohl Nejvyšší soud pro uplynutí propadné lhůty (podle §241b odst. 3 o. s. ř.) přihlédnout.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. května 2017
JUDr. Filip C i l e č e k
předseda senátu