ECLI:CZ:NS:2017:29.CDO.5694.2016.1
sp. zn. 29 Cdo 5694/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Zavázalem v právní věci žalobce FINCOM TRADE LTD. , se sídlem Akara Bldg., 24 De Castro Street, Wickhams Cay 1, Road Town, Tortola, Britské Panenské ostrovy, identifikační číslo 1380699, zastoupeného Mgr. Petrem Schopfem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 777/12, PSČ 110 00, proti žalovaným 1) Autocentrum Šumperk, s. r. o. v likvidaci , se sídlem v Brně, Mlýnská 326/13, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 26972301 a 2) D. P. , zastoupené Mgr. Alenou Hlavešovou, advokátkou, se sídlem v Šumperku, Lidická 2567/56, PSČ 787 01, o žalobě druhé žalované na obnovu řízení, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 55 Cm 64/2009, o dovolání druhé žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. května 2016, č. j. 5 Cmo 39/2016-624, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání druhé žalované potvrdil usnesení ze dne 9. září 2015, č. j. 55 Cm 64/2009-594, jímž Městský soud v Praze zamítl žalobu druhé žalované na obnovu řízení vedeného u označeného soudu pod sp. zn. 55 Cm 64/2009.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu (doručenému jí dne 13. června 2016) podala druhá žalovaná včasné dovolání, jež vedle označení věci, soudu, jemuž je adresováno a rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž dovolání směřuje, obsahovalo již jen sdělení, že jej dovolatelka „dodatečně zdůvodní do deseti dnů“ (šlo o tzv. blanketní dovolání).
Podle §241b odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.
Jak je zřejmé z obsahu spisu, v dané věci připadl poslední den lhůty k podání dovolání proti shora označenému rozhodnutí odvolacího soudu na pondělí 15. srpna 2016. Jelikož dovolání druhé žalované neobsahovalo údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, ani vymezení důvodu dovolání, přičemž o tyto náležitosti nebylo dovolání doplněno v propadné (prekluzivní) lhůtě určené v ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř., Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat.
K doplňujícímu podání, doručenému po uplynutí lhůty stanovené v §241b odst. 3 o. s. ř. soudu prvního stupně (učiněnému navíc samotnou dovolatelkou – viz §241a odst. 5 o. s. ř.) již nebylo možné přihlédnout (k tomu srov. v judikatuře např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. června 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. ledna 2017
JUDr. Jiří Z a v á z a l
předseda senátu