ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.111.2018.1
sp. zn. 20 Cdo 111/2018-152
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné Schrack Technik spol. s r. o. , se sídlem v Praze 10 - Hostivaři, Dolnoměcholupská 1339/2, identifikační číslo osoby 15039137, zastoupené JUDr. Borisem Vacou, advokátem se sídlem v Praze, Dlouhá 705/16, proti povinným 1) K. H. , Ch., a 2) HTH Energo, s. r. o. , se sídlem v Chomutově, Pražská 585, identifikační číslo osoby 25035142, za účasti manželky povinného 1) M. H., Ch., zastoupené Mgr. Patrikem Bauerem, advokátem se sídlem v Chomutově, Chelčického 97/1, pro 110 578 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 26 EXE 20463/2015, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. května 2017, č. j. 14 Co 982/2016-97, takto:
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. května 2017, č. j. 14 Co 982/2016-97, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
V označené exekuční věci Krajský soud v Ústí nad Labem (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 11. 5. 2017, č. j. 14 Co 982/2016-97, k odvolání manželky povinného 1) (dále též „odvolatelka“) změnil usnesení Okresního soudu v Chomutově (dále „soud prvního stupně“) ze dne 8. 7. 2016, č. j. 26 EXE 20463/2015-60, tak, že exekuci v části nařízení exekuce přikázáním pohledávky z účtu odvolatelky u GE Money Bank, a. s. (nyní MONETA Money Bank, a. s.) a přikázáním pohledávky z účtu téže účastnice u Českomoravské stavební spořitelny, a. s., zastavil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II. a III.).
Odvolací soud vyšel ze zjištění, že v posuzované věci je exekučním titulem notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný dne 24. 10. 2014 JUDr. PhDr. Josefem Marcelem, notářem v Chomutově, pod sp. zn. NZ 1109/2014 (dále vesměs „notářský zápis“), v němž se oba povinní zavázali společně a nerozdílně zaplatit oprávněné dluh z neuhrazených faktur za odebrané zboží, a to ve splátkách (notářským zápisem specifikovaných), poslední z nich se splatností 31. 5. 2015. Svolili současně k vykonatelnosti notářského zápisu, jestliže svoji povinnost řádně a včas nesplní. Notářský zápis obsahoval rovněž prohlášení povinného 1) ohledně existence zúženého společného jmění jeho a manželky, do něhož dluh v notářském zápise uvedený nespadá.
Odvolací soud přisvědčil názoru soudu prvního stupně v otázce možnosti exekučně postihnout za podmínek stanovených zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále rovněž „o. s. ř.“), a zákonem č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále „ex. řád“), majetek ve společném jmění povinného a jeho manžela či rovněž majetek manžela povinného, včetně přikázání jeho pohledávky z účtu u peněžního ústavu. Dovodil však, že posuzovaný notářský zápis není vykonatelným titulem, protože oprávněná nebyla účastnicí notářského zápisu a ani k tomuto zápisu nepřistoupila do doby, v níž se povinní zavázali uhradit dluh; ke splnění podmínky vykonatelnosti notářského zápisu nepostačuje pouze skutečnost, že je v něm oprávněný řádně označen (s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněným pod číslem Rc 4/2000 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, a na později přijatou judikaturu dovolacího soudu). Z tohoto důvodu odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně změnil (§220 odst. 1 písm. b/ a §254 odst. 1 o. s. ř.) a exekuci podle §268 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve spojení s §52 odst. 1 ex. řádu zastavil „v celém rozsahu, v němž je odvolatelka (…) účastnicí tohoto exekučního řízení“. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl ve vztahu mezi oprávněnou a odvolatelkou, pro níž exekuční řízení končí a která má na účelně vynaložené náklady řízení právo.
Proti usnesení odvolacího soudu podala oprávněná dovolání, v němž předkládá k řešení otázku v rozhodování dovolacího soudu doposud neřešenou, a to „zda notářský zápis, ve kterém výlučně osoba zavázaná (povinná) uzná svůj dluh co do důvodu a výše vůči věřiteli a ve kterém se zaváže svůj dluh věřiteli uhradit v náhradní lhůtě, přičemž zároveň svolí k přímé vykonatelnosti tohoto zápisu v případě, že nedostojí svých povinností, je řádným exekučním titulem“. Odvolací soud při posuzování uvedené otázky nesprávně aplikoval judikaturu dovolacího soudu, která s ohledem na novelu občanského soudního řádu a zejména novelu zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále „notářský řád“), není na tento případ použitelná, protože od 1. 7. 2009 již není zapotřebí, aby mezi oprávněným a povinným byla formou notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti uzavřena dohoda, tudíž aby účastníkem notářského zápisu byl též oprávněný. Podkladový notářský zápis veškeré obsahové náležitosti splňuje a je řádným exekučním titulem (§71a až §71c notářského řádu). Dovolatelka z uvedených důvodů navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Současně žádala, aby dovolací soud odložil vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (viz §10a o. s. ř.) o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. část první, čl. II., bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále opět „o. s. ř.“, po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, k tomu oprávněnou účastnicí exekučního řízení (§240 odst. 1 o. s. ř. a §36 odst. 1 ex. řádu), proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo skončeno odvolací řízení, a je přípustné (§237 o. s. ř.), neboť při řešení právní otázky, na níž napadené usnesení odvolacího soudu závisí (tj. otázky posouzení podmínek vykonatelnosti notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, v němž povinný jednostranně uzná peněžitou pohledávku oprávněného), se odvolací soud dostal do rozporu s rozhodovací praxí dovolacího soudu, týkající se převážně notářského zápisu o dohodě účastníků resp. výkladu ustanovení §71b notářského řádu, zatímco v posuzovaném případě je řešena otázka notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti podle ustanovení §71a notářského řádu (viz rovněž strana první, odstavec sedmý zkoumaného notářského zápisu, srov. dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. května 2017, sp. zn. 20 Cdo 1397/2017).
Dovolání je opodstatněné.
Podle §242 odst. 3 věty druhé o. s. ř. je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Takové vady se však z obsahu spisu nepodávají.
Podle §71a notářského řádu ve znění účinném od 1. 1. 2014 (s ohledem na den 24. 10. 2014, kdy byl pořízen posuzovaný notářský zápis) notářský zápis o právním jednání, ve kterém se účastník zaváže splnit peněžitou pohledávku druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, může obsahovat svolení zavázaného účastníka, aby byl podle tohoto zápisu nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Obsahem právního jednání, o kterém je takový notářský zápis, musí být i výše dluhu a lhůta pro plnění (odst. 1). Notářský zápis o právním jednání, kterým je uznání peněžitého dluhu, může obsahovat svolení zavázaného účastníka, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Obsahem právního jednání, o kterém je takový notářský zápis, musí být vedle výše dluhu, označení právního důvodu dluhu a osoby věřitele také lhůta pro zaplacení dluhu a povinnost účastníka zaplatit dluh ve lhůtě (odst. 2).
Ustanovení §40 odst. 1 písm. d) ex. řádu považuje notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle zvláštního právního předpisu (pozn. pod čarou: notářského řádu) za exekuční titul.
Ve zkoumané věci posuzovaný notářský zápis obsahuje označení dlužníků, tj. povinných 1) a 2), a jejich jednostranné uznání dluhu (bod I. zápisu), označení věřitele, tj. oprávněné (bod II.), vylíčení skutečností, na nichž se pohledávka věřitele zakládá (bod III.), specifikaci předmětu plnění, tj. výši dluhu (bod IV.), dobu plnění (bod V.), svolení povinných 1) a 2) s vykonatelností notářského zápisu (bod VI.) a podpisy povinných. S ohledem na tento obsah a na datum pořízení notářského zápisu (24. 10. 2014) je zřejmé, že povinní využili v době sepsání notářského zápisu existující zákonnou možnost jednostranného uznání dluhu formou notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, jehož se za této situace nemusí účastnit a svoji účast stvrdit podpisem oprávněná (jednostranné uznání dluhu povinnými by tím postrádalo smysl), požaduje-li notářský řád u osoby věřitele pouze a z hlediska určitosti zápisu zcela logicky, že musí být v zápise označen, tj. dostatečně identifikován (viz §71a odst. 2 věta druhá notářského řádu).
Napadené usnesení odvolacího soudu se chybně opírá o judikaturu dovolacího soudu, která se vztahuje k vykonatelnosti notářského zápisu obsahujícího dohodu věřitele (oprávněného) a dlužníka (povinného), což není posuzovaný případ. Pro úplnost je třeba uvést, že podle právní úpravy účinné do 30. 6. 2009 (viz tehdejší znění §71a až 71c notářského řádu) mohl být notářský zápis sepsán výlučně o dohodě účastníků právního závazkového vztahu, což z povahy úkonu vyžadovalo, aby účastníkem notářského zápisu byl rovněž věřitel (oprávněný). Notářský řád ve znění účinném od 1. 7. 2009 již rozeznával dva rovnocenné druhy notářských zápisů (o jednostranném závazku účastníka a o dohodě – viz §71a a §71b) s možností jejich potvrzení jako evropského exekučního titulu (srov. §71c notářského řádu).
Za této situace dovolací soud neshledal podmínky pro odmítnutí dovolání, zamítnutí dovolání či pro změnu usnesení odvolacího soudu, který zastavení exekuce založil na nesprávném řešení otázky vykonatelnosti notářského zápisu. Dovolací soud proto bez nařízení jednání (viz §243a odst. 1 věta první o. s. ř.) napadené usnesení v celé jeho výrokové části (tj. včetně na zastavení exekuce závislých výroků o náhradě nákladů řízení) ruší podle §243e odst. 1 o. s. ř. a věc vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení (viz §243e odst. 2 o. s. ř.), v němž bude odvolací soud právním názorem dovolacího soud vázán (§243g odst. 1 věta první ve spojení s §226 o. s. ř.).
O náhradě nákladů řízení, včetně dovolacího řízení, odvolací soud rozhodne v novém konečném rozhodnutí ve věci návrhu odvolatelky na zastavení exekuce (§243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.), případně o těchto nákladech rozhodne ve zvláštním režimu soudní exekutor (§87 a násl. ex. řádu).
K návrhu oprávněné na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí dovolací soud uvádí, že užití tohoto institutu je v exekučním řízení z povahy věci vyloučeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. srpna 2011, sp. zn. 20 Cdo 2395/2011). O tom, že podanému návrhu nelze vyhovět, dovolací soud nevydává zvláštní rozhodnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2005, sp. zn. 20 Cdo 873/2005, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5/2006 pod poř. č. 73).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. dubna 2018
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu