ECLI:CZ:NS:2017:30.ND.338.2017.1
sp. zn. 30 Nd 338/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka a JUDr. Pavla Simona v právní věci dlužnice Door Financial a.s., IČ 29016126, se sídlem v Ústí nad Labem, Kořenského 905/4, a navrhovatelek 1/ Alpensee, s. r. o. , IČ 035 38 681, se sídlem v Praze 7, V Přístavu 1585/12, 2/ Our House, s. r. o. , IČ 273 94 42, se sídlem v Praze, Na Příkopě 1096/21, 3/ Ibericos, s. r. o., IČ 024 37 465, se sídlem v Praze, V Přístavu 1585/12, o insolvenčním návrhu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 90 INS 20878/2016, o námitce podjatosti navrhovatelky 2, takto:
Soudci senátu Nejvyššího soudu číslo 29 Mgr. Tomáš Braun a Mgr. Milan Polášek, nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 29 NSČR 42/2017.
Odůvodnění:
V podání ze dne 20. 2. 2017 navrhovatelka 2 vznesla námitku podjatosti předsedy senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Františka Kučery, který má podle rozvrhu práce rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 19. 9. 2016, č. j. MSPH 90 INS 20878/2016-A-9, v insolvenční věci dlužnice. Vrchní soud v Praze (u něhož je věc vedená pod sp. zn. 1 VSPH 2306/2016) předložil dne 22. 2. 2017 námitku podjatosti Nejvyššímu soudu (k jejímu vyřízení byla přidělena sp. zn. 29 NSČR 42/2017).
Navrhovatelka v podání ze dne 10. 5. 2017 vznesla námitku podjatosti soudce Nejvyššího soudu JUDr. Zdeňka Krčmáře, který má podle rozvrhu práce rozhodovat ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 29 NSČR 42/2017 (o námitce podjatosti JUDr. Kučery). O této námitce bylo rozhodnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. 30 Nd 189/2017, tak, že JUDr. Zdeněk Krčmář není z projednání věci vyloučen.
Navrhovatelka následně dne 24. 8. 2017 vznesla námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Milana Poláška, zbylých soudců tříčlenného senátu (vedle JUDr. Zdeňka Krčmáře), kterému bylo dle rozvrhu práce předložena k rozhodnutí věc pod sp. zn. 29 NSČR 42/2017.
Navrhovatelka tvrdí, že je dána důvodná pochybnost o nepodjatosti soudce Nejvyššího soudu Mgr. Milana Poláška, neboť JUDr. Kučera měl v minulosti absolvovat stáž u Nejvyššího soudu, přičemž byl přidělen k senátu č. 29, a to ve stejné době, kdy byl členem tohoto senátu i Mgr. Polášek. Skutečnost, že Mgr. Polášek by měl rozhodovat o ne/podjatosti JUDr. Kučery, kterého osobně zná, zakládá pochybnost o tom, zda bude Mgr. Polášek postupovat nestranně a nezaujatě.
Navrhovatelka uvádí, že Mgr. Braun je soudcem Vrchního soudu v Praze (absolvující od 12. 1. 2017 stáž u Nejvyššího soudu) stejně jako JUDr. Kučera a je zřejmé jej k JUDr. Kučerovi pojí nadstandardní kolegiální vztahy, neboť společně dlouhodobě působili v insolvenční sekci Vrchního soudu v Praze. Z uvedeného důvodu má navrhovatelka za to, že je dána pochybnost o tom, zda Mgr. Braun bude o předložené věci rozhodovat nezaujatě a nestranně.
Mgr. Milan Polášek k námitce podjatosti uvedl, že k projednávané věci, účastníkům řízení či jejich zástupcům nemá žádný vztah a nejsou mu známy žádné skutečnosti, jež by měly zpochybnit jeho nepodjatost. Dále konstatoval, že nikdy nerozhodoval společně s JUDr. Kučerou „v rámci jednoho soudu nebo dokonce jednoho senátu“, jak uvádí navrhovatelka. V době, kdy byl JUDr. Kučera dočasně přidělen k Nejvyššímu soudu, nebyl Mgr. Polášek soudcem Nejvyššího soudu, ani k němu nebyl dočasně přidělen.
Z vyjádření Mgr. Tomáše Brauna ze dne 5. 10. 2017 se podává, že k projednávané věci, účastníkům řízení či jejich zástupcům nemá žádný vztah a nejsou mu známy žádné skutečnosti, jež by měly zpochybnit jeho nepodjatost. Nad rámec uvedené konstatoval, že jeho vztah k soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Kučerovi nepřekračuje běžný pracovně-kolegiální rámec.
Podle §14 odst. 1 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odst. 1). Rozhodnutí o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodování přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2001, sp. zn. 5 Nd 427/2000, nebo ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. 30 Nd 140/2015).
V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudců Nejvyššího soudu Mgr. Brauna a Mgr. Poláška. Jmenovaní soudci nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům – jak vyplývá z jeho vyjádření - žádný z hlediska ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci. Takový vztah přitom nelze - oproti mínění navrhovatelky - dovodit ani z okolností, které uvedla v námitce podjatosti.
Podjatost shora uvedených soudců nemůže být založena ani existencí kolegiálních vztahů dle tvrzení navrhovatelky. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně uvedl, že vztahy mezi soudci nepřekračující běžný pracovně-kolegiální rámec nemají samy o sobě povahu důvodů pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci, jestliže tyto vztahy spočívají pouze v tom, že se soudci navzájem znají nebo že jsou pro výkon funkce zařazeni na stejném soudu, v tomtéž oddělení či senátě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 5. 2001, sp. zn. 4 Nd 114/2001). Toto pravidlo lze vztáhnout i na vztahy mezi soudci a jinými osobami činnými v oblasti právní praxe či teorie; jen v případě, že by tyto vztahy překročily běžný profesionální rámec a staly by se osobními (zejména přátelskými či naopak nepřátelskými), bylo by nutno uvažovat o podjatosti soudce (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. 21 Nd 440/2014).
S ohledem na to, co bylo uvedeno shora, nebyly shledány zákonné předpoklady pro rozhodnutí o vyloučení uvedených soudců Nejvyššího soudu z projednávání a rozhodování věci. Námitce podjatosti tudíž nebylo vyhověno.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 10. 2017
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu