ECLI:CZ:NS:2017:27.CDO.2923.2017.1
sp. zn. 27 Cdo 2923/2017-533
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce V. W. , zastoupeného JUDr. Rostislavem Puklem, advokátem, se sídlem ve Veselí nad Moravou, Svatoplukova 519, PSČ 698 01, proti žalovanému J. V. , o zaplacení, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. října 2015, č. j. 8 Cmo 78/2015-438, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 49 Cm 164/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. ledna 2017, č. j. 8 Cmo 264/2016-513, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se podáním ze dne 29. prosince 2014, doručeným Krajskému soudu v Brně dne 30. prosince 2014, označeným jako „žaloba na obnovu řízení a pro zmatečnost“ (založeným na č. l. 385 až 393 spisu; dále též jen „sporné podání“), domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. listopadu 2014, č. j. 49 Cm 164/2008-380, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení ve výroku specifikovaných částek s příslušenstvím.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 5. ledna 2015, č. j. 49 Cm 164/2008-396, vyzval žalobce, aby ve lhůtě deseti dnů od doručení tohoto usnesení opravil a doplnil sporné podání tak, že uvede, zda podává odvolání do rozsudku č. j. 49 Cm 164/2008-380, a současně uvede, v jakém rozsahu rozhodnutí napadá a v čem spatřuje jeho nesprávnost. Usnesení bylo žalobci doručeno 15. ledna 2015.
Žalobce přípisem ze dne 19. ledna 2015, doručeným Krajskému soudu v Brně dne 22. ledna 2015, požádal o prodloužení lhůty k opravě a doplnění sporného podání.
Vrchní soud v Praze – poté, kdy mu soud prvního stupně předložil spis k rozhodnutí o sporném podání – věc vrátil soudu prvního stupně bez věcného vyřízení (přípisem ze dne 8. dubna 2015) s pokynem, aby se sporným podání nadále „zacházel jako se žalobou na obnovu řízení a žalobou pro zmatečnost“.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 23. června 2015, č. j. 49 Cm 164/2008-412, zastavil řízení o žalobě pro zmatečnost a o žalobě na obnovu řízení, podanými dne 29. prosince 2014, neboť byly podány předčasně (dříve, než napadené rozhodnutí nabylo právní moci). Usnesení nabylo právní moci dne 28. srpna 2015.
Dne 30. června 2015 bylo Krajskému soudu v Brně doručeno podání žalobce ze dne 29. června 2015, označené jako „doplnění odvolání“, jímž žalobce označuje sporné podání jako odvolání a doplňuje je.
Vrchní soud v Olomouci posledně označené podání žalobce posoudil jako odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. listopadu 2014, č. j. 49 Cm 164/2008-380, a odmítl je (usnesením ze dne 20. října 2015, č. j. 8 Cmo 78/2015-438) pro opožděnost.
Žalobce podal proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. 8 Cmo 78/2015-438 žalobu pro zmatečnost (č. l. 452 až 455 spisu).
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 21. června 2016, č. j. 49 Cm 164/2008-492, zamítl žalobu pro zmatečnost, jíž se žalobce domáhal zrušení usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. října 2015, č. j. 8 Cmo 78/2015-438 (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 11. ledna 2017, č. j. 8 Cmo 264/2016-513, k odvolání žalobce rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. ledna 2017, č. j. 8 Cmo 264/2016-513, podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu k posuzování procesních podání se podává, že každý procesní úkon je nutno posuzovat podle toho, jak byl navenek projeven, nikoliv podle toho, jestli mezi projeveným procesním úkonem a vnitřní vůlí jednajícího je skutečný souhlas. Ani podstatný omyl účastníka mezi tím, co procesním úkonem projevil a tím, co jím projevit chtěl, nemá na procesní úkon a jeho účinnost žádný vliv (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2003, sp. zn. 29 Odo 649/2001, uveřejněné pod číslem 11/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. července 2008, sp. zn. 29 Odo 742/2006, uveřejněný pod číslem 38/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. ledna 2009, sp. zn. 22 Cdo 3657/2007, ze dne 31. března 2011, sen. zn. 29 NSCR 12/2009, uveřejněné pod číslem 109/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a ze dne 19. července 2017, sp. zn. 20 Cdo 3000/2017).
Dovolatel ve sporném podání uvedl, že „žalobou na obnovu řízení a pro zmatečnost je napaden rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 49 Cm 164/2008-380, ze dne 13. 11. 2014, v rozsahu ustanovení §228 o. s. ř. a §229 odst. 1 písm. a), f), h), odst. 2 písm. a), b), odst. 3 a 4 o. s. ř., ustanovení §235a o. s. ř., §235f o. s. ř. a dle ustanovení §235g o. s. ř.“ Z obsahu sporného podání plyne, že soudu prvního stupně vytýká mimo jiné, že ve věci rozhodl, ačkoliv rozhodnutí bránila překážka věci rozsouzené (viz č. l. 388), že mu soud odňal právo jednat před soudem (viz č. l. 389) či že ve věci rozhodoval vyloučený soudce (viz č. l. 390 a 391).
Posoudil-li odvolací soud sporné podání jako žalobu pro zmatečnost (a nikoliv jako odvolání), postupoval v souladu s výše citovanou judikaturou Nejvyššího soudu.
Poukazuje-li dovolatel na skutečnost, že soud prvního stupně nereagoval na jeho žádost o prodloužení lhůty k doplnění sporného podání podle usnesení č. j. 49 Cm 164/2008-396, pomíjí, že ani případné prodloužení této lhůty by nemohlo nic změnit na závěru o povaze sporného podání.
Nehledě k řečenému nelze přehlédnout, že řízení o sporném podání bylo pravomocně zastaveno usnesením soudu prvního stupně ze dne 23. června 2015, č. j. 49 Cm 164/2008-412, a tímto rozhodnutím jsou vázány jak soudy, tak i dovolatel (§159a odst. 1, odst. 4, §167 odst. 2 o. s. ř.). Namítá-li dovolatel, že tímto usnesením soud nerozhodl o jeho sporném podání, přehlíží jak výrok usnesení (v němž je sporné podání výslovně označeno), tak i jeho odůvodnění.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 1. listopadu 2017
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu