ECLI:CZ:NS:2017:32.CDO.5886.2016.1
sp. zn. 32 Cdo 5886/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně Wüstenrot hypoteční banky a. s. , se sídlem v Praze 4, Na hřebenech II 1718/8, identifikační číslo osoby 26747154, zastoupené JUDr. Markem Novotným, advokátem se sídlem v Praze 2, Šafaříkova 453/5, proti žalovanému V. H. , zastoupenému Mgr. Alenou Novákovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Blanická 922/25, o zaplacení částky 767 009 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 27 C 275/2012, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 8. 2016, č. j. 54 Co 269/2016-196, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 1 271 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám jejího zástupce.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem pro uznání ze dne 7. 4. 2016, č. j. 27 C 275/2012-176, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 767 009 Kč s příslušenstvím a na nákladech řízení částku 94 881,20 Kč, to vše v měsíčních splátkách po 2 500 Kč, pod ztrátou výhody splátek (výrok I.), zastavil řízení o zaplacení úroků z prodlení v částce 7 400 Kč (výrok II.) a přiznal ustanovené právní zástupkyni žalovaného náklady řízení spojené se zastupováním (výrok III.).
Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. tak, že žalovaný je povinen zaplatit všechna uložená plnění ve lhůtě šesti měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí (první výrok), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání (výslovně pouze v rozsahu prvního výroku), v němž co do důvodu odkazuje na ustanovení §241a odst. 2 písm. b) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) a co do přípustnosti na ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., přičemž uvádí, že dovolání je přípustné, neboť „jej zákon připouští, napadené rozhodnutí je pravomocné, a konečně směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, kterým byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé“. Navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu „ve výroku ad) I“ zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalobkyně považuje dovolání za nepřípustné a navrhuje, aby je Nejvyšší soud odmítl, případně zamítl, a aby žalobkyni přiznal náhradu nákladů dovolacího řízení.
Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm - v souladu s bodem 7. článku II, přechodných ustanovení části první zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. článku II, přechodných ustanovení části první zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013.
Podle ustanovení §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených čtyř rozdílných předpokladů přípustnosti považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. či jeho části (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1705/2013, ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1983/2013, a ze dne 16. 9. 2013, sp. zn. 22 Cdo 1891/2013, která jsou veřejnosti dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Tomuto požadavku dovolatel nedostál, neboť ač zastoupen advokátkou, přípustnost dovolání (i dovolací důvod) mylně odvozuje z občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012. Co do přípustnosti dovolání toliko uvádí, že dovolání je přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., protože „směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, kterým byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé“. Nevymezuje žádný ze čtyř rozdílných předpokladů přípustnosti dovolání uvedených v ustanovení §237 o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013 a předpoklad přípustnosti dovolání není zjistitelný ani z obsahového vymezení dovolacího důvodu, neboť dovolatel pouze vyjadřuje přesvědčení, že mu má být umožněno hradit dlužnou částku ve splátkách.
Pouhý nesouhlas dovolatele s právním posouzením věci odvolacím soudem nemůže založit přípustnost dovolání. Uvedený nedostatek nelze již odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. ustanovení §241b odst. 3 větu první o. s. ř.), uplynula.
Nejvyšší soud proto dovolání směřující proti prvnímu výroku rozhodnutí odvolacího soudu podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl pro vady.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 19. 4. 2017
JUDr. Hana G a j d z i o k o v á
předsedkyně senátu