ECLI:CZ:NS:2017:32.ND.216.2017.1
sp. zn. 32 Nd 216/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobkyně PhDr. H. P. , proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, identifikační číslo osoby 00025429, o zaplacení částky 140 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 23 C 54/2013, o námitce podjatosti soudců senátu 30 Cdo Nejvyššího soudu, uplatněné žalobkyní v řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 4. 2016, č. j. 17 Co 121/2016-235, vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 2628/2017, takto:
K námitce podjatosti soudců senátu 30 Cdo Nejvyššího soudu uplatněné žalobkyní se nepřihlíží .
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 18. 4. 2016, č. j. 17 Co 121/2016-235, Městský soud v Praze potvrdil usnesení ze dne 3. 2. 2016, č. j. 23 C 54/2013-228, kterým Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl žádost žalobkyně o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 2628/2017 a rozhodovat o ní přísluší senátu občanskoprávního a obchodního kolegia tohoto soudu určenému rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2017, složenému ze soudců JUDr. Pavla Simona, Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Františka Ištvánka.
Podáním ze dne 26. 10. 2016, doručeným téhož dne Obvodnímu soudu pro Prahu 2, upřesněným podáním rovněž z téhož dne, žalobkyně vznesla námitku podjatosti soudců senátu 30 Cdo, kteří mají rozhodovat o její žádosti o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, aniž by tuto námitku jakkoliv zdůvodnila.
Podle ustanovení §15a odst. 3 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) musí být v námitce podjatosti vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.
Nejvyššímu soudu je známo z jeho úřední činnosti, že žalobkyně opakovaně vznáší nezdůvodněné námitky podjatosti soudců senátu 30 Cdo Nejvyššího soudu, které nedoplňuje způsobem vyžadovaným ustanovením §15a odst. 3 o. s. ř. ani po výzvách Nejvyššího soudu podle ustanovení §43 odst. 1 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 12. 2016, sp. zn. 32 Nd 309/2016, usnesení z téhož dne sp. zn. 32 Nd 310/2016, usnesení rovněž ze dne 7. 12. 2016, sp. zn. 32 Nd 311/2016, a usnesení ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 32 Nd 64/2016, která jsou veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu). Opakované nezdůvodněné námitky podjatosti soudců senátu 30 Cdo Nejvyšší soud považuje za zneužití procesních práv žalobkyně, které ve shodě s ustanovením §2 a §6 o. s. ř. nepožívá právní ochrany. Podle odborné literatury zneužití procesního práva může mít jak podobu snahy získat výhodu nepředvídanou procesním právem, tak i podobu maření řádného postupu v řízení. Má-li zneužití práva ze strany účastníka podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k němu ve shodě s ustanovením §41 odst. 3 o. s. ř. jako k nepřípustnému nebude přihlížet [k tomu srov. Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád (§1 až 250l). Řízení sporné. Praktický komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 9-10.].
Na základě výše uvedeného proto Nejvyšší soud nepřistoupil k výzvě k doplnění námitky podjatosti a rozhodl, že k námitce podjatosti soudců senátu 30 Cdo Nejvyššího soudu se nepřihlíží.
Nejvyšší soud neshledal ani důvod k přerušení řízení o námitce podjatosti. Podle ustanovení §109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. může soud přerušit řízení, neučiní-li jiná vhodná opatření, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu. Podala-li žalobkyně u Krajského soudu v Brně v řízení vedeném pod sp. zn. 30 A 111/2016 správní žalobu proti rozhodnutí Nejvyššího soudu o neposkytnutí informace, nejde o řízení, v němž by byla řešena otázka, jež může mít význam pro rozhodnutí o nezdůvodněné námitce podjatosti.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 7. 2017
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu