ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.3088.2016.1
sp. zn. 33 Cdo 3088/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobce V. O. , zastoupeného JUDr. Petrem Přikrylem, advokátem se sídlem v Prostějově, Poděbradovo nám. 1374/8a, proti žalovanému J. N. , zastoupenému Mgr. Bc. Vítězslavem Jírou, advokátem se sídlem v Brně, Rooseveltova 564/6, o 150.756,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 5 C 411/2011, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. 1. 2016, č.j. 17 Co 170/2015-382, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 7.800,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Petra Přikryla, advokáta.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 19. 12. 2014, č.j. 5 C 411/2011-335, kterým Okresní soud v Prostějově – mimo jiné – uložil žalovanému zaplatit žalobci 150.756,- Kč s „úroky z prodlení z 270.000,- Kč ve výši 7,75% ročně za dobu od 9. 2. 2011 do 18. 5. 2011, úroky z prodlení z 156.246,- Kč ve výši 7,75% ročně za dobu od 19. 5. 2011 do 16. 6. 2014, úroky z prodlení z 150.756,- Kč ve výši 7,75% ročně za dobu od 17. 6. 2014 do zaplacení“ , a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení; v souvislosti s rozhodnutím o odvolání rozhodl krajský soud o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud převzal skutkový stav zjištěný před soudem prvního stupně a ztotožnil se i s jeho právním posouzením. Uzavřel, že kupní smlouvou z 12. 1. 2011 žalobce prodal žalovanému bytovou jednotku č. 670/3 v budově č.p. 670, na pozemku parc. č. st. 710, včetně specifikovaného spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemků, zapsanou na listu vlastnictví č. 1785 pro obec P., katastrální území V., a to za ujednanou kupní cenu 400.000,- Kč (vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí povolil příslušný katastrální úřad rozhodnutím z 24. 1. 2011, č.j. V-137/2011-709, s právními účinky vkladu k 12. 1. 2011). V článku III kupní smlouvy se účastníci dohodli, že žalovaný zaplatí žalobci v hotovosti při podpisu smlouvy 130.000,- Kč a zbývající částku ve výši 270.000,- Kč se zavázal zaplatit žalobci „po vložení kupní smlouvy do katastru nemovitostí.“ Žalovaný neprokázal, že při podpisu kupní smlouvy – oproti ujednání článku III – zaplatil žalobci celkem 260.000,- Kč.
Dovolání, kterým žalovaný napadl rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen „o.s.ř.“).
Podle ustanovení §237 o.s.ř. je dovolání – není-li stanoveno jinak – přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 1 o.s.ř.).
Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení (§241a odst. 3 o.s.ř.).
Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 1, 3 o.s.ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud; samotné hodnocení důkazů z hlediska jejich pravdivosti či věrohodnosti – soudem prvního stupně, popř. odvolacím soudem za situace, kdy opakuje nebo doplňuje dokazování (§213 o.s.ř.) – opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v §132 o.s.ř. nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle §241a odst. 1 o.s.ř. (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2010, sp. zn. 33 Cdo 2441/2008, ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. 33 Cdo 3189/2008). K otázce provádění důkazů a volby, které z navržených důkazů soud provede (v souzené věci se žalovaný dovolává toho, že soudy měly provést důkaz jeho výslechem), se již Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi vyjádřil. Tak např. v rozsudku ze dne 28. 2. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2851/2011, uzavřel, že „soud není povinen provést všechny účastníky navržené důkazy, nýbrž je oprávněn (a povinen) v každé fázi řízení vážit, které důkazy vzhledem k uplatněnému nároku či tvrzením účastníků je třeba provést. Je tedy oprávněn posoudit důkazní návrhy a rozhodnout o tom, které z důkazů provede, a současně i rozhodnout, že neprovede ty z důkazů, jimiž mají být prokazovány skutečnosti, které jsou pro posouzení uplatněného nároku nevýznamné nebo které již byly prokázány jinými důkazy“ (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2012, sp. zn. 21 Cdo 1850/2011, které obstálo i v ústavní rovině, neboť proti němu podanou ústavní stížnost Ústavní soud usnesením ze dne 28. 1. 2013, sp. zn. IV. ÚS 3452/2012, odmítl).
Lze uzavřít, že výhrady žalovaného nezpochybňují řešení právních otázek; jde o polemiku s hodnocením důkazů spojenou s posouzením věrohodnosti svědeckých výpovědí a se skutkovým stavem, z něhož odvolací soud vycházel.
Dovolatel sice výslovně podal dovolání i proti nákladovému výroku rozhodnutí odvolacího soudu, ve vztahu k němu však žádnou argumentaci – natož tu, jež by se vázala k obligatorním údajům ve smyslu §241a odst. 2 o.s.ř. doplnitelným jen ve lhůtě uvedené v §241b odst. 3 o.s.ř. – nevznesl.
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§243c odst. 1, věta první, o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 6. dubna 2017
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu