ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.2848.2016.1
sp. zn. 33 Cdo 2848/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobce V. R. , zastoupeného Mgr. Jaroslavem Machálkem, advokátem se sídlem ve Valašském Meziříčí, Palackého 470, proti žalovaným 1) Š. R. , a 2) Š. R. , zastoupeným Mgr. Alešem Zapletalem, advokátem se sídlem v Hranicích, Masarykovo náměstí 122, o určení vlastnického práva a o vydání nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 12 C 369/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 12. 1. 2016, č.j. 69 Co 365/2015-115, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání, kterým žalobce napadl v záhlaví uvedené rozhodnutí, jímž Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci potvrdil rozsudek ze dne 24. 6. 2015, č.j. 12 C 369/2014-82, kterým Okresní soud v Přerově zamítl jeho žalobu o vydání a určení vlastnictví ke specifikovaným nemovitostem, neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014 /srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb./, dále jen „o.s.ř.“); o tuto obligatorní náležitost již dovolání nemůže být doplněno (§241b odst. 3, věta první, o.s.ř.) a v dovolacím řízení pro tuto (kvalifikovanou) vadu nelze pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam taxativně vyjmenovaných hledisek považuje za splněné. Jinak vyjádřeno, z obsahu dovolání musí být patrné, zda jde (má jít) o některý ze čtyř v úvahu přicházejících případů, kdy napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013, ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014, ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, ze dne 15. 10. 2013, sp. zn. 26 Cdo 2326/2013, ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. 30 Cdo 4575/2014, a ze dne 27. 5. 2014, sp. zn. 23 Cdo 3166/2013).
Uvádí-li žalobce k otázce přípustnosti dovolání jen to, že „odvolací soud i soud prvního stupně věc po právní stránce nesprávně posoudil“ , požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti nedostál a způsobilé vymezení přípustnosti nelze dovodit ani z celého obsahu dovolání.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. ledna 2017
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu