ECLI:CZ:NS:2017:32.CDO.3266.2017.1
sp. zn. 32 Cdo 3266/2017-142
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně Wüstenrot hypoteční banky a.s. , se sídlem v Praze 4, Nusle, Na hřebenech II 1718/8, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 26747154, zastoupené Mgr. Martinem Zikmundem, advokátem se sídlem v Plzni, Šafaříkovy sady 2455/5, proti žalovanému D. S. , zastoupenému JUDr. Otto Walachem, advokátem se sídlem v Třinci, 1. máje 493, o zaplacení 21 312,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 42 C 314/2015, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 12. 2016, č. j. 15 Co 437/2016-103, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalobkyně proti v záhlaví označenému usnesení, jímž Krajský soud v Ostravě změnil rozsudek pro uznání Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 14. 10. 2016, č. j. 42 C 314/2015-85, ve znění opravného usnesení ze dne 30. 1. 2017, č. j. 42 C 314/2015-116, v napadeném výroku o nákladech řízení tak, že uložil žalobkyni zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 20 259 Kč (výrok I.), a dále rozhodl o povinnosti žalobkyně nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 3 231 Kč (výrok II.), není přípustné.
Přípustnost dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu by v obecné rovině přicházela v úvahu podle §237 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
Podle §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání podle §237 není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněném pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek judikoval, že peněžité plnění přiznané výrokem o nákladech řízení nelze označit pro účely posouzení přípustnosti dovolání za plnění ze vztahu ze spotřebitelské smlouvy, z pracovněprávního vztahu nebo z věci uvedené v §120 odst. 2 o. s. ř.
Dovolatelka napadla rozsudek odvolacího soudu výslovně v obou jeho výrocích, tedy i jeho rozhodnutí o nákladech řízení. Dovolání v této části není vzhledem k §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné, neboť výše nákladů řízení, k jejichž náhradě byl žalovaný vůči žalobkyni zavázán za řízení před soudem prvního stupně (15 421,67 Kč) a za řízení před odvolacím soudem (6 292 Kč), nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Nejvyšší soud proto dovolání v tomto rozsahu podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl pro nepřípustnost.
Směřovalo-li proto dovolání do usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o povinnosti žalobkyně nahradit žalovanému náklady za řízení před soudy obou stupňů ve výši 20 259 Kč a 3 231 Kč, jde ve smyslu §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. o věc, u níž není dovolání přípustné. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání žalobkyně odmítl pro nepřípustnost (§243c odst. 1 o. s. ř.).
Na tomto závěru nemůže nic změnit ani nesprávné poučení odvolacího soudu o možnosti podat dovolání proti jeho rozhodnutí, neboť nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné, přípustnost dovolání nezakládá. Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze totiž dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu pouze tehdy, pokud to zákon připouští; jestliže tedy možnost podat dovolání není v zákoně stanovena, pak jde vždy – a bez zřetele k tomu, jakého poučení se účastníkům řízení ze strany soudu dostalo – o dovolání nepřípustné (shodně srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2002, sp. zn. 26 Cdo 707/2002, a ze dne 3. 3. 2005, sp. zn. 29 Odo 958/2003, jež jsou veřejnosti k dispozici in www.nsoud.cz ).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 10. 2017
JUDr. Miroslav G a l l u s
předseda senátu