ECLI:CZ:NS:2017:29.CDO.1450.2017.1
sp. zn. 29 Cdo 1450/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce R. W. , zastoupeného JUDr. Miroslavem Bartoněm, advokátem, se sídlem v Praze 2, Záhřebská 577/33, PSČ 120 00, proti žalovanému R. K., zastoupenému JUDr. Jiřím Matznerem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 2, Anny Letenské 34/7, PSČ 120 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 48 Cm 240/2014, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. listopadu 2016, č. j. 5 Cmo 92/2016-67, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 24.974,40 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 23. listopadu 2016, č. j. 5 Cmo 92/2016-67, k odvolání žalovaného potvrdil rozsudek ze dne 27. ledna 2016, č. j. 48 Cm 240/2014-45, jímž Krajský soud v Plzni (mimo jiné) ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 28. ledna 2015, č. j. 48 Cm 240/2014-16, kterým uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 3.000.000,- Kč s 6% úrokem od 11. září 2014 do zaplacení, (směnečnou) odměnu 10.000,- Kč a náhradu nákladů řízení 200.352,- Kč.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které má za přípustné podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), namítaje, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a podle něhož je směnka, o jejímž zaplacení soud prvního stupně rozhodl směnečným platebním rozkazem (dále jen „sporná směnka“), platná, odporuje závěrům formulovaným Nejvyšším soudem v rozsudcích ze dne 28. června 2006, sp. zn. 29 Odo 1645/2005 a ze dne 31. března 2010, sp. zn. 29 Cdo 2352/2008.
Dovolatel snáší argumenty na podporu závěru, že sporná směnka je neplatná, a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalobce navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání žalovaného odmítl.
Nejvyšší soud dovolání žalovaného, jež mohlo být přípustné jen podle ustanovení §237 o. s. ř., odmítl jako nepřípustné podle ustanovení §243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, zcela odpovídá jak závěrům formulovaným Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 28. března 2013, sp. zn. 29 Cdo 169/2013, k nimž se následně Nejvyšší soud přihlásil např. v usneseních ze dne ze dne 1. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 3246/2013 a ze dne 30. dubna 2015, sp. zn. 29 Cdo 2829/2012, tak i závěrům přijatým Nejvyšším soudem v dovolatelem odkazovaných rozhodnutích.
Přitom ani Nejvyšší soud nemá žádné pochybnosti o tom, že sporná směnka obsahuje jediný (a zcela určitý) údaj místa placení – K. V., Č.; číslo účtu místopisným údajem není.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného Nejvyšší soud odmítl a žalovanému vznikla povinnost hradit žalobci účelně vynaložené náklady řízení.
Ty sestávají z mimosoudní odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 4. dubna 2017), která podle ustanovení §7 bodu 6, §8 odst. 1 a §11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), činí (z tarifní hodnoty 3.010.000,- Kč) 20.340,- Kč, z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§13 odst. 3 advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty (§137 odst. 1 a 3 o. s. ř.); celkem činí 24.974,40 Kč.
K určení výše odměny za zastupování advokátem podle advokátního tarifu srov. důvody rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněného pod číslem 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 31. května 2017
JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu