ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.5178.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 5178/2017-212
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Tomáše Novosada a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci žalobce P. B. , proti žalované M. D. , soudní exekutorce, o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 58/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 4. 2014, č. j. 1 Co 61/2014-69, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 3. 2016, č. j. 3 Co 98/2014-106, a o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 6. 2017, č. j. 3 Co 46/2017-187, takto:
I. Dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 4. 2014, č. j. 1 Co 61/2014-69, se odmítá.
II. Dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 3. 2016, č. j. 3 Co 98/2014-106, se odmítá .
III. Dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 6. 2017, č. j. 3 Co 46/2017-187, se odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové jako soud prvního stupně usnesením ze dne 13. 2. 2014, č. j. 16 C 58/2013-54, nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků (pro řízení před soudem prvního stupně a pro odvolací řízení).
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 24. 4. 2014, č. j. 1 Co 61/2014-69, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce včas dovolání, o němž je v projednávané věci vedeno u Nejvyššího soudu řízení pod sp. zn. 30 Cdo 5178/2017.
Krajský soud v Hradci Králové jako soud prvního stupně usnesením ze dne 14. 7. 2014, č. j. 16 C 58/2013-91, nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků (pro dovolací řízení).
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 14. 3. 2016, č. j. 3 Co 98/2014-106, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce včas dovolání, o němž je v projednávané věci vedeno u Nejvyššího soudu řízení pod sp. zn. 30 Cdo 5179/2017.
Krajský soud v Hradci Králové jako soud prvního stupně usnesením ze dne 11. 5. 2017, č. j. 16 C 58/2013-177, přiznal žalobci osvobození od soudních poplatků pro řízení o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 11. 2016, č. j. 3 Co 66/2016-128, v rozsahu 75 % (výrok I.), ustanovil žalobci zástupce pro řízení o dovolání proti nyní specifikovanému usnesení (výrok II.), vyzval žalobce k úhradě soudního poplatku za dovolání ve výši 500 Kč (výrok III.) a vyzval ustanoveného zástupce k podání řádného dovolání ve stanovené lhůtě (výrok IV.).
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 19. 6. 2017, č. j. 3 Co 46/2017-187, usnesení soudu prvního stupně potvrdil v rozsahu napadeném odvoláním, tedy v rozsahu výroku I.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce včas dovolání, o němž je v projednávané věci vedeno u Nejvyššího soudu řízení pod sp. zn. 30 Cdo 5181/2017.
Následně soud prvního stupně usnesením ze dne 8. 9. 2017, č. j. 16 C 58/2013-207, ustanovil žalobci zástupce z řad advokátů pro řízení o všech třech dovoláních, která byla shora specifikována, a vyzval žalobce prostřednictvím ustanoveného zástupce, aby v dané lhůtě byla soudu předložena dovolání sepsaná tímto zástupcem.
Taková řádná dovolání sepsaná advokátem ovšem soudu podána nebyla ani v uložené lhůtě, ani později.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovoláních rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §237 o. s. ř. Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §243c odst. 1 o. s. ř. dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§241b odst. 3) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne. Usnesení o tom dovolací soud vydá do 6 měsíců ode dne, kdy mu věc byla předložena (§241b).
Dovolání žalobcem podaná, která byla shora vyjmenována (tj. dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 24. 4. 2014, č. j. 1 Co 61/2014-69, ze dne 14. 3. 2016, č. j. 3 Co 98/2014-106, a ze dne 19. 6. 2017, č. j. 3 Co 46/2017-187), neobsahují náležitosti požadované §241a odst. 2 o. s. ř. Zejména pak z žádného z podaných dovolání jakkoli neplyne, v čem dovolatel spatřuje přípustnost dovolání.
Nejvyšší soud připomíná, že jeho úkolem není z moci úřední přezkoumávat správnost rozhodnutí odvolacího soudu při sebemenší pochybnosti dovolatele o správnosti tohoto rozhodnutí, nýbrž je vždy povinností dovolatele, aby způsobem předvídaným v §241a ve vazbě na §237 o. s. ř. vymezil předpoklady přípustnosti dovolání z hlediska konkrétně odvolacím soudem vyřešené právní otázky ať již z oblasti hmotného či procesního práva (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. května 2015, sp. zn. 30 Cdo 1833/2015).
Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud všechna zmíněná dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. pro vady odmítl.
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně 29. listopadu 2017
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu