ECLI:CZ:NS:2017:27.CDO.1905.2017.1
sp. zn. 27 Cdo 1905/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci žalobce J. P. , zastoupeného Mgr. Jitkou Čížkovou, advokátkou, se sídlem v Teplicích, U Soudu 1940/7, PSČ 415 01, proti žalovanému S. T. , zastoupenému JUDr. Miroslavem Rouskem, advokátem, se sídlem v Teplicích, Štúrova 657/11, PSČ 415 01, o zaplacení 300.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 27 C 162/2014, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. července 2016, č. j. 11 Co 840/2015-300, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů dovolacího řízení 9.800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupkyně.
Odůvodnění:
Okresní soud v Teplicích rozsudkem ze dne 13. května 2015, č. j. 27 C 162/2014-236, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 300.000 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II. a III.).
Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
Žalovaný podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 věty první a §243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §237 o. s. ř. pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovolatel označil rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje, vymezil rozsah, v němž je napadá, popsal důvody dovolání a formuloval dovolací návrh. K předpokladům přípustnosti dovolání však v dovolání uvedl pouze to, že „rozhodnutí odvolacího soudu spočívá v nesprávném právním posouzení věci“.
K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 4/2014“).
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako je tomu v poměrech projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné a blíže jej specifikovat. K tomu (bez dalšího) nepostačuje obecné konstatování, že je dovolání „podáváno proti vydanému rozsudku krajského soudu z důvodu, že na základě předložených důkazů se přiklonil ke zdůvodnění rozsudku prvního stupně“, resp. že se odvolací soud „vůbec nezabýval legálností i logičností provedených právních úkonů směřujících k převodu členských práv na základě stanovených podmínek k převodu členských práv“.
V podrobnostech viz např. v R 4/2014 citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročníku 2014, pod číslem 116, nebo ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, jež jsou veřejnosti dostupná – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách; srov. i důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13 (jímž odmítl ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, přitakávaje pod bodem 14 odůvodnění závěru Nejvyššího soudu o důvodech odmítnutí dovolání), usnesení Ústavního soudu ze dne 12. února 2014, sp. zn. IV. ÚS 3982/13, či ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, jež jsou veřejnosti dostupná na webových stránkách Ústavního soudu.
Jestliže dovolatel prostřednictvím uplatněného dovolání polemizuje se skutkovými zjištěními odvolacího soudu [uvádí-li, že „v průběhu řízení měl být zajištěn důkaz úředníka Okresního stavebního bytového družstva Teplice“, že odvolací soud „nepřihlédl ke všem (...) skutečnostem“, anebo že „neučinil žádné skutkové závěry“ z výpovědi F. H.], aniž by v této souvislosti předkládal jakoukoli otázku hmotného či procesního práva, požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání (posuzováno z obsahového hlediska) nedostál, neboť k napadení skutkového stavu nemá dovolatel s účinností od 1. ledna 2013 k dispozici žádný způsobilý dovolací důvod (srov. §241a odst. 1 o. s. ř.).
Samo hodnocení důkazů soudem (které dovolatel napadá, uvádí-li, že došlo „k nesprávnému postupu při právním hodnocení všech provedených důkazů a nevyužití všech procesních úkonů, které by vedly k odstranění rozporů v provedených důkazech“) nemůže být předmětem dovolacího přezkumu; dovolatel rovněž touto svou námitkou neuplatňuje způsobilý dovolací důvod (k tomu srov. §241a odst. 1 o. s. ř. a například důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2011, sen. zn. 29 NSČR 29/2009, uveřejněného pod číslem 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. ledna 1997, sp. zn. IV. ÚS 191/96, uveřejněný pod číslem 1/97 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 30. května 2017
JUDr. Filip C i l e č e k
předseda senátu