ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.5355.2016.1
sp. zn. 30 Cdo 5355/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M, v právní věci žalobce P. B., proti žalovaným 1) JUDr. I. Š., místem pracoviště v Pardubicích, Na Třísle 118, a 2) npor. Mgr. J. K., pracovníkovi Krajského ředitelství Pardubického kraje, pracoviště v Pardubicích, Na Spravedlnosti 2516, o ochranu osobnosti a náhradu nemajetkové újmy , vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 5 C 8/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 30. srpna 2016, č. j. 18 Co 303/2016-81, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o.s.ř.):
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále též „odvolací soud“) usnesením ze dne 30. srpna 2016, č. j. 18 Co 303/2016-81, potvrdil usnesení Okresního soudu v Pardubicích (dále též „soud prvního stupně“) ze dne 30. května 2016, č.j. 5 C 8/2015-75, kterým soud prvního stupně zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Dospěl k závěru, že žalobce nesplňuje s ohledem na jeho zjištěné majetkové poměry předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a tedy současně i pro ustanovení zástupce. Navíc žalobce uplatňuje zřejmě bezúspěšně právo, když v této věci zjevně obchází postup stanovený zákonem č.82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 10. 6. 2006, sp. zn. I. ÚS 511/06).
Žalobce podal dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu. Při podání dovolání nebyl zastoupen advokátem ani nedoložil, že sám případně má právnické vzdělání a znovu požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Nejvyšší soud jej proto ve shodě s ustanovením §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o.s.ř. a s přihlédnutím k závěrům vyjádřeným v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015, vyzval, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Usnesení bylo dovolateli doručeno dne 23. prosince 2016, avšak výše uvedený nedostatek nebyl do současné doby odstraněn. Žalobce pouze opětovně požádal podáním ze dne 23. 12. 2016 o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1. ledna 2014.
Podle §241 odst. 1 věty první o.s.ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§241 odst. 2 písm. a) o.s.ř.]. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem. Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o.s.ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Podle §138 odst. 1 o.s.ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li 1to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle §30 odst. 1 o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138 o.s.ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů.
Dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních poplatků, jenž má vyšetřit, zda účastníkovi náleží osvobození od placení soudních poplatků či nikoliv, nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (fakticky by tím byl zbaven reálné možnosti dovolacího přezkumu rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků). Ustanovení zákona o soudních poplatcích ve spojení s položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků, se tudíž vykládá tak, že se neplatí soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků podle §138 o.s.ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, publikované pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vzhledem k tomu, že dovolatel není povinen uhradit soudní poplatek z podaného dovolání proti rozhodnutí vrchního soudu, ve spojení s usnesením soudu prvního stupně, o nepřiznání osvobození od soudního poplatku a neustanovení advokáta pro řízení, je nadbytečné, aby bylo rozhodováno o jeho návrhu na osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení.
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, pak zhodnotí přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014 a usnesení ze dne 8. dubna 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015).
V daném případě dovolací soud sám dospívá k závěru, že pro to, aby dovolateli byl v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů, nejsou splněny předpoklady, když žalobce s ohledem na jeho zjištěné majetkové poměry nesplňuje zákonná hlediska pro osvobození od soudních poplatků a tedy současně i pro ustanovení zástupce. Navíc žalobce uplatňuje zřejmě bezúspěšně právo, když v této věci zjevně obchází postup stanovený zákonem č.82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 10. 6. 2006, sp. zn. I. ÚS 511/06). Závěr soudů obou stupňů je proto nepochybně správný a dovolací soud se s ním ztotožňuje.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolateli zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání a kdy dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, ač k tomu byl dovolacím soudem vyzván, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o.s.ř. řízení o tomto dovolání zastavil.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. ledna 2017
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu