ECLI:CZ:NS:2018:11.TDO.61.2018.1
sp. zn. 11 Tdo 61/2018-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. 1. 2018 o dovolání D. D. , proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 5 To 297/2017, jako soudu druhého stupně v trestní věci vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 2 Nt 1151/2014, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání D. D. odmítá .
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 4. 7. 2017, sp. zn. 2 Nt 1151/2014,
byl podle §283 písm. d) tr. ř. zamítnut návrh na povolení obnovy řízení, který podal D. D. (dále též jen „dovolatel“), směřující proti usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 15. 4. 2014, č. j. 2 Nt 1151/2014-80, které nabylo právní moci ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 20. 5. 2014, č. j. 8 To 198/2014-114, a proti usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 26. 5. 2015, č. j. 3 Nt 1151/2014-411, které nabylo právní mocí ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 14. 10. 2015, sp. zn. 5 To 317/2015, přičemž tyto věci byly vedeny u Okresního soudu v Prostějově ve společném řízení pod. sp. zn. 2 Nt 1151/2014.
2. O stížnostech, které proti tomuto usnesení podali jednak D. D., jednak státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Prostějově, rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Brně usnesením ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 5 To 297/2017 tak, že podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. stížnost D. D. zamítl a z podnětu stížnosti státního zástupce podle §149 odst. 1 písm. a) tr. ř. napadené usnesení zrušil a podle §283 písm. b) tr. ř. návrh D. D. na povolení obnovy řízení v této věci zamítl.
II.
Dovolání
3. Proti výše citovanému usnesení soudu druhého stupně podal D. D. prostřednictvím svého obhájce dovolání, v němž uplatnil dovolací důvody uvedené v §265b odst. 1 písm. g), j), k) tr. ř., které v podaném dovolání podrobně rozvedl. Závěrem dovolatel navrhl, aby dovolací soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil jak usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 5 To 297/2017-1157, tak usnesení Okresního soudu v Prostějově, č. j. 2 Nt 1151/2014-942 ze dne 4. 7. 2017, a podle §265l tr. ř. vrátil věc k novému rozhodnutí příslušnému nižšímu soudu.
III.
Přípustnost dovolání
4. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v posuzované věci splněny podmínky přípustnosti dovolání.
5 . Podle §265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští, přičemž v §265a odst. 2 písm. a) až písm. h) tr. ř. zákonodárce vymezil, co rozumí rozhodnutím ve věci samé. Jsou jimi:
a) rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání,
b) rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn,
c) usnesení o zastavení trestního stíhání,
d) usnesení o postoupení věci jinému orgánu,
e) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření,
f) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání,
g) usnesení o schválení narovnání, nebo
h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g).
6. Jelikož jde o taxativní výčet rozhodnutí, která je možné považovat za rozhodnutí ve věci samé, proti nimž je přípustné dovolání, nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé pro účely dovolání žádné jiné (další) rozhodnutí, které do uvedeného okruhu nepatří. Napadeným usnesením Krajského soudu v Brně a předtím usnesením Okresního soudu v Prostějově však byl podle §283 písm. b) tr. ř., resp. podle §283 písm. d) tr. ř. zamítnut návrh D. D. na povolení obnovy řízení. Jde tedy o rozhodnutí, jež není uvedeno v taxativním výčtu §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř. rozhodnutí, proti nimž je dovolání přípustné. Napadené usnesení tudíž není rozhodnutím ve věci samé, takže proti němu není přípustné dovolání podle §265a odst. 1, 2 tr. ř.
7. Nejvyšší soud, ve shodě se svou dosavadní již ustálenou judikaturou, jakož i s judikaturou Ústavního soudu, konstatuje, že řešená problematika není problematikou novou, neboť se k ní Nejvyšší soud jednoznačně vyslovil již v usnesení ze dne 3. 9. 2002, sp. zn. 3 Tdo 438/2002 (publikovaném pod č. 36/2003 Sb. rozh. tr.), když judikoval, že „usnesení, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na povolení obnovy řízení podle §283 tr. ř. nebo podle §284 tr. ř., nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé ve smyslu §265a odst. 1, 2 tr. ř., proto proti němu není přípustné dovolání, a to ani kdyby původní rozhodnutí, jehož se návrh na obnovu týkal, bylo rozhodnutím ve věci samé v uvedeném smyslu“.
8. Ve shodě s prezentovaným judikaturním rozhodnutím Nejvyšší soud dospěl ke stejnému právnímu závěru i v této posuzované věci (k tomu srov. rovněž usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2007, sp. zn. 8 Tdo 363/2007, ze dne 30. 9. 2008, sp. zn. 6 Tdo 1239/2008, ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 7 Tdo 546/2009, ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. 6 Tdo 300/2013, ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 8 Tdo 1358/2014, ze dne 17. 2. 2016, sp. zn. 3 Tdo 180/2016, ze dne 2. 8. 2017, sp. zn. 7 Tdo 861/2017), přičemž danou problematikou se zabýval i Ústavní soud např. ve svém usnesení ze dne 8. 7. 2003, sp. zn. I. ÚS 456/02.
9. Za tohoto stavu Nejvyšší soud shledal, že v dané věci nebyly splněny podmínky, jež by zakládaly přípustnost podaného dovolání D. D. podle §265a odst. 1, 2 tr. ř. Proto je podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako nepřípustné odmítl, aniž se mohl věcně zabývat argumentací dovolatele. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. toto rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 25. 1. 2018
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu