ECLI:CZ:NS:2017:27.CDO.884.2017.1
sp. zn. 27 Cdo 884/2017-888
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Markem Doležalem v právní věci žalobců a) M. K. , b) J. K. , c) P. M. , d) D. M. , e) R. P. , f) K. P. , g) M. Ř. , h) L. S. , ch) M. S. , i) J. S. , j) J. S. , k) V. S. , a l) M. T. , všech zastoupených Mgr. Simonou Pavlicovou, advokátkou, se sídlem ve Frýdku-Místku, 8. pěšího pluku 2380, PSČ 738 01, proti žalovanému SH ČMS - Sboru dobrovolných hasičů Místek , se sídlem ve Frýdku-Místku, Čelakovského 1459, PSČ 738 01, identifikační číslo osoby 49562720, zastoupenému opatrovníkem Mgr. Jiřím Fialou, advokátem, se sídlem ve Frýdku-Místku, Novodvorská 667, PSČ 738 01, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 42 C 73/2013, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. srpna 2016, č. j. 11 Co 152/2016-732, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobci jsou povinni zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 4.114 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozsudkem ze dne 18. ledna 2016, č. j. 42 C 73/2013-637, určil, že ve výroku uvedená rozhodnutí, která byla přijata na Výroční valné hromadě žalovaného konané dne 12. prosince 2012, jsou neplatná, neboť tato nejsou v souladu se zákonem a se stanovami spolku (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
V záhlaví označeným rozsudkem Krajský soud v Ostravě k odvolání žalobců i žalovaného rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že zamítl žalobu o vyslovení neplatnosti rozhodnutí, která byla přijata pod body 1 až 28 a 29 na Výroční valné hromadě žalovaného konané dne 12. prosince 2012 (první výrok), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý až čtvrtý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání, a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a o. s. ř.) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §237 o. s. ř. pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání konkrétně uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu §237 o. s. ř. či jeho části (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. srpna 2013, sp. zn. 30 Cdo 1705/2013, ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 1983/2013, a ze dne 16. září 2013, sp. zn. 22 Cdo 1891/2013, která jsou veřejnosti dostupná, stejně jako ostatní zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, na jeho webových stránkách).
Má-li být dovolání přípustné podle §237 o. s. ř. proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, musí být z obsahu dovolání patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem. Má-li být dovolání přípustné podle §237 o. s. ř. proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Tomuto požadavku dovolatelé nedostáli, když v dovolání, jde-li o vymezení předpokladů přípustnosti dovolání, toliko odkázali na §237 o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 11. září 2017
JUDr. Marek D o l e ž a l
pověřený člen senátu