ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.1074.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 1074/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce J. M., zastoupeného JUDr. Richardem Pechou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Voršilská 10, proti žalované České republice – Ministerstvu vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, o 500 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 52 C 187/2011, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 1. 2016, č. j. 35 Co 385/2014-99, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce (dále též „dovolatel“) se žalobou domáhal zaplacení částky 500 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup spočívající v tom, že dne 27. 6. 2007 mu byl Policií České republiky nezákonně přes jeho verbální odpor odebrán ve výkonu trestu ve věznici v Karviné vzorek DNA bukálním stěrem, a to přesto, že mu byl odebrán již v roce 2003 a policie ho měla k dispozici.
Obvodní soudu pro Prahu 7 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 28. 6. 2013, č. j. 52 C 187/2011-54, rozhodl, že žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované náhrady nemateriální újmy ve výši 500 000 Kč s příslušenstvím, se zamítá a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným rozsudkem ze dne 19. 1. 2016, č. j. 35 Co 385/2014-99, rozhodl, že rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud došel ke stejnému závěru jako soud prvního stupně, že nárok žalobce je promlčen a uplatnění námitky promlčení žalovanou se nepříčí dobrým mravům.
Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce, nezastoupený advokátem, včasným dovoláním.
Spolu s dovoláním podal dovolatel žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů. Usnesením ze dne 31. 3. 2016, č. j. 52 C 187/2011-114, soud prvního stupně této žádosti nevyhověl a toto usnesení bylo potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 11. 5. 2016, č. j. 35 Co 164/2016-119. Dovolání podané proti tomuto usnesení bylo následně odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2017, sp. zn. 30 Cdo 1075/2017.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 2. 1. 2017, č. j. 52 C 187/2011-139, vyzval žalobce, aby si mj. i pro podání dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 1. 2016, č. j. 35 Co 385/2014-99, zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání s tím, že nebude-li do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena podepsanému soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Na toto usnesení, doručené žalobci dne 10. 1. 2017, reagoval žalobce žádostí o prodloužení lhůty k zajištění advokáta alespoň o 30 dnů. Tato žádost byla soudu prvního stupně doručena 13. 1. 2017.
K této žádosti byla soudem prvního stupně lhůta prodloužena do 20. 2. 2017. Tento přípis si žalobce převzal dne 30. 1. 2017.
Doplnění dovolání sepsané advokátem spolu s oznámením o převzetí zastoupení bylo podáno až 24. 3. 2017.
Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, dovolání pro vady odmítl.
Podle §240 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni (odstavec 1 věta první). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout (odstavec 2 věta první).
Podle §241 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (odstavec 1 věta první). Dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a) advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21, 21a, 21b, anebo v §26a odst. 3, která má právnické vzdělání (odstavec 4).
Podle §241a o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odstavec 1). V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh) (odstavec 2). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení (odstavec 3). K obsahu podání, v němž dovolatel uvedl, v jakém rozsahu napadá rozhodnutí odvolacího soudu, nebo v němž vymezil důvody dovolání, aniž by byla splněna podmínka stanovená v §241, se nepřihlíží (odstavec 5).
Podle §241b není-li splněna podmínka uvedená v §241, postupuje se obdobně podle §104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle §238 přípustné (odstavec 2). Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241 o. s. ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce, běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto (odstavec 3).
Žalobce podané dovolání sepsal sám. Podle §241 odst. 4 o. s. ř. však dovolání musí být sepsáno advokátem a ve smyslu §241a odst. 5 o. s. ř. nelze přihlížet k tomu, co o náležitostech dovolání (co do rozsahu napadeného rozhodnutí a vymezení dovolacího důvodu) uvedl sám dovolatel. Žalobce podal současně s dovoláním žádost o ustanovení zástupce, které nebylo následně pravomocně vyhověno. Následně byla dovolateli zaslána výzva ke splnění podmínky povinného zastoupení advokátem postupem podle §241b odst. 2 o. s. ř. spolu s poučením o následcích nesplnění této výzvy ve stanovené lhůtě.
Dovolání sice bylo doplněno advokátem, avšak až po uplynutí stanovené (a prodloužené) lhůty.
Lhůta pro doplnění dovolání (§241b odst. 3 o. s. ř.) je lhůtou zákonnou, jejíž zmeškání soud nemůže prominout (srov. §240 odst. 1 a 2 o. s. ř.), ani ji nemůže prodloužit (§55 o. s. ř. a contrario). To platí i v případě, že se tato lhůta odvíjí od lhůty stanovené soudem podle §241b odst. 2 o. s. ř. pro splnění podmínky uvedené v §241 o. s. ř., tj. povinného zastoupení advokátem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2005, sp. zn. 29 Odo 25/2005). Takovou lhůtu sice prodloužit lze, což se i v daném případě stalo, nic to však nemění na charakteru lhůty pro doplnění dovolání podle §241b odst. 3 o. s. ř. jako lhůty zákonné (nelze současně přehlédnout, že důvodem pozdního doplnění dovolání zcela jistě nebyla nepřiměřenost stanovené lhůty, neboť ačkoliv právní zástupce byl dovolateli určen již rozhodnutím České advokátní komory ze dne 16. 1. 2017, k převzetí zastoupení došlo podle plné moci až dne 21. 3. 2017).
Protože k obsahu podání samotného dovolatele nelze podle §241a odst. 5 o. s. ř. přihlížet, posuzované dovolání minimálně pro nedostatek vymezení rozsahu a důvodu dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.) trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. září 2017
Mgr. Vít Bičák
pověřený člen senátu