ECLI:CZ:NS:2017:29.CDO.5983.2016.1
sp. zn. 29 Cdo 5983/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce J. K. , zastoupeného Mgr. Michalem Burčekem, advokátem, se sídlem v Praze, Ostrovského 253/3, PSČ 150 00, proti žalovanému P. L. , zastoupenému JUDr. Petrem Morongem, advokátem, se sídlem v Plzni, Skrétova 475/8, PSČ 301 00, o zaplacení částky 300.000,- Kč s postižními právy ze směnky, o žalobě žalovaného na obnovu řízení, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 48 Cm 421/2010, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. října 2012, č. j. 8 Cmo 318/2012-138, takto:
I. Dovolání se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Plzni směnečným platebním rozkazem ze dne 5. ledna 2011, č. j. 48 Cm 421/2010-7, uložil žalovanému, aby zaplatil žalobci částku 300.000,- Kč s 6% úrokem od 16. prosince 2010 do zaplacení, (směnečnou) odměnu 999,- Kč a náhradu nákladů řízení 12.000,- Kč.
Proti tomuto směnečnému platebnímu rozkazu podal žalovaný námitky, které Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 16. února 2011, č. j. 48 Cm 421/2010-19 (ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 29. srpna 2011, č. j. 8 Cmo 91/2011-39) jako opožděné odmítl.
Žalobou došlou Krajskému soudu v Plzni 6. října 2011 se žalovaný domáhá obnovy řízení s tím, že „Policie ČR“ se zabývala jeho trestním oznámením, přičemž ve svém „stanovisku“ ze dne 21. března 2011, „se sice vyhnula své zákonné a veřejně prezentované povinnosti pomáhat a chránit řádné občany a i když odmítla kvalifikovat jednání žalobce jako trestné, přesto je označila za nekorektní“. „Toto stanovisko žalovaný nemohl bez své viny použít v původním řízení; jelikož je nepochybné, že nekorektní jednání je neslušné, neslušné jednání je nemravné, nemravné jednání je v rozporu s dobrými mravy a jednání v rozporu s dobrými mravy je nezákonné, nemůže požívat právní ochrany“.
Současně s žalobou na obnovu řízení podal žalovaný i žalobu na určení absolutní neplatnosti směnky (rozuměj směnky, o jejímž zaplacení bylo rozhodnuto shora uvedeným směnečným platebním rozkazem – dále jen „směnka“).
Usnesením ze dne 16. dubna 2012, č. j. 48 Cm 421/2010-92, Krajský soud v Plzni žalobu žalovaného na obnovu řízení zamítl.
K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 8. října 2012, č. j. 8 Cmo 318/2012-138, potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
Odvolací soud uzavřel, že v situaci, kdy žalovaný nepodal včas námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, je možné povolit obnovu řízení jen z důvodu uvedeného v ustanovení §228 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a to v případě, jsou-li tu nové skutečnosti, které žalovaný (navrhovatel obnovy řízení) nemohl použít do uplynutí lhůty k podání námitek. Přitom zdůraznil, že názor „Policie ČR“ o tom, že postup žalobce bylo možno zhodnotit jako nekorektní (rozuměj postup při vystavení a podepsání směnky), není skutečností nebo rozhodnutím, ve smyslu zmíněného ustanovení, které by přivodilo pro žalovaného příznivější rozhodnutí ve věci; proto nejsou naplněny ani podmínky pro povolení obnovy řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, namítaje, že soudy obou stupňů věc nesprávně právně posoudily a nezajistily spravedlivou ochranu jeho práv a oprávněných zájmů ve smyslu ustanovení §1 o. s. ř.
V této souvislosti poukázal na rozpor v údajích o výši směnečného peníze, jak byl na směnce uveden slovně a číselně, a současně obsáhle popsal situaci před podpisem směnky, s tím, že směnečným platebním rozkazem „byl právně zavázán k úhradě neexistujícího a smyšleného dluhu i k úhradě právních nákladů spojených s obhajobou této nepoctivé pohledávky“.
Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., článku II, zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Dovolání žalovaného je přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve spojení s ustanovením §238 odst. 1 písm. a) a odst. 2 o. s. ř.; není však důvodné.
Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle ustanovení §228 o. s. ř. žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé: a) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v §205a a §211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci; b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení §205a a §211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci (odstavec 1). Žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout také pravomocné usnesení, kterým byl schválen smír, lze-li důvody obnovy podle odstavce 1 vztahovat i na předpoklady, za nichž byl smír schvalován; to platí obdobně i pro pravomocný platební rozkaz, pravomocný rozsudek pro uznání a pravomocný rozsudek pro zmeškání (odstavec 2).
Z výše citovaného ustanovení je nepochybné, že směnečný platební rozkaz lze napadnout žalobou na obnovu řízení, lze-li důvody obnovy vztahovat na předpoklady, za nichž byl vydán. Protože se ve zkráceném řízení (§175 o. s. ř.) neprovádí dokazování, nepřichází v úvahu užití důvodu uvedeného v §228 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a poukaz na nové důkazy ve smyslu §228 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobou na obnovu řízení může její navrhovatel uplatňovat jen takové skutečnosti nebo rozhodnutí, které nemohl použít bez své viny v původním řízení, je možné povolit obnovu řízení z důvodu uvedeného v §228 odst. 1 písm. a) o. s. ř. jen tehdy, jestliže tu jsou nové skutečnosti, které navrhovatel obnovy řízení nemohl použít do uplynutí lhůty k podání námitek (např. proto, že o nich nevěděl), nebo jestliže pozdější rozhodnutí příslušného orgánu, o němž se navrhovatel dozvěděl po uplynutí lhůty k podání námitek, řeší jinak předběžnou otázku ve věci, v níž byl soud vázán rozhodnutím jiného orgánu (§135 odst. 1 o. s. ř.) nebo v níž byl povinen vycházet z rozhodnutí jiného orgánu (§135 odst. 2 o. s. ř.) [srov. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, str. 1193].
K tomu srov. též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. září 2009, sp. zn. 29 Cdo 1227/2008, ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 20. ledna 2011, sp. zn. 29 Cdo 2075/2010 a s usnesením Ústavního soudu ze dne 6. srpna 2012, sp. zn. IV. ÚS 585/11.
V situaci, kdy okolnosti vystavení a podpisu směnky byly žalovanému bez jakýchkoli pochybností v původním řízení známy, přičemž žalovaným akcentované „stanovisko Policie ČR“, byť se o něm žalovaný dozvěděl po uplynutí lhůty k podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu, není rozhodnutím, které řeší jinak předběžnou otázku věci, v níž byl soud vázán rozhodnutím jiného orgánu (§135 odst. 1 o. s. ř.) nebo v níž byl povinen vycházet z rozhodnutí jiného orgánu (§135 odst. 2 o. s. ř.), shledává Nejvyšší soud právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, správným.
Jelikož z obsahu spisu se nepodávají ani jiné vady řízení (rozuměj řízení o žalobě na obnovu řízení), k jejichž existenci u přípustného dovolání soud přihlíží z úřední povinnosti (§242 odst. 3 o. s. ř.), Nejvyšší soud dovolání žalovaného jako nedůvodné podle ustanovení §243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., když dovolání žalovaného Nejvyšší soud zamítl a žalobci podle obsahu spisu v dovolacím řízení účelně vynaložené náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. ledna 2017
JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu