ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.5023.2017.1
sp. zn. 33 Cdo 5023/2017-68
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobkyně IK Fitness s.r.o. , se sídlem v Havířově - Dolní Datyně, Josefa Kotase 51/26 (identifikační číslo 293 84 320), zastoupené Mgr. Radimem Struminským, advokátem se sídlem v Havířově, Elišky Krásnohorské 1305/18, proti žalované A. H. , zastoupené Mgr. Petrem Miketou, advokátem se sídlem v Ostravě, Jaklovecká 1249/18, o 14.577 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 17 C 326/2016, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2017, č.j. 57 Co 121/2017-39, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Nejvyšší soud dovolání proti v záhlaví citovanému rozhodnutí, jímž krajský soud – mimo jiné – potvrdil usnesení ze dne 26. 1. 2017, č.j. 17 C 326/2016-28, kterým Okresní soud v Ostravě zamítl návrh žalované na ustanovení zástupce z řad advokátů, odmítl (§243c odst. 1, věta první, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29. 9. 2017 /srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb./, dále jen „o.s.ř.“); dovolání neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o.s.ř.); o tuto obligatorní náležitost již dovolání nemůže být doplněno (§241b odst. 3 o.s.ř.) a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam taxativně vyjmenovaných hledisek považuje za splněné. Jinak vyjádřeno, z obsahu dovolání musí být patrné, zda jde (má jít) o některý ze čtyř v úvahu přicházejících případů, kdy napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva 1/ při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo 2/ která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo 3/ která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo 4/ má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013, ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014, ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 15. 10. 2013, sp. zn. 26 Cdo 2326/2013). Dovolatelka je tak povinna uvést, v řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak.
Uvádí-li žalovaná k otázce přípustnosti pouze to, že „přípustnost … dovozuje dle ust. §237 c) o.s.ř.,“ nejde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání, jak je uvedeno výše. Požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání tak žalovaná zjevně nedostála.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím se řízení ve věci nekončí, bude i o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího.
V Brně 30. října 2017
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu