ECLI:CZ:NS:2018:11.TDO.729.2018.2
sp. zn. 11 Tdo 729/2018-I-68
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 6. 12. 2018 o dovolání nejvyššího státního zástupce v neprospěch obv. B. T. L. , nar. XY v XY, Vietnamská socialistická republika, v České republice trvale bytem XY, t. č. Věznice Světlá nad Sázavou, a obv. N. V. L. , nar. XY v XY, Vietnamská socialistická republika, v České republice trvale bytem XY, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 11. 2017, sp. zn. 11 To 96/2015, jako soudu odvolacího, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 T 9/2014, takto:
I. Podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. a za podmínky uvedené v §265p odst. 1 tr. ř. se z podnětu nejvyššího státního zástupce napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 11. 2017, sp. zn. 11 To 96/2015, a to ve výroku o trestu týkajícím se obv. B. T. L. a obv. N. V. L., zrušuje.
II. Podle §265k odst. 2 věta druhá tr. ř. se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušenou část obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Vrchnímu soudu v Praze přikazuje, aby věc obv. B. T. L. a obv. N. V. L. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2015, sp. zn. 4 T 9/2014, byla:
- obv. B. T. L. uznána vinnou zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy pod body 3. a 5. podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) tr. zákoníku, ve stadiu přípravy podle §20 odst. 1 tr. zákoníku, pod bodem 4. podle §283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku spáchaným ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem krádeže podle §205 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku. Za to byla odsouzena podle §283 odst. 3 a za použití §58 odst. 1 a §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 (šesti) let nepodmíněně, pro jehož výkon byla zařazena do věznice s dozorem. Podle §70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku byl obviněné uložen také trest propadnutí věci, přičemž výčet těchto věcí je v rozsudku přesně položkově vymezen,
- obv. N. V. L. byl uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy pod bodem 7. podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, spáchaným ve stadiu přípravy podle §20 odst. 1 tr. zákoníku. Za to byl odsouzen podle §283 odst. 3 a za použití 58 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 6 (šesti) let nepodmíněně, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Podle §70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému uložen také trest propadnutí věci, přičemž výčet těchto věcí je v rozsudku přesně položkově vymezen.
2. Mimo výše uvedených obviněných byli tímtéž rozsudkem uznáni vinnými ještě T. T. G., N. D. Ch., N. D. H., K. D. P., N. T. H., N. V. L., T. V. T., N. D. H., T. V. a A. V.
Proti tomuto rozsudku podali odvolání státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze a obv. B. T. L., N. V. L. (a také další obvinění, kteří však nejsou předmětem tohoto řízení, a proto jejich tresty nebylo nutné již zmiňovat). O těchto odvoláních rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 1. 2016, sp. zn. 11 To 96/2015, takto: I. Podle §258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. napadený rozsudek k odvolání státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze a obžalovaných B. T. L., N. V. L. zrušil v celém rozsahu.
II. Podle §259 odst. 3 písm. a) tr. ř. nově rozhodl tak, že:
1. obv. B. T. L. spáchala (pod body 3, 4, 5) zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Za to byl odsouzen podle §283 odst. 3 za použití §58 odst. 1 a §43 odst.1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 (šesti) let, pro jehož výkon byla zařazena do věznice s dozorem, a podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněné dále uložen trest propadnutí věci, přičemž výčet těchto věcí rozsudek přesně položkově vymezil,
2. obv. N. V. L. spáchal (pod bodem 7) zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku. Za to byl odsouzen podle §283 odst. 3 tr. zákoníku, za použití §58 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Současně byl podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku obviněnému dále uložen trest propadnutí věci, přičemž výčet těchto věcí rozsudek přesně položkově vymezil.
III. Podle §256 tr. ř. Vrchní soud v Praze odvolání obv. K. D. P., N. T. H. a A. V. jako nedůvodná zamítl.
5. Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 1. 2016, sp. zn. 11 To 96/2015, podala obv. B. T. L. a nejvyšší státní zástupce dovolání. O nich rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. 11 Tdo 239/2017, a to tak, že:
I. podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. a za podmínky uvedené v §265p odst. 1 tr. ř. z podnětu nejvyššího státního zástupce napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 1. 2016, sp. zn. 11 To 96/2015, a to ve výroku o trestu týkajícím se obv. B. T. L. a obv. N. V. L., zrušil,
II. podle §265k odst. 2 věta druhá tr. ř. zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušenou část obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu,
III. podle §265l odst. 1 tr. ř. Vrchnímu soudu v Praze přikázal, aby věc obv. B. T. L. a obv. N. V. L. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
IV. Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. dovolání obv. B. T. L. odmítl.
4. Poté Vrchní soud v Praze projednal předmětnou věc ve veřejném zasedání konaném dne 13. 11. 2017 a rozhodl rozsudkem č. j. 11 To 96/2015-6328 tak, že:
I. podle §258 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek k odvolání státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze ve výrocích o trestech uložených obv. B. T. L. a N. V. L.,
II. podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl, že obv. B. T. L. se při nezměněném výroku o vině stanovené rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 1. 2016, č. j. 11 To 96/2015-5679 odsuzuje podle §283 odst. 3 tr. zákoníku za použití §58 odst. 1 a §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 (šesti) let, pro jehož výkon ji zařadil do věznice s ostrahou. Podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku dále uložil trest propadnutí věci, přičemž výčet těchto věcí ve svém rozsudku taxativně vyjmenoval,
a podle §259 odst. 3 tr. ř. dále nově rozhodl, že obv. N. V. L. se při nezměněném výroku o vině stanovené rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 1. 2016, č. j. 11 To 96/2015-5679, odsuzuje k trestu odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) let, pro jehož výkon ho zařadil do věznice s ostrahou. Podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku dále uložil trest propadnutí věci, přičemž výčet těchto věcí ve svém rozsudku taxativně vyjmenoval.
5. Podle skutkových zjištění (zkráceně řečeno):
v rozporu s ustanoveními §3 odst. 2 a §24 písm. a) zák. č. 167/1998 Sb. o návykových látkách ve znění pozdějších předpisů, zakazujícími neoprávněnou manipulaci a pěstování druhů a odrůd rostlin konopí (rod Cannabis), které mohou obsahovat více než 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, nejméně v době od února 2011 do 29. 11. 2011 na různých místech v XY, XY, XY, XY, XY i na jiných místech na území České republiky, v různé míře zapojení, součinnosti a podílu na níže popsaném jednání, v různé době ve vymezeném časovém rozpětí, ve zřízených pěstírnách pěstovali nebo se podíleli na pěstování rostlin konopí v různých vývojových fázích růstu, případně pro jiné přechovávali konopné rostliny anebo manipulovali s konopím osahujícím tetrahydrokanabinol (THC) v různém množství, a to přesto, že konopí je omamnou látkou zařazenou do seznamu IV Jednotné úmluvy o omamných látkách citovanou v příloze č. 3 označeného zákona a delta-9-tetrahydrokanabinol je psychotropní látkou zařazenou do seznamu I Úmluvy o psychotropních látkách citovanou v příloze č. 4 připomenuté zákonné normy, a tato látka je spolu se svými stereochemickými variantami účinnou látkou konopí známého též jako droga marihuana.
Obv. B. T. L. se dopustila skutků, které byly popsány pod body 3–5:
3) obv. B. T. L. a T. T. H. V. se samostatně stíhanými T. T. H. V., nar. XY a N. T. D., nar. XY
v přesně nezjištěné době, nejméně v období od 17. 7. 2011 do 30. 7. 2011 v obci XY, okr. Beroun, v domě č. XY, jako členové organizované skupiny vyráběli psychotropní látku delta-9-tetrahydrokanabinol tím, že se podíleli na pěstování rostlin konopí skrytým způsobem a ve značném rozsahu, a to za účelem a s úmyslem získat vysoce prošlechtěný kultivar rostliny konopí s vysokým obsahem kanabinoidních látek tak, aby z vrcholíků vypěstovaných rostlin bylo možné jejich následným sušením získat delta-9-tetrahydrokanabinol, k čemuž bylo využito moderní a nákladné sofistikované technologie, záležející v použití botanických a technických prostředků v podobě speciálních živných roztoků, soustav výbojek s nastavitelným časovým cyklem a ventilačního potrubí vzduchotechniky, když taková technologie je určena ke zmiňovanému maximálnímu zisku kanabinoidních látek, přičemž agrotechnické podmínky a lhůty byly nastaveny tak, aby jednoznačně vedly k tomuto vytýčenému cíli, přičemž obž. T. T. H. V. a obž. B. T. L. zabezpečovaly organizační stránku pěstování rostlin konopí, komunikovaly s N. C. C., nar. XY, který se s N. T. D., nar. XY, o rostliny bezprostředně starali, zásobovaly je materiálem a rovněž prováděly opakované fyzické návštěvy objektu indoor farmy, kde minimálně ve dnech 22. 7. 2011 a 27. 7. 2011 obě odebraly blíže neustanovené množství konopí, přičemž dne 2. srpna 2011 při domovní prohlídce realizované policejními orgány byla v objektu zjištěna tzv. „indoor“ pěstírna konopí, v níž bylo zajištěno celkem 338 ks rostlin konopí o velikosti od 10 cm do 130 cm, v nichž byla zjištěna přítomnost kanabinoidních látek, včetně delta-9-THC, a to v množství 85,636 g, a dále sušené konopí o hmotnosti 1.055,8 g s obsahem vyšším než 1,1 % delta-9-THC, což odpovídá její celkové hmotnosti 20,925 g,
4) obv. B. T. L. a T. V. T.
v době od 1. 8. 2011 do 28. 11. 2011 v XY, ul. XY, v rodinném domě č. XY, v součinnosti s dalšími dosud neustanovenými osobami, vyráběli psychotropní látku delta-9-tetrahydrokanabinol tím, že se podíleli na pěstování rostlin konopí skrytým způsobem a ve značném rozsahu, a to za účelem a s úmyslem získat vysoce prošlechtěný kultivar rostliny konopí s vysokým obsahem kanabinoidních látek tak, aby z vrcholíků vypěstovaných rostlin bylo možné jejich následným sušením získat delta-9-tetrahydrokanabinol, k čemuž bylo využito moderní a nákladné sofistikované technologie, záležející v použití botanických a technických prostředků v podobě speciálních živných roztoků, soustav výbojek s nastavitelným časovým cyklem a ventilačního potrubí vzduchotechniky, přičemž tato technologie byla určena ke zmiňovanému maximálnímu zisku kanabinoidních látek a agrotechnické podmínky a lhůty byly nastaveny tak, aby jednoznačně vedly k tomuto vytýčenému cíli, když dne 28. listopadu 2011 při domovní prohlídce realizované policejními orgány bylo v objektu mimo jiné zajištěno celkem 78 ks rostlin konopí vysokých 20 – 25 cm a 12 ks propagačních boxů s obsahem 1015 ks rostlin konopí o výšce 8 – 10 cm v kořenovém balu, v nichž byla zjištěna přítomnost kanabinoidních látek, včetně delta-9-THC, a to nejméně s obsahem 1,4 a 2,0 % delta-9-THC, tedy celkem 8,5 g delta-9-THC, dále 3 ks papírových pytlů s obsahem 11.230 g sušeného konopí s obsahem 14,2 % THC, což odpovídá celkové hmotnosti delta-9-THC 1592,7 g, 1 ks papírového pytle sušeného konopí o hmotnosti 620 g s obsahem 9,3 % THC, což odpovídá celkové hmotnosti delta-9-THC 57,6 g, a sušené konopí zabalené v alobalu o hmotnosti 188,7 g s obsahem 12,3 % THC, což odpovídá celkové hmotnosti delta-9-THC 23,2 g, když celková hmotnost delta-9-THC v zajištěných rostlinách a sušině činí 1.682 g, přičemž obž. B. T. L. zabezpečovala organizační stránku pěstování rostlin konopí, komunikovala s osobou, která se o rostliny bezprostředně starala, zásobovala ji materiálem a rovněž prováděla opakované fyzické návštěvy objektu indoor farmy, kde se podílela na přesně neustanovených pracích a obž. T. V. T. obstarával pod jejím vedením přímou péči o rostliny konopí, a oba obžalovaní dále v době od 2. 8. 2011 do 28. 11. 2011 ve stejném objektu v souvislosti se zřízenou "indoor" pěstírnou konopí vyvedením neměřeného třífázového odbočení z neměřené části vedení elektřiny úmyslně neoprávněně odebírali elektřinu, čímž způsobili spol. PREdistribuce, a.s., se sídlem Praha 5, Svornosti 3199/19a, IČ: 27376516 škodu vyčíslenou poškozeným na 70.842,17 Kč,
5) obv. B. T. L., K. D. P., N. T. H., N. D. H. a T. T. H. V. se samostatně stíhaným S. D., nar. XY
od přesně nezjištěné doby do 27. 7. 2011 v XY a na dalších místech ČR jako členové organizované skupiny vyráběli psychotropní látku delta-9-tetrahydrokanabinol tím, že nakládali se sazenicemi rostliny konopí, ze kterých měla být tato látka získána, přičemž všichni jmenovaní jednali s vědomím, že pěstování konopí obsahující více než 0,3 % látek skupiny tetrahydrokanabinolů je nezákonné a že pěstováním konopí je možné takové látky získat, kdy ve dnech 21. července 2011 až 27. července 2011 obž. T. T. H. V. opakovaně kontaktovala obž. N. D. H. s tím, aby tento zprostředkoval odběratele sazenic konopí, jejichž předání bylo domluveno na 27. července 2011, obž. T. T. H. V. mezitím od obž. B. T. L. a obž. K. D. P. obstarala sazenice konopí, které byly následně skutečně předány dne 27. července 2011 v XY, na parkovišti v blízkosti faktického bydliště obž. T. T. H. V., tj. na adrese XY, S. D., nar. XY, který si převzal celkem 10 krabic se sazenicemi konopí, přičemž jejich předání se fyzicky účastnili obžalovaní T. T. H. V., K. D. P., B. T. L. a N. T. H., který na místo předání přivezl sazenice konopí v krabicích osobním motorovým vozidlem VW Bora Combi, RZ XY, a následně pomáhal uvedené krabice se sazenicemi konopí přenosit do vozidla Peugeot Partner, MPZ PL, RZ XY za pomoci obž. N. D. H. a neustanoveného muže asijského vzhledu, který na místo přijel vozidlem VW Vento, RZ XY, po naložení sazenic se je S. D. pokusil vyvézt osobním motorovým vozidlem Peugeot Partner, MPZ PL, RZ XY z ČR do Polska, kde si je měl převzít blíže neustanovený muž, k čemuž však nedošlo, neboť byl v Náchodě v uvedeném vozidle kontrolován pracovníky Celní správy a při kontrole vozidla bylo v jeho zavazadlovém prostoru objeveno celkem 10 krabic se sazenicemi konopí v celkovém počtu 520 ks o velikosti 8 až 10 cm a v počtu 278 ks o velikosti 10 cm, v nichž byla zjištěna přítomnost kanabinoidních látek, včetně delta- 9-THC,
Obv. N. V. L. se dopustil skutku popsaného pod bodem 7:
7) obv. N. V. L., N. D. H. a T. T. H. V. se samostatně stíhaným P. S. D., nar. XY
od přesně neustanovené doby do 29. 11. 2011 v budově továrního objektu v XY, ul. XY, jako členové organizované skupiny vyráběli psychotropní látku delta-9-tetrahydrokanabinol tím, že se podíleli na pěstování rostlin konopí skrytým způsobem a ve velkém rozsahu, a to za účelem a s úmyslem získat vysoce prošlechtěný kultivar rostliny konopí s vysokým obsahem kanabinoidních látek tak, aby z vrcholíků vypěstovaných rostlin bylo možné jejich následným sušením získat delta-9-tetrahydrokanabinol, k čemuž bylo využito moderní a nákladné sofistikované technologie, záležející v použití botanických a technických prostředků v podobě speciálních živných roztoků, soustav výbojek s nastavitelným časovým cyklem a ventilačního potrubí vzduchotechniky, kdy taková technologie je určena ke zmiňovanému maximálnímu zisku kanabinoidních látek, přičemž agrotechnické podmínky a lhůty byly nastaveny tak, aby jednoznačně vedly k tomuto vytýčenému cíli, a dne 29. listopadu 2011 při prohlídce jiných prostor a pozemků realizované policejními orgány bylo v objektu mimo jiné zajištěno celkem 485 ks rostlin konopí o výšce 40 – 60 cm, v nichž byla zjištěna přítomnost kanabinoidních látek, a to nejméně s průměrným obsahem 10,6 % delta-9-THC, tedy celkem 1.779,2 g delta-9-THC, přičemž obžalovaní T. T. H. V., N. V. L. a N. D. H. zabezpečovali organizační stránku pěstování rostlin konopí, komunikovali s osobou, která se o rostliny bezprostředně starala, zásobovali ji materiálem a rovněž prováděli opakované fyzické návštěvy objektu indoor farmy, kde se podíleli na přesně neustanovených pracích, a samostatně stíhaný P. S. D. pod jejich vedením obstarával přímou péči o rostliny konopí.
II. Dovolání a vyjádření k němu
6. Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 11. 2017, sp. zn. 11 To 96/2015, podal nejvyšší státní zástupce (dále jen „státní zástupce“) v souladu s §265d odst. 1 písm. a) tr. ř. v neprospěch obv. B. T. L. a obv. N. V. L. dovolání, a to do výroku o trestu. Ve svém dovolání odkázal na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť oběma obviněným byl uložen trest mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byli uznáni vinnými.
7. Státní zástupce nejprve shrnul dosavadní průběh řízení, vč. argumentů vyplývajících z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2017 a následujících závěrů Vrchního soudu v Praze, prezentovaných v rozsudku ze dne 13. 11. 2017, se kterými se neztotožnil. Dle jeho názoru tento soud znovu uložil oběma obviněným tresty za použití §58 odst. 1 tr. ř., a to přesto, že k mimořádnému snížení trestu odnětí svobody nebyly splněny zákonem předepsané podmínky, a to ani pokud se jedná o okolnosti spáchaného trestného činu, ani pokud se jedná o poměry obviněných. Státní zástupce akcentoval, že odvolací soud se neřídil právním názorem Nejvyššího soudu. Místo toho znovu dovodil existenci podmínek §58 odst. 1 tr. zákoníku na podkladě okolností, které je možné zvažovat pouze jako polehčující okolnosti podle §41 tr. zákoníku. Mimo to ani s nezbytnou pečlivostí neodůvodnil, v čem spatřuje poměry obviněných nebo okolnosti spáchaného trestného činu natolik výjimečné, že tresty v dolní hranici zákonné trestní sazby považuje za nepřiměřeně přísné.
8. Užití §58 odst. 1 tr. zákoníku odvolací soud odůvodnil jen tím, že doba od spáchání trestné činnosti, resp. od zahájení trestního stíhání činí 6 let, oba obvinění mají rodinu, obv. B. T. L. je samoživitelkou a matkou tří dětí, a obv. N. V. L. spáchal jediný skutek. Oba obvinění jsou současně osobami netrestanými, svého činu litovali a způsobili menší škodlivý následek vzhledem k tomu, že v důsledku policejního zákroku se jim nepodařilo dovést trestnou činnost do konce.
9. K tomu státní zástupce uvedl, že obviněným lze přiznat obecné polehčující okolnosti ve smyslu §41 tr. zákoníku. Mezi polehčující okolnosti jistě patří dosavadní bezúhonnost obou obviněných. Ale skutečnost, že obv. B. T. L. je matkou tří dětí a že obv. N. V. L. spáchal jediný skutek, takovými okolnostmi nejsou (jakkoli je výčet v §41 tr. zákoníku demonstrativní), a proto je nelze zahrnout mezi mimořádné okolnosti, které předpokládá §58 odst. 1 tr. zákoníku. Mimo to doba vedení trestního stíhání odpovídá složitosti projednávané věci. A osobní postoje obou obviněných o skutečné relevantní lítosti nad spáchaným jednáním rovněž nesvědčí. Současně z provedených důkazů vyplynulo, že oba obvinění se dopustili trestné činnosti jako členové organizované skupiny, a že zastávali ve struktuře členů této skupiny vyšší postavení, neboť zajišťovali organizační stránku pěstování rostlin, usměrňovali činnost zahradníků a obhospodařovali agrotechnické prostředky, používané v pěstírnách.
10. Vzhledem k tomu státní zástupce uzavřel, že oběma obviněným měl být uložen trest odnětí svobody v rámci zákonné trestní sazby podle §283 odst. 3 tr. zákoníku, a pro výkon těchto trestů měli být zařazeni do věznic podle hledisek daných v §56 odst. 2 tr. zákoníku. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud:
· podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. a při naplnění podmínky podle §265p odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 11. 2017 sp. zn. 11 To 96/2015, a aby rovněž zrušil i další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby
· dále postupoval podle §265l odst. 1 tr. ř. a přikázal Vrchnímu soudu v Praze, aby předmětnou věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, a aby
· v souladu s §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. o dovolání rozhodl v neveřejném zasedání.
11. K dovolání nejvyššího státního zástupce se stručně vyjádřila obv. B. T. L. prostřednictvím svého advokáta. Obviněná je přesvědčena, že Vrchní soud v Praze ve vztahu k výroku o uloženém trestu správně aplikoval §58 odst. 1 tr. zákoníku a toto své rozhodnutí řádně odůvodnil. B. T. L. je matkou tří dětí a každá z dcer je žákyní nebo studentkou. Navíc je samoživitelka, což je nutné považovat za zvláštní poměry na straně obviněné. Zmínila i postoj Ústavního soudu, který klade důraz na citlivé ukládání trestů ve vztahu k dopadu na dítě, který by měl být minimální v zájmu řádného rozvoje osobnosti dítěte.
III. Přípustnost dovolání
12. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zjišťoval, zda je dovolání přípustné a zda vyhovuje všem relevantním ustanovením trestního řádu. To znamená – zda bylo podáno v souladu s §265a odst. 1, 2 písm. a) až h) tr. ř., ve dvouměsíční zákonné lhůtě, na příslušném místě (u věcně a místně příslušného soudu) v souladu s ust. §265e odst. 1, 3 tr. ř. i oprávněnou osobou v souladu s ust. §265d odst. 1 písm. b) odst. 2 tr. ř. Dále Nejvyšší soud zkoumal, zda dovolání splnilo obligatorní obsahové náležitosti, upravené v §265f tr. ř. Po jeho prostudování shledal, že nejvyšší státní zástupce výše uvedená ustanovení trestního řádu splnil, nic tedy nebrání projednání jeho dovolání.
13. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., bylo nutné u podaného dovolání posoudit otázku, zda naplňuje uplatněný dovolací důvod. Podle §265i odst. 3 tr. ř. pouze reálná existence tohoto důvodu je základní podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí.
IV. K meritu věci
14. Státní zástupce ve svém dovolání odkázal na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. , a to v jeho druhé variantě, tedy že obviněným byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v tr. zákoníku na trestný čin, jímž byli uznáni vinnými.
15. Obecně platí, že trest odnětí svobody má horní a dolní hranici trestní sazby stanovenou v příslušném ustanovení zvláštní části trestního zákoníku – podle toho, o jaký trestný čin jde, v jaké alternativě byl spáchán, event. zda byl spáchán v souběhu s jiným trestným činem (viz §43 odst. 1, 2 tr. zákoníku). Trest je uložen mimo zákonnou sazbu – jak při nedůvodném překročení horní hranice trestní sazby, tak i nezákonným prolomením jeho dolní hranice, vč. nesprávného užití 58 tr. zákoníku o mimořádném snížení trestu odnětí svobody. Proto pokud byl soudem vyměřen trest pod dolní hranicí zákonné trestní sazby (při neoprávněném použití §58 tr. zákoníku), je dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. zpravidla naplněn, v důsledku čehož je státní zástupce oprávněn vznést tuto námitku v neprospěch obviněného.
16. Nejvyšší soud již ve svém usnesení ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. 11 Tdo 239/2017 zdůraznil, že §58 odst. 1 tr. zákoníku je možné aplikovat pouze za mimořádných okolností, a proto jej nemohou odůvodnit pouze standardní skutečnosti. Toto ustanovení je totiž z vůle zákonodárce chápáno jako odchylka , kterou je možné využít pouze výjimečně. Proto také musí být jeho použití ze strany soudu vždy relevantně odůvodněno (srov. závěry publikované pod č. I/1965 Sb. rozh. tr. na s. 120 an.).
17. Z §58 odst. 1 tr. zákoníku vyplývá, že pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby je nezbytné současné naplnění tří kumulativních podmínek, kterými jsou:
· existence okolností případu nebo poměrů pachatele (stačí naplnění alespoň jedné z nich) svědčících o tom, že
· použití normální (nesnížené) sazby trestu odnětí svobody by bylo pro pachatele nepřiměřeně přísné , a
· nápravy pachatele lze dosáhnout i trestem odnětí svobody kratšího trvání.
18. Z těchto zákonných předpokladů jasně vyplývá, že použití tohoto moderačního ustanovení je možné pouze tehdy, když okolnosti případu či poměry pachatele jsou hodné zvláštního zřetele . Tyto okolnosti mají přímou vazbu na spáchaný trestný čin, neboť závažnost spáchaného trestného činu je jejich prostřednictvím výrazně snížena. Proto také tyto okolnosti či poměry nabývají charakter okolností zcela výjimečných . Patří mezi ně např. to, že obviněný se nachází ve věku blízkém věku mladistvých, nebo spáchal trestný čin pod vlivem tíživých osobních nebo rodinných poměrů, které si sám nezavinil, nebo byl k činu vyprovokován poškozeným, event. trestný čin spáchal při odvracení útoku, aniž by byly naplněny podmínky nutné obrany, apod. (srov. např. R 24/2015).
19. Mezi zvláštní okolnosti případu, které odůvodňují aplikovat §58 odst. 1 tr. ř., rozhodně nepatří polehčující okolnosti demonstrativně vymezené v §41 tr. zákoníku. K těmto okolnostem soud při výměře trestu přihlíží jako k okolnostem snižujícím závažnost trestného činu, ale výhradně v rámci příslušné trestní sazby. Proto např. to, že obviněný svého činu dodatečně litoval, nebo že trestným činem způsobil nižší škodu nebo menší škodlivý následek – nejsou důvody pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby.
20. Také za zvláštní poměry pachatele není možné považovat např. to, že doposud vedl řádný život a doposud nebyl soudně trestán (srov. R 35/1963 Sb. rozh. tr.), event. okolnosti, které nemají přímý vztah ke spáchanému trestnému činu a které nejsou hodnoceny z hlediska povahy a závažnosti trestného činu, např. rodinné poměry pachatele, nebo jeho zdravotní stav (R 36/1963 Sb. rozh. tr.).
21. Z toho vyplývá, že pouze v případech existence těchto mimořádných okolností případu či poměrů pachatele, je možné je vyhodnotit jako okolnosti ve smyslu §58 odst. 1 tr. zákoníku. Samozřejmě mimo nich musí být splněny i další zákonné předpoklady – a sice, že použití nesnížené sazby trestu odnětí svobody by bylo pro pachatele nepřiměřeně přísné , a nápravy pachatele lze dosáhnout i trestem odnětí svobody kratšího trvání.
22. V projednávaném případě Vrchní soud v Praze již podruhé (stejně jako před ním Městský soud v Praze) dovodil existenci podmínek podle §58 odst. 1 tr. zákoníku. Po podání dovolání ze strany nejvyššího státního zástupce proto Nejvyšší soud podrobil přezkumu jeho důvody.
23. Z protokolu o veřejném zasedání z 13. 11. 2017 vyplývá, že Vrchní soud v Praze doplnil dokazování o přečtení listin předložených obv. B. T. L. Z nich vyplynulo, že je matkou tří dcer – N. P., Q. N. N. a N. Q. N. První dvě jmenované studují vysokou školu, zatímco nezl. N. Q. N. je žákyní Základní školy XY, o kterou v době nepřítomnosti matky pečuje její starší sestra Q. N. N. Také obv. N. V. L. předložil oddací list, kterým zdokladoval, že v mezidobí uzavřel sňatek (č. l. 6322). Po přečtení těchto listin bylo dokazování prohlášeno za skončené, následně byly předneseny závěrečné návrhy a vyhlášen rozsudek, ve kterém při nezměněném výroku o vině odvolací soud oběma obviněným znovu uložil nepodmíněné tresty odnětí svobody za použití §58 odst. 1 tr. zákoníku.
24. Z rozsudku vyplynulo, že vrchní soud ve svých úvahách o druhu a výši trestu zohlednil:
a) dobu, která uplynula od spáchané činnosti,
b) polehčující okolnosti ve smyslu §41 odst. i), n) a o) tr. zákoníku, a zabýval se i
c) poměrem k trestům ostatních spoluobviněných, kteří se dopustili stejného zločinu.
25. K době, která uplynula od spáchané trestné činnosti, a která činí u obou obviněných šest let (od 28. 11., resp. 29. 11. 2011 až do 13. 11. 2017) Vrchní soud v Praze uvedl, že se jedná o dosti dlouhou dobu od spáchání předmětné trestné činnosti, a že během této doby se „obvinění nedopustili žádného jiného trestného jednání, takže trestná činnost, za kterou jsou postihováni, zůstala jediným vybočením z jinak řádného způsobu života“. Dále ve svých úvahách zdůraznil existenci několika polehčujících okolností ve smyslu §41 tr. zákoníku. Jednak s odkazem na §41 odst. o) tr. zákoníku konstatoval, že oba obvinění vedli před spácháním projednávané trestné činnosti řádný život, takže projednávaná trestná činnost „zůstala jediným vybočením z jinak řádného způsobu života“ . S odkazem na §41 odst. n) tr. zákoníku vrchní soud rovněž shledal, že jej obvinění přesvědčili o své upřímné lítosti nad spáchaným trestným činem, kterou „prokázali i tím, že se v době, kdy se pohybovali na svobodě po spáchání vytýkaného jednání žádného protiprávního jednání nedopustili“, a podle §41 odst. i) tr. zákoníku přiznal oběma obviněným také další polehčující okolnost, neboť ti „svou trestnou činností způsobili menší škodlivý následek, než který bylo lze očekávat při popsaném způsobu jejich jednání“. K postupu podle §58 odst. 1 tr. zákoníku Vrchní soud v Praze přistoupil i vzhledem k trestům, které byly uloženy některým dalším spoluobviněným, kteří se dopustili stejného zločinu. Konkrétně uvedl obv. T. V. T.a N. D. H. „kteří za stejné zločiny byli odsouzeni k trestům odnětí svobody v délce 5 resp. 6 roků“.
Nejvyšší soud má však k výše uvedeným hlediskům zásadní výhrady.
26. Obecně platí, že při posuzování doby trestního řízení je nutné přihlédnout k řadě atributů řízení, jako jsou složitost jeho předmětu, požadavky na provádění dokazování v průběhu jeho řízení, jednání a procesní aktivity účastníků řízení i jednání příslušných státních orgánů. Odpověď na otázku, zda celková doba řízení je ještě přiměřená či nikoliv, lze poctivě zodpovědět vždy až s ohledem na zohlednění těchto faktorů, jimiž bylo řízení bezprostředně ovlivněno (srov. např. I. ÚS 554/04, II. ÚS 32/03, I. ÚS 600/03, III. ÚS 95/04, apod.).
27. V projednávaném případě však doba vedení trestního řízení zcela odpovídá složitosti věci. Nelze pominout, že soudy nižších stupňů projednávaly celkem 8 skutků rozsáhlé a závažné trestné činnosti, ve které bylo k trestu odnětí svobody odsouzeno celkem 12 obviněných. Ve věci proto bylo nutné provést dosti složité dokazování. To zahrnuje výslech všech obviněných, dále výslech 12 svědků, zadání mnoha znaleckých posudků (z oboru kriminalistiky, odvětví chemie, fyzikální chemie, biologie, elektrotechnika, daktyloskopie, genetika a výpočetní technika) a provedení celé řady dalších listinných důkazů (zahrnující např. přepisy pořízených odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu, protokoly o provedení domovních prohlídek, vč. podrobné fotodokumentace, protokoly o sledování osob a věcí, protokoly o ohledání místa činu, a to ke každému z osmi skutků). V průběhu celého řízení pak Nejvyšší soud neshledal časové úseky, kdy by zůstávaly příslušné orgány činné v trestním řízení zcela nečinnými, resp. kdy by jimi nebyly prováděny žádné procesní úkony. Vzhledem k těmto skutečnostem nelze hodnotit celkovou dobu trestního řízení, do kterého je započítáno i řízení před soudem odvolacím a nejvyšším, za dobu nepřiměřenou či nepřiměřeně dlouhou.
28. Když poté Vrchní soud v Praze ve své argumentaci zdůraznil, že po tuto dobu se oba obvinění nedopustili žádného trestného činu ani přestupku, nelze v této skutečnosti shledat žádnou zásluhu, která by se měla odrazit ve výši ukládaného trestu. Řádný život během doby trestního řízení je spíše odrazem racionální reakce obou obviněných, kteří usilují o co nejnižší trest a kteří jsou si dobře vědomi toho, že zapojení se do dalších trestných aktivit by při jejich odhalení značně ztížilo jejich obhajobu a samozřejmě by se odrazilo i ve výši ukládané sankce.
29. K deklarované existenci několika polehčujících okolností ve smyslu §41 tr. zákoníku Nejvyšší soud zaujal rovněž kritické stanovisko. Vrchní soud v souladu s §41 odst. o) tr. zákoníku prohlásil, že oba obvinění vedli před spácháním projednávané trestné činnosti řádný život a spáchaný delikt „zůstal jediným vybočením z jinak řádného způsobu života“.
30. Je pravdou, že oba obvinění jsou prvopachatelé, ale argumentace o vybočení z jinak řádného způsobu života je nepřípadná. Pouze u méně závažné či bagatelní trestné činnosti lze uvádět, že obviněný doposud žil jako řádný občan, a pouze v projednávaném případě (zpravidla pod vlivem tíživých okolností či pod tlakem závislosti) se odchýlil z jinak řádného způsobu života. Je však vyloučeno, aby soud uvedl tuto argumentaci u spáchání zvlášť závažného zločinu. Takovou formulací Vrchní soud v Praze v podstatě naznačil svou tendenci projednávanou trestnou činnost zlehčovat.
31. S odkazem na §41 odst. n) tr. zákoníku odvolací soud dále konstatoval, že jej obvinění přesvědčili o své upřímné lítosti nad spáchaným trestným činem, kterou „prokázali i tím, že se v době, kdy se pohybovali na svobodě po spáchání vytýkaného jednání žádného protiprávního jednání nedopustili“. Ovšem ne každý výrok o lítosti nad spáchaným trestným činem lze hodnotit jako skutečně upřímný. O tom, že prohlášení o lítosti je opravdové, a tedy hodné zvláštního zřetele, musí obviněný soud přesvědčit. Proto se požaduje kvalitativně vyšší projev vnitřního postoje obviněného k jeho trestnému činu, na základě jeho chování po činu. O jeho upřímnosti např. svědčí zaujetí kritického postoje ke spáchaným skutkům, objasnění pozadí i motivace jeho jednání, snaha o zmírnění škodlivého následku, apod. Samotný fakt, že obvinění poté, co byli propuštěni z vazby, se nedopustili žádného dalšího protiprávního jednání, však není takovým projevem, a proto jej nelze hodnotit jako polehčující okolnost, která má svědčit o opravdovém obratu v jejich postoji a změně smýšlení.
32. Nejvyšší soud zcela odmítá i argument vrchního soudu, když s odkazem na §41 odst. i) tr. zákoníku uvedl, že obvinění „svou trestnou činností způsobili menší škodlivý následek, než který bylo lze očekávat při popsaném způsobu jejich jednání“. Soud II. instance patrně přehlédl, že sklizni konopí, jeho usušení a expedici zabránil dne 28. 11. 2011 zásah policie. Nic však nenasvědčuje tomu, že by obvinění z vlastní iniciativy plánovali redukovat množství pěstovaných rostlin konopí, a tím snížit rozsah páchané trestné činnosti. Za tohoto stavu věcí tedy nelze mluvit ani o menším škodlivém následku.
33. Samostatnou částí je i zmínka vrchního soudu, že přistoupil k postupu podle §58 odst. 1 tr. zákoníku vzhledem k trestům, které byly uloženy některým spoluobviněným , kteří se dopustili stejného zločinu. Konkrétně odvolací soud odkázal na obv. T. V. T.a N. D. H., kteří (jak doslova uvedl) „za stejné zločiny byli odsouzeni k trestům odnětí svobody v délce 5 resp. 6 roků“. Nejvyšší soud však i tento argument vyhodnotil jako zcela zavádějící.
34. Obv. B. T. L. zabezpečovala organizační stránku pěstování rostlin konopí, komunikovala s tzv. zahradníky, zásobovala je materiálem a prováděla opakované návštěvy v objektu indoor farmy, takže patřila k vyšším článkům organizované skupiny. Skutky, které jsou jí kladeny za vinu, jsou popsány pod body 3., 4. a 5, dopustila se tedy tří skutků. Za tuto prokázanou trestnou činnost jí Městský i Vrchní soud v Praze uložily nepodmíněný úhrnný trest odnětí svobody v trvání 6 (šesti) let.
35. Naproti tomu obv. T. V. T. byl tzv. zahradníkem, tedy osobou, která byla v organizované skupině na nejnižší úrovni. Jeho úlohou bylo bezprostředně se starat o rostliny konopí podle pokynů obv. B. T. L. a i když mu k tíži bylo přičteno i to, že způsobil na cizím majetku škodu ve výši 70.842 Kč (tím, že společně s obv. B. T. L. zajistil neoprávněný odběr elektřiny), dopustil se „pouze“ jednoho skutku. Za tuto trestnou činnost mu byl Městským i Vrchním soudem v Praze uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 6 (šesti) let – a nikoliv 5 (pěti) let, jak mylně uvedl Vrchní soud v Praze.
36. Obv. N. D. H. (společně s N. V. L.) zabezpečoval organizační stránku pěstování rostlin konopí a za tímto účelem komunikoval se zahradníkem (samostatně stíhaným obv. P. S. D.), zásoboval ho materiálem a prováděl opakované návštěvy indoor farmy. I on tedy patřil k vyšším článkům organizované skupiny (skutek 7). Mimo to ještě sám zabezpečoval organizační stránku provozování indoor farmy, a také se bezprostředně staral o tzv. řízky rostlin konopí (skutek 8). Za tyto dva skutky mu Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 4. 2015 uložil nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 7 (sedmi) let, a poté mu Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 1. 2016 snížil trest na konečných 6 (šest) let.
37. V porovnání s tresty uloženými oběma obviněným lze tedy shrnout, že by bylo krajně nespravedlivé, když Vrchní soud v Praze vyměřil obv. B. T. L. trest odnětí svobody v trvání 6 (šesti) let, když se dopustila tří závažných skutků a navíc měla v organizované skupině vyšší postavení – zatímco obv. T. V. T.má stejně vysoký trest a dopustil se „pouze“ jednoho skutku a ve skupině působil jako tzv. zahradník. Stejně tak by byl trest obv. B. T. L. nespravedlivě nízký v porovnání s obv. N. D. H., který stejně jako obv. B. T. L. měl ve skupině vyšší postavení, ale dopustil se „jen“ dvou skutků a za tuto trestnou činnost mu byl vyměřen nepodmíněný trest odnětí svobody stejně vysoký jako obv. B. T. L., tedy nepodmíněný trest v trvání 6 (šesti) let.
38. Ještě zbývá dodat, že obv. N. V. L. se dopustil jednoho skutku (skutek 7), ale i on měl v organizované skupině vyšší postavení, neboť zabezpečoval organizační stránku pěstování konopí, stejně jako obv. B. T. L. Proto i jemu uložený nepodmíněný trest odnětí svobody ve výši 4 (čtyř) let je v porovnání s tresty obv. T. V. T. a N. D. H. nepřiměřeně nízký.
39. Lze tedy uzavřít, že i z tohoto úhlu pohledu se Vrchní soud v Praze svým rozhodnutím dopustil vůči dalším odsouzeným, kteří dovolání nepodali, zjevné nespravedlnosti, a to přesto, že sám explicitně deklaroval, že pod hranicí zákonné sazby uložil tresty obv. B. T. L. a N. V. L. právě v zájmu spravedlnosti, tedy z důvodu porovnání jejich trestů s tresty, které byly uloženy výše uvedeným spoluobviněným, dnes již pravomocně odsouzeným.
40. K části argumentace Vrchního soudu v Praze, ve které se vyjádřil k šestileté době od spáchání projednávané trestné činnosti, k řadě polehčujících okolností i k poměru k trestům ostatních spoluobviněných, lze tedy závěrem shrnout, že jeho argumentace je značně zavádějící a obsahující mylná tvrzení.
41. Mimo výše uvedených okolností Vrchní soud v Praze zmínil i další skutečnosti , které mu dle jeho tvrzení umožnily přistoupit k mimořádnému snížení trestu odnětí svobody v souladu s §58 odst. 1 tr. zákoníku. Za takové označil osobní a rodinné poměry obou obviněných i to, že se N. V. L. podílel pouze na jednom skutku (s. 21, č. l. 6348 rozsudku sp. zn. 11 To 96/2015 z 13. 11. 2017).
42. Nejvyšší soud ověřil, že obv. B. T. L. je matkou tří dětí, z nichž první dvě studují vysokou školu, jsou tedy prakticky soběstačné, zato nejmladší dcera navštěvuje základní školu, je tedy nezletilá. V době nepřítomnosti matky – obviněné o ni pečuje starší sestra N. Q. N. Je také pravdou, že obv. N. V. L. oddacím listem doložil, že má manželku, která pečuje o školou povinné děti.
43. Nejvyšší soud ale již ve svém usnesení ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. 11 Tdo 239/2017 zdůraznil, že §58 tr. odst. 1 tr. zákoníku je možné aplikovat pouze za mimořádných okolností, a proto jej nemohou odůvodnit pouze standardní skutečnosti. Musí se jednat o poměry pachatele či okolnosti případu, které jsou hodny zvláštního zřetele, které měly přímý vliv na to, že závažnost spáchaného trestného činu je jejich prostřednictvím výrazně snížena, takže nabývají charakter okolností zcela výjimečných . Mezi takové se řadí např. to, že obviněný spáchal trestný čin pod vlivem mimořádně tíživých osobních nebo rodinných poměrů, které si sám nezavinil, nebo byl k činu vyprovokován poškozeným, nebo trestný čin spáchal při odvracení útoku, aniž by byly naplněny podmínky nutné obrany, event. se nachází ve věku blízkém věku mladistvých. Jedná se tedy o okolnosti výrazně nestandardní. Naopak mezi takové okolnosti nepatří ani to, že obviněný spáchal trestný čin pod tlakem závislosti (které vyplývají ze vztahů rodinných či citových), či pod tlakem rolí vyplývajících ze vztahů nadřízenosti a podřízenosti – neboť i ty jsou zákonem řazeny pouze pod okolnosti polehčující.
44. Rodinné poměry obviněných nemají přímý vztah ke spáchanému trestnému činu , a proto ani nemohou ovlivnit hodnocení povahy a závažnosti trestného činu. Lze si snad představit, že by jako okolnost zvláštního zřetele mohla být vyhodnocena např. mimořádná a nezaviněná chudoba rodiny, v důsledku které by se obviněný dopustil krádeže či jiného majetkového deliktu. Ale prostá skutečnost, že obv. B. T. L. má dvě téměř soběstačné dcery a jednu nezletilou, a že obv. N. V. L. má manželku, která se v době jeho nepřítomnosti stará o jeho děti – k takovým okolnostem v žádném případě nepatří. A už vůbec k takovým okolnostem nepatří to, že obv. N. V. L. se dopustil pouze jediného skutku.
45. V této souvislosti nelze také opominout, že oba obvinění se dopustili zvlášť závažného zločinu. Pácháním výše popsaných skutků tedy vědomě podstoupili riziko, neboť byli srozuměni s tím, že v případě, že bude jejich trestná činnost odhalena, ponesou nejen oni, ale i jejich rodinní příslušníci postižení trestněprávními důsledky. Proto když k tomu došlo, nelze se relevantně odvolávat na rodinné poměry jako k okolnostem hodných zvláštního zřetele. Tyto okolnosti jednoznačně nepatří mezi jevy, které by měly argumentační sílu odůvodnit mimořádnou moderaci ukládaného trestu. Když tedy vrchní soud na základě výše zmíněných okolností v kombinaci s okolnostmi polehčujícími odůvodnil mimořádné snížení trestu odnětí svobody, dopustil se zjevného pochybení a aplikoval ust. §58 odst. 1 tr. zákoníku bez pochyb zcela vadně.
46. Vrchní soud v Praze již podruhé uznal obv. B. T. L. vinnou zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Za to jí měl v souladu s §283 odst. 3 tr. zákoníku vyměřit nepodmíněný trest odnětí svobody v rozmezí zákonné trestní sazby osm až dvanáct let. Jelikož však snížil uložený trest odnětí svobody za použití §58 odst. 1 tr. zákoníku pod dolní hranici osmi let a uložil jí tedy úhrnný trest odnětí svobody v trvání 6 (šesti) let, jednal v rozporu s tr. zákoníkem i standardní judikaturou.
47. Také obv. N. V. L. byl již podruhé uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr zákoníku, za což mu měl být uložen podle §283 odst. 3 tr. zákoníku nepodmíněný trest odnětí svobody v rozmezí osmi až dvanácti let nebo propadnutí majetku. Jelikož však Vrchní soud v Praze snížil uložený trest odnětí svobody za použití §58 odst. 1 tr. zákoníku pod dolní hranici osmi let a uložil mu trest odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) let, jednal i v tomto případě v rozporu s platnou právní úpravou i standardní judikaturou.
48. Nejvyšší státní zástupce tedy zcela oprávněně vznesl dovolání s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť tresty uložené obv. B. T. L. i obv. N. V. L. byly skutečně uloženy ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoníku . Z tohoto důvodu také Nejvyšší soud dovolání nejvyššího státního zástupce vyhověl.
VI. Závěr
49. Nejvyšší soud konstatuje, že skutkový stav zjištěný na podkladě dokazování provedeného Městským soudem v Praze a doplněného v odvolacím řízení Vrchním soudem v Praze, poskytl odvolacímu soudu spolehlivý podklad pro rozhodnutí o vině a právní kvalifikaci jednání obou obviněných. Pochybení se však oba tyto soudy dopustily tím, že při rozhodování o trestu zcela chybně dovodily existenci podmínek pro použití §58 odst. 1 tr. zákoníku, v důsledku čehož uložily oběma obviněným tresty pod dolní hranicí zákonem stanovené trestní sazby.
50. Jelikož státní zástupce podal dovolání v neprospěch obou obviněných a Nejvyšší soud vyhodnotil tuto námitku jako oprávněnou, rozhodl tak, že v souladu s §265k odst. 1, 2 tr. ř. a za podmínky uvedené v §265p odst. 1 tr. ř. napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 11. 2017, sp. zn. 11 To 96/2015, a to ve výroku o trestu týkajícím se obv. B. T. L. a obv. N. V. L. zrušil, stejně jako všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, a podle §265 l odst. 1 tr. ř. Vrchnímu soudu v Praze přikázal, aby věc ohledně těchto obviněných v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
51. Věc se tak znovu vrátí Vrchnímu soudu v Praze, který bude o uložených trestech v případě obv. B. T. L. a obv. N. V. L. opět rozhodovat. Vrchní soud v Praze, který je ze zákona vázán právním názorem Nejvyššího soudu, tak rozhodne o výši trestu v rámci předepsané trestní sazby stanovené §283 odst. 3 tr. zákoníku od osmi do dvanácti let. Při vyměřování těchto trestů současně přihlédne k polehčujícím i přitěžujícím okolnostem obou obviněných, stejně jako k trestům uloženým ostatním spoluobviněným, aby nově ukládané tresty byly s nimi kompatibilní.
52. Nejvyšší soud učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání za podmínek uvedených v ust. §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (viz §265n tr. ř.).
V Brně dne 6. 12. 2018
JUDr. Stanislav Rizman
předseda senátu