ECLI:CZ:NS:2017:29.ICDO.125.2017.1
KSOS 36 INS XY
36 ICm XY
sp. zn. 29 ICdo 125/2017-221
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobkyně M. G., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Petrem Svatošem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Sadová 1585/7, PSČ 702 00, proti žalovaným 1) FRAJKOWSKI s. r. o. „v likvidaci“, se sídlem v Dětmarovicích 59, PSČ 735 71 , identifikační číslo osoby 60 32 24 71, a 2) M. F., narozené XY, bytem XY, o zaplacení částky 1.447.200,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 36 ICm XY, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. února 2017, č. j. 36 ICm XY, 14 VSOL XY (KSOS 13 INS XY), takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“) dne 24. dubna 2013 se původní žalobce ( J. V.) domáhal vůči žalovaným zaplacení částky 2.592.000,- Kč s příslušenstvím, z titulu náhrady škody (ušlého zisku), a to s poukazem na ustanovení §147 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).
Vzhledem k tomu, že původní žalobce zemřel (dne 16. listopadu 2013), krajský soud usnesením ze dne 2. června 2014, č. j. 36 ICm XY, rozhodl, že v řízení bude jako s žalobkyní pokračovat s M. G. (§107 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu − dále jen „o. s. ř.“).
K žádosti žalobkyně krajský soud usnesením ze dne 25. června 2015, č. j. 36 ICm XY, přiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu.
Usnesením ze dne 24. listopadu 2015, č. j. 36 ICm XY, dále krajský soud zastavil řízení co do částky 1.144.800,- Kč s příslušenstvím z důvodu částečného zpětvzetí žaloby.
Následným usnesením ze dne 5. dubna 2016, č. j. 36 ICm XY, krajský soud (zejména s poukazem na usnesení ze dne 14. března 2016, č. j. 99 D XY, jímž Okresní soud v Ostravě potvrdil nabytí „veškerého jmění dědictví“, jehož čistá hodnota byla určena částkou 11.882.670,94 Kč, žalobkyní) odňal žalobkyni se zpětnou účinností osvobození od soudních poplatků (§138 odst. 2 o. s. ř.).
Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobkyně usnesením ze dne 16. února 2017, č. j. 36 ICm XY, 14 VSOL XY (KSOS 13 INS XY), potvrdil posledně označené usnesení krajského soudu.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř.
Učinil tak proto, že právní závěr, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá, který byl dovoláním zpochybněn a podle něhož poměry žalobkyně vzhledem k výsledku dědického řízení po zemřelém J. V. neodůvodňují osvobození od soudních poplatků, ve výsledku odpovídá závěrům, které Nejvyšší soud formuloval v usnesení ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněném pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; současně není ani zjevně nepřiměřený.
Přitom právě majetkové poměry žalobkyně [jejich změna v důsledku nabytí dědictví po zemřelém J. V.. (v rozsahu, složení a ceně dle usnesení č. j. 99 D XY], jakož i skutečnost, že jde o fyzickou osobu – podnikatelku, odlišují projednávanou věc od poměrů, za nichž Nejvyšší soud rozhodoval ve věcech, na které poukazovala dovolatelka v dovolání (viz usnesení sp. zn. 21 Cdo 1940/2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, sp. zn. 25 Cdo 1240/2015, sp. zn. 30 Cdo 1589/2014, sp. zn. 21 Cdo 166/2015 a sp. zn. 22 Cdo 3712/2016).
Nad rámec výše uvedeného Nejvyšší soud pro další průběh řízení dodává, že spor o zaplacení náhrady škody podle ustanovení §147 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), není incidenčním sporem (viz §147 odst. 4 insolvenčního zákona).
V této souvislosti současně upozorňuje na skutečnost, že krajský soud usnesením ze dne 26. července 2012, č. j. KSOS 39 INS XY, (mimo jiné) zjistil úpadek dlužnice M. F. (narozené XY) a na její majetek prohlásil konkurs.
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 29. listopadu 2017
JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu