ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.2107.2017.1
sp. zn. 33 Cdo 2107/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobkyně I. D. , zastoupené JUDr. Jaroslavem Bártou, advokátem se sídlem v Rokycanech, Čechova 951, proti žalované O. K. , zastoupené Mgr. Zbyňkem Babíkem, advokátem se sídlem v Brně, Příkop 834/8, o 60.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno - venkov pod sp. zn. 28 C 22/2010, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 8. 2016, č.j. 13 Co 18/2015-164, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.598 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Zbyňka Babíka, advokáta.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud dovolání proti v záhlaví citovanému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 30. 7. 2014, č.j. 28 C 22/2010-113, kterým Okresní soud Brno - venkov zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala po žalované 60.000 Kč s blíže specifikovanými úroky z prodlení, a žalované přiznal na náhradě nákladů řízení 22.990 Kč, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení, odmítl (§243c odst. 1, věta první, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013, srov. čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., dále jen „o.s.ř.“). Dovolání neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o.s.ř.), ani vymezení důvodu dovolání (§241a odst. 1, 3 o.s.ř.); o tyto obligatorní náležitosti již dovolání nemůže být doplněno (srov. §241b odst. 3 o.s.ř.) a v dovolacím řízení pro tyto vady nelze pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam taxativně vyjmenovaných hledisek považuje za splněné. Jinak vyjádřeno, z obsahu dovolání musí být patrné, zda jde (má jít) o některý ze čtyř v úvahu přicházejících případů, kdy napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva 1/ při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo 2/ která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo 3/ která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo 4/ má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013, ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014, ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 15. 10. 2013, sp. zn. 26 Cdo 2326/2013). K projednání dovolání přitom nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o.s.ř. či jeho části. Dovolatel je tak povinen uvést, od řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak.
Důvod dovolání, jímž může být jen nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem, se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá jeho nesprávnost (srov. §241a odst. 1, 3 o.s.ř.).
Uvádí-li žalobkyně k otázce přípustnosti dovolání, že „je přesvědčena, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a zejména má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak,“ aniž by bylo možné z obsahu dovolání dovodit, o jakou právní otázku jde, nejde o způsobilé vymezení přípustnosti, jak uvedeno výše. Požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání tak žalobkyně nedostála.
Stejně tak nevymezila důvod dovolání, pokud jen uvedla, že „rozhodnutí odvolacího soudu … spočívá na nesprávném právním posouzení věci,“ aniž by ve smyslu §241a odst. 3 o.s.ř., vymezila právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a vyložila, v čem spočívá jeho nesprávnost.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 21. září 2017
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu