ECLI:CZ:NS:2017:28.CDO.928.2015.1
sp. zn. 28 Cdo 928/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Miloše Póla a soudců Mgr. Petra Krause a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., ve věci žalobce města Bruntál, se sídlem Bruntál, Nádražní 994/20, IČ 00295892, zastoupeného JUDr. Radkem Hudečkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Poděbradova 1243/7, proti žalovanému P. N. , zastoupenému Mgr. Petrem Vaňkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 936/21, o zaplacení částky 182 063,37 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 161 EC 228/2011, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 10. 2014, č. j. 71 Co 337/2014-126, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 26. 2. 2014, č. j. 161 EC 228/2011-93, zastavil řízení pro částku 51 124,64 Kč a úrok z prodlení z této částky za dobu od 11. 2. 2009 do zaplacení (výrok I), zamítl žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci 182 063,37 Kč a úrok z prodlení z této částky za dobu od 11. 2. 2009 do zaplacení (výrok II), a rozhodl o nákladech řízení (výrok III). Vyšel ze zjištění, že dne 10. 2. 2009 došlo k dražbě, na základě které se žalovaný stal vydražitelem nemovitostí na ul. D. v B., přičemž doplatek ceny ve výši 4 000 700 Kč zaplatil dne 18. 3. 2009. Navrhovatelem veřejné dražby byl žalobce a dnem přechodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem žalovaný vstoupil do všech práv a povinností, které se k nim vztahovaly, včetně jeho závazků dodávat sjednané energie. Žalobce pokračoval namísto žalovaného v plnění veškerých smluvních závazků, do kterých vstoupil žalovaný spolu s nabytím svého vlastnického práva. Hospodářská správa města Bruntál, coby příspěvková organizace, měla za úkol řádnou a komplexní správu bytového a nebytového majetku ve vlastnictví města, mimo jiné byla povinna o svěřený majetek pečovat, vést jej v účetnictví a předepsané evidenci odděleně od majetku, který má příspěvková organizace ve svém vlastnictví. Z běžného účtu Hospodářské správy Města Bruntál č. 200001-525771/0100, vedeného u Komerční banky, a. s., byly provedeny veškeré platby třetím osobám, které jsou předmětem tohoto sporu. Nejde o závazek vzniklý z nebezpečí škody na předmětu dražby, ale o závazek z uzavřených smluv s dodavateli energií a o provádění běžné údržby. Tyto smlouvy byly uzavřeny mezi dodavateli energií a správcovskou organizací Hospodářská správa města Bruntál, která na jejich základě rovněž plnila. Pokud by došlo k bezdůvodnému obohacení, pak jedině na úkor Hospodářské správy města Bruntál, a nikoli žalobce, jenž není aktivně věcně legitimován.
K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 21. 10. 2014, č. j. 71 Co 337/2014-126, zrušil rozsudek soudu prvního stupně v odstavci II a III výroku a v tomto rozsahu mu věc vrátil k dalšímu řízení; otázku aktivní legitimace žalobce a bezdůvodného obohacení posoudil odlišně. Zohlednil skutečnost, že navrhovatelem veřejné dražby ve vztahu k předmětným nemovitostem byl žalobce, přičemž dnem přechodu vlastnického práva k těmto nemovitostem žalovaný vstoupil do všech práv a povinností, včetně jeho závazků dodávat sjednané energie, popř. zajišťovat údržbu výtahů, ovšem žalobce pokračoval namísto žalovaného v plnění veškerých smluvních závazků, do kterých žalovaný spolu s nabytím svého vlastnického práva vstoupil. Hlavním účelem, pro který byla žalobcem zřízena příspěvková organizace Hospodářská správa města Bruntál, byla řádná a komplexní správa bytového a nebytového majetku ve vlastnictví města Bruntál, v jejímž rámci byly uzavřeny veškeré dodavatelské smlouvy ohledně předmětné nemovitosti a byly prováděny platby za jejich dodávku, a to vždy jménem zřizovatele – města Bruntál; výnosy ze svěřeného majetku do správy jsou příjmem zřizovatele a naopak výdaje spojené se správou svěřeného majetku zatěžovaly zřizovatele. Jsou-li plnění přijatá žalobcem za nájem a zálohy na služby za dobu od dražby do protokolárního předání předmětu dražby vydražiteli pohledávkou žalovaného za žalobcem, pak náklady na provoz předmětné nemovitosti v rozhodném období tvoří pohledávku žalobce vůči žalovanému. Pokud město v souvislosti se zřízením obecní příspěvkové organizace svěří do správy této organizace příslušný majetek, za současného vymezení rozsahu práv a povinností k tomuto majetku, přísluší této příspěvkové organizaci k přesně vymezenému majetku právo hospodařit, vykonává všechna práva s tím spojená a je povinna dodržovat tomu odpovídající povinnosti. Tento hmotně právní titul příspěvkové organizace končí tam, kde již byla dotčena vlastnická sféra majetku jinak stále vlastnicky náležejícímu zřizovateli (městu Bruntál). Je dána aktivní věcná legitimace žalobce, a je třeba vycházet z §454 obč. zák., za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., dle kterého se bezdůvodně obohatil i ten, za nějž bylo plněno, co po právu měl plnit sám. Na danou věc nelze aplikovat rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2393/2009, neboť v něm byl Bytový podnik coby městem zřízená příspěvková organizace při hospodaření s jemu svěřeným majetkem oprávněn i k podávání návrhů na vymáhání dlužných plateb u soudu, a to vlastním jménem, zatímco v této věci ze zřizovací listiny bylo prokázáno, že příspěvková organizace má ke svěřenému majetku povinnost využívat všech práv vlastníka a zejména zastupovat zřizovatele a jednat jeho jménem a nikoli jménem vlastním. Jelikož se soud prvního stupně nezabýval výší bezdůvodného obohacení, odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný v celém rozsahu dovolání, jehož přípustnost dovozoval z ustanovení §237 o. s. ř. Tvrdil, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ve smyslu §241a odst. 1 o. s. ř. Nesouhlasil se závěrem, že žalobce je aktivně legitimován, a že jeho nárok lze podřadit pod §454 obč. zák. Za podstatné pro danou věc považoval posouzení zřizovací listiny, na základě které žalobce přenesl na Hospodářskou správu města Bruntál komplexní správu bytového a nebytového majetku žalobce, který jakožto zřizovatel předal podle zřizovací listiny uvedenému subjektu majetek k hospodaření s tím, že tento subjekt má právo a zároveň povinnost s majetkem hospodařit, do čehož spadá mimo jiné i uplatnění pohledávek u soudu. Za nesprávný měl závěr, že pokud má Hospodářská správa města Bruntál, příspěvková organizace, zastupovat žalobce jakožto zřizovatele a jednat jeho jménem, vyplývá z toho, že nemá jednat vlastním jménem, z čehož nesprávně dovodil, že žalobce je v dané věci aktivně legitimován. Namítal, že závěry odvolacího soudu jsou v rozporu s rozhodnutími Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2393/2009 a sp. zn. 22 Cdo 2492/2005. V dané věci může být aktivně legitimován pouze subjekt, z jehož majetku byly fakticky uhrazeny náklady na provoz nemovitosti a pouze tomuto subjektu mohl vzniknout nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Navrhl proto zrušení rozhodnutí odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalobce navrhl odmítnutí dovolání.
Nejvyšší soud ve věci postupoval jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz článek II bod 2 zákona č. 293/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony – dále jen o. s. ř.).
Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení), zastoupenou advokátem (§241 odst. 1 o. s. ř.), a ve lhůtě stanovené §240 odst. 1 o. s. ř., přistoupil Nejvyšší soud k posouzení jeho přípustnosti.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Odvolací soud založil napadené rozhodnutí na závěru, že aktivní legitimace žalobce byla dána, protože ačkoliv byla k jednání ve věcech správy bytového a nebytového majetku ve vlastnictví obce (žalobce) zmocněna příspěvková organizace, jednala v záležitostech týkajících se tohoto majetku jménem zřizovatele, nikoliv jménem svým. Tento závěr dovodil výkladem článku f) odst. 5, písm. h) zřizovací listiny příspěvkové organizace města Bruntálu. Dovolatel argumentoval tím, že náklady týkající se plnění, z nichž vzniklo tvrzené bezdůvodné obohacení (tj. úhrada energií a služeb týkajících se předmětné nemovitosti, oprava výtahu), vynaložila příspěvková organizace samostatně a ze svého účtu, a proto je aktivně legitimovaným subjektem k uplatnění nároku na jeho vydání právě ona.
Nejvyšší soud předně zdůrazňuje, že podle §241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, přičemž hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení §132 o. s. ř.) nelze v režimu dovolacího řízení podle o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013 napadnout žádným dovolacím důvodem (viz kupř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. 28 Cdo 3513/2013). Dovolatel, který svou polemickou argumentaci směřuje výlučně proti skutkovému závěru odvolacího soudu vyplývajícímu z hodnocení relevantních ustanovení zřizovací listiny příspěvkové organizace, pomíjí, že Nejvyššímu soudu, jenž není instancí nalézací, nýbrž pouze přezkumnou, nenáleží revidovat správnost skutkových závěrů soudů nižších stupňů (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1949/2010, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2013, sp. zn. 28 Cdo 1842/2012, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2014, sp. zn. 28 Cdo 4282/2013). Pakliže dovolatel tvrdí, že žalobce postrádal ve sporu aktivní věcnou legitimaci, a že tato naopak svědčila jím zřízené příspěvkové organizaci, nemůže být tato námitka v dovolacím řízení shledána úspěšnou. Relevantním právním úvahám obsaženým v napadeném rozsudku týkajícím se konstatování aktivní legitimace na straně žalobce, kdy odvolací soud z čl. f) odst. 5 písm. h) zřizovací listiny příspěvkové organizace dovodil, že příspěvková organizace má ke svěřenému majetku povinnost využívat všech práv vlastníka a zejména zastupovat zřizovatele a jednat jeho jménem v záležitostech týkajících se tohoto majetku, tedy nikoliv jménem vlastním, přitom nelze naprosto ničeho vytknout.
Pro úplnost dovolací soud uvádí, že aktivní věcná legitimace k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení svědčí subjektu, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2010, sp. zn. 30 Cdo 2262/2009). Tímto subjektem je v nyní projednávané věci vlastník nemovitostí, tedy žalobce, nikoliv jím zřízená příspěvková organizace. Dovolatel totiž přehlíží, že příspěvková organizace byla zřizovací listinou zmocněna ve všech úkonech týkajících se svěřeného majetku jednat jménem zřizovatele (vlastníka), nikoliv svým jménem a na vlastní odpovědnost. Svěření majetku příspěvkové organizaci ke správě nezaložilo její výhradní oprávnění jednat ohledně tohoto majetku vlastním jménem (zejména když zřizovací listina výslovně stanovila opak), a neodňalo jejímu vlastníku právo činit ohledně svého majetku právní úkony. Lze tudíž uzavřít, že subjektem, na jehož úkor by se žalovaný mohl obohatit, pakliže bude tvrzení o vzniku bezdůvodného obohacení v dalším řízení prokázáno, by byl žalobce jakožto vlastník nemovitostí, jichž se týkala plnění představující bezdůvodné obohacení.
Konečně přípustnost dovolání nemohla založit ani argumentace dovolatele odkazem na judikaturu dovolacího soudu. V rozsudku ze dne 8. 3. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2393/2009, Nejvyšší soud uvedl, že má-li městem zřízená příspěvková organizace zřizovatelskou listinou založeno oprávnění plnit a vlastním jménem a na vlastní odpovědnost vykonávat veškerá práva a povinnosti vlastníka v rámci hospodaření s nemovitým majetkem jemu svěřeným zřizovatelem, je rovněž legitimována k soudnímu uplatnění pohledávek z titulu bezdůvodného obohacení. V nyní projednávané věci lze vzhledem ke znění článku f) odst. 5, písm. h) zřizovací listiny a contrario dovodit, že pokud měla příspěvková organizace Hospodářská správa města Bruntál využívat všech práv vlastníka a zejména jednat jménem zřizovatele , tedy nikoliv svým, nelze konstatovat absenci aktivní věcné legitimace na straně žalobce, jakožto zřizovatele příspěvkové organizace a vlastníka dotčených nemovitostí. Další dovolatelem odkazovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2007, sp. zn. 22 Cdo 2492/2005, v němž byla řešena otázka, zda je subjektem povinným k náhradě za užívání nemovitostí nad rámec spoluvlastnického podílu příspěvkovou organizací stát nebo tato příspěvková organizace, je z důvodu odlišných skutkových okolností případu v nyní projednávané věci zcela nepřípadný.
Nejvyšší soud shledal, že ve věci není naplněno ani jedno z hledisek, pro které by mohla být dovolacím soudem dovozena přípustnost podaného dovolání podle §237 o. s. ř., a proto je ve smyslu §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů tohoto dovolacího řízení bude rozhodnuto soudem prvního stupně.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. května 2017
Mgr. Miloš Pól
předseda senátu