ECLI:CZ:NS:2017:27.CDO.3664.2017.1
sp. zn. 27 Cdo 3664/2017-123
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně R. H , zastoupené Mgr. Barborou Svobodovou, advokátkou, se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, Nádražní 600/21, PSČ 591 01, proti žalovaným 1) Z. H. , a 2) Z. H. , oběma zastoupeným Mgr. Hanou Sklenářovou, advokátkou, se sídlem ve Velkém Meziříčí, Malá stránka 318/1, PSČ 594 01, o určení neplatnosti smlouvy o převodu obchodního podílu, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 13 C 136/2015, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě ze dne 27. února 2017, č. j. 54 Co 464/2016-82, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit prvnímu žalovanému a druhému žalovanému (každému z nich) na náhradu nákladů dovolacího řízení 3.182,30 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejich zástupkyně.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozsudkem ze dne 11. dubna 2016, č. j. 13 C 136/2015-46, určil, že „převod“ obchodního podílu ve výši 100 % ve společnosti MetalPro Vysočina s. r. o., identifikační číslo osoby 29380201, z prvního žalovaného na druhého žalovaného je neplatný (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
K odvolání žalovaných Krajský soud v Brně - pobočka v Jihlavě v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl (první výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý a třetí výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
Nejvyšší soud přijal při výkladu §80 písm. c) o. s. ř. ve znění účinném do 31. prosince 2013 tyto závěry:
1) Určovací žaloba podle §80 písm. c) o. s. ř. je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Přitom příslušné závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. března 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročníku 1997, pod číslem 21; srov. i důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. října 1999, sp. zn. 2 Cdon 1628/96, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. května 2005, sp. zn. 30 Cdo 695/2005, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2011, sp. zn. 29 Cdo 3469/2009, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2014, sp. zn. 23 Cdo 2332/2013, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. 33 Cdo 1734/2013, a judikaturu v nich citovanou).
2) Má-li právní otázka (platnost smlouvy/právního jednání), o níž má být rozhodnuto, povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo na určení existence práva nebo právního vztahu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. března 1996, sp. zn. II Odon 50/96, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. dubna 2001, sp. zn. 22 Cdo 2147/99, uveřejněný pod číslem 68/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2003, sp. zn. 21 Cdo 58/2003, uveřejněný pod číslem 2/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek - dále jen „R 2/2004“, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. ledna 2005, sp. zn. 29 Odo 539/2003, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. září 2009, sp. zn. 29 Cdo 673/2008).
3) Žaloba podle §80 písm. c) o. s. ř. zpravidla není opodstatněna, lze-li žalovat o splnění povinnosti (srov. opětovně rozhodnutí sp. zn. 3 Cdon 1338/96, sp. zn. 23 Cdo 2332/2013 a R 2/2004, dále např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. října 1998, sp. zn. 2 Cdon 246/97, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. března 2007, sp. zn. 29 Odo 1332/2005, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2010, sp. zn. 22 Cdo 506/2008, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. května 2010, sp. zn. 21 Cdo 2553/2009, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. ledna 2012, sp. zn. 22 Cdo 1096/2010, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. května 2014, sp. zn. 29 Cdo 239/2014.
Závěr odvolacího soudu, podle něhož má dovolatelka (v poměrech projednávané věci) k dispozici žalobu o určení, že první žalovaný (její bývalý manžel) je společníkem MetalPro Vysočina s. r. o. (otázka platnosti sporného převodu obchodního podílu je ve vztahu k existenci účasti prvního žalovaného ve společnosti otázkou předběžnou; viz rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 673/2008), případně i žalobu na plnění (o vypořádání společného jmění manželů), je s výše citovanými judikatorními závěry, jež se prosadí i při výkladu obsahově totožného ustanovení §80 o. s. ř. ve znění účinném od 1. ledna 2014, plně v souladu.
Dovozuje-li dovolatelka svůj naléhavý právní zájem na požadovaném určení ze závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. prosince 2014, sp. zn. 30 Cdo 3595/2014, přehlíží, že v poukazovaném rozhodnutí bylo žalováno o určení existence právního vztahu (vlastnického práva k nemovitosti), nikoli o určení (ne)platnosti smlouvy o jeho převodu.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat jeho výkonu.
V Brně dne 23. října 2017
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu