ECLI:CZ:NS:2017:4.TDO.646.2017.1
sp. zn. 4 Tdo 646/2017 -34
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 3. 7. 2017 o dovolání obviněného R. D. , proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 1. 2017 sp. zn. 12 To 467/2016, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 2 T 48/2016, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. D. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný R. D. byl rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 13. 10. 2016 sp. zn. 2 T 48/2016 uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, za nějž mu byl podle §205 odst. 1 tr. zákoníku za užití §62 odst. 1 a §63 odst. 1 tr. zákoníku uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 100 hodin. Podle §63 odst. 2 tr. zákoníku za užití §48 odst. 4 tr. zákoníku mu bylo uloženo omezení, aby po dobu výkonu trestu podle svých sil uhradil způsobenou škodu. Zároveň bylo rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněných A. V. a M. K.
Proti tomuto rozsudku podali odvolání obvinění A. V. a R. D., která Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 25. 1. 2017 sp. zn. 12 To 467/2016 zamítl podle §256 tr. ř.
Citované usnesení odvolacího soudu pak napadl pouze obviněný D. dovoláním, které opřel o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) a l ) tr. ř., neboť bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku soudu prvního stupně, přestože v nalézacím řízení byl dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Podle jeho názoru skutek, který je mu kladen za vinu, není trestným činem. V další části dovolatel poukazuje na jednotlivé důkazy, které sám hodnotí a konstatuje i skutkové závěry, které staví do rozporu se závěry soudů. Podle něj jediným usvědčujícím důkazem je výpověď spoluobviněného M. K. Dovolatel mu však toliko zapůjčil občanský průkaz, což potvrzuje vystavený doklad v zastavárně U R. ze dne 7. 11. 2016 o výkupu nářadí na jméno spoluobviněného K. Tento důkaz však nemůže být právně významný, neboť předmětem trestního řízení je skutek páchaný v období od 1. 12. 2015 do 6. 1. 2016. Orgány činné v trestním řízení nepostupovaly v souladu s trestním řádem, když skutek nedostatečně objasnily a opatřovaly důkazy prokazující jednání, k němuž mělo docházet i v průběhu listopadu 2015. Tedy nemělo vůbec dojít k projednání věci před soudem. Dovolatel nevěděl, za jakým účelem si spoluobviněný jeho občanský průkaz zapůjčil. Následně dne 17. 12. 2015 byl dovolatel se spoluobviněným v předmětné zastavárně, když zde prodával vrtačku Makita fs400 (výkupní smlouva č. …), dovolatel zde však byl pouze přítomen z důvodu prodeje svého snowboardu (viz výkupní smlouva č. … z tohoto dne). Jednalo se o druhý případ, kdy přišel dovolatel se spoluobviněným K. do kontaktu ve věci, ve které byl vyšetřován. Běžný kontakt spolužáků v rámci školy nepopíral. Nelze proto z jedné návštěvy zastavárny, kde prodal věc, která mu patřila, učinit závěr, že se na krádežích podílel. Soud v odůvodnění rozhodnutí neuvedl, v čem spatřuje úmyslné jednání obviněného, kterým se měl na krádežích nářadí ze skladu podílet, stejně tak, v čem byly spatřovány znaky trestné součinnosti ve formě spolupachatelství. Vina dovolatele nebyla žádným způsobem prokázána a skutkové okolnosti byly nahrazeny úvahou soudu. Mělo být rozhodnuto v pochybnostech ve prospěch obviněného. Soud druhého stupně se nevypořádal s odvolacími námitkami dovolatele. Nedostatečné odůvodnění napadeného rozhodnutí porušuje zásadu rovnosti zbraní, díky čemuž dovolatel s ohledem na stručné odůvodnění napadeného rozhodnutí nemůže najít relevantní okolnosti, proti kterým brojit .
Navrhl proto, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí v části týkající se dovolatele zrušil a buď zprostil dovolatele návrhu na potrestání, anebo věc vrátil Krajskému soudu v Hradci Králové k novému projednání a rozhodnutí.
Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství sdělil, že se ve smyslu §265h odst. 2 tr. ř. nebude k dovolání obviněného věcně nevyjadřovat. Současně souhlasil s projednáním dovolání v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) zjistil, že dovolání obviněného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové 25. 1. 2017 sp. zn. 12 To 467/2016 je přípustné z hlediska ustanovení §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání (pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká). Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., obviněný podal prostřednictvím své obhájkyně, tedy v souladu s ustanovením §265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením.
Nejvyšší soud se proto zabýval uplatněným dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. Ten je naplněn, pokud bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a)˗g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písm. a)˗k).
Obviněný tento důvod dovolání uplatnil v jeho druhé variantě, tedy že v předchozím řízení byl dán důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jenž lze s úspěchem uplatnit za předpokladu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Tento dovolací důvod neumožňuje brojit proti porušení procesních předpisů, ale výlučně proti nesprávnému hmotněprávnímu posouzení (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2004 sp. zn. II. ÚS 279/03). Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. S poukazem na tento dovolací důvod totiž nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost zjištění skutkového stavu či prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2004 sp. zn. IV. ÚS 449/03).
V dovolání podaném z dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tak musí dovolatel brojit proti subsumpci jednání obviněného pod určité (určitá) ustanovení trestního zákoníku a právě tím vymezit rozsah svého dovolání. Proto musí důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v jeho první alternativě směřovat vždy proti konkrétní přesně určené právní kvalifikaci, přičemž dovolací námitka by měla být vyargumentována konkrétními skutečnostmi brojícími proti určité právní kvalifikaci. Nelze se tudíž spokojit pouze s obecným tvrzením dovolatele, že skutek není trestným činem. (Srov. k tomu usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 2. 2009 sp. zn. III. ÚS 1706/08 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2009 sp. zn. 5 Tdo 247/2009).
Z dovolání obviněného je evidentní, že s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uplatňuje argumenty, jimiž popírá spáchání trestné činnosti, pro niž byl odsouzen, neboť tvrdí, že stíhaný skutek nespáchal a měl být v souladu se zásadou in dubio pro reo zproštěn návrhu na potrestání. Tvrdí, že v předmětné zastavárně kradené zboží neprodával, jen spoluobviněnému M. K. zapůjčil v listopadu 2015 občanský průkaz, aniž by věděl za jakým účelem tak činí, a stalo se tak mimo stíhané období skutku. Odvolací soud se nevypořádal s jeho odvoláním, ač byl povinen tak učinit a porušil zásadu rovnosti zbraní. Jedná se tedy o argumenty ryze skutkové, resp. procesní, které ale uplatněnému dovolacímu důvodu neodpovídají. Obviněný ve svém dovolání neuplatnil jedinou námitku vztahující se k hmotněprávnímu posouzení skutku, resp. ke skutkovému stavu zjištěnému nalézacím soudem. Z charakteru jeho námitek je zřejmé, že jím vytýkané vady mají primárně za cíl dosáhnout změny soudy zjištěného skutkového stavu, a teprve na základě toho poukazuje na údajnou nesprávnost právního posouzení skutku jako trestného činu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, aniž by ale toto tvrzení podpořil jakýmkoli argumentem týkajícím se užité právní kvalifikace. Takové námitky ovšem nejsou z pohledu uplatněného dovolacího důvodu relevantní, takže dovolací soud není ani oprávněn se jimi zabývat.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než jsou uvedeny v §265b tr. ř. Protože ve věci obviněného R. D. byl učiněn závěr, že jeho dovolací argumentace ve skutečnosti nerespektuje věcné zaměření použitého dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., což ve svém důsledku znamená, že ani dovolacího důvodu podle odst. 1 písm. l ) téhož ustanovení, ale ani žádného jiného z důvodů dovolání podle §265b tr. ř., bylo jen z těchto stručně uvedených důvodů (§265i odst. 2 tr. ř.) rozhodnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o odmítnutí podaného dovolání, aniž by napadené rozhodnutí bylo věcně přezkoumáno podle kritérií uvedených v ustanovení §265i odst. 3 tr. ř. Toto rozhodnutí pak bylo učiněno za splnění podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 3. 7. 2017
JUDr. František Hrabec
předseda senátu