ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.2450.2018.1
sp. zn. 20 Cdo 2450/2018-194
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Zbyňkem Polednou v exekuční věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky , se sídlem v Praze 3, Orlická 2020/4, identifikační číslo osoby 41197518, proti povinnému M. M. , T., pro 428 080 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 31 EXE 1688/2013, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. července 2015, č. j. 26 Co 271/2015-70, takto:
Řízení o dovolání povinného se zastavuje .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací usnesením ze dne 30. července 2015 č. j. 26 Co 271/2015-70, potvrdil usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 12. března 2015, č. j. 31 EXE 1688/2013-46, jímž soud prvního stupně zamítl žádost povinného o ustanovení právního zástupce z řad advokátů k zastupování v řízení o zastavení exekuce vedené soudní exekutorkou Mgr. Simonou Kiselovou, Exekutorský úřad Karviná, pod sp. zn. 171 Ex 04251/13. Proti shora vymezenému usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, aniž by byl zastoupen právním zástupcem, přičemž nebylo prokázáno, že má právnické vzdělání. Dovolatel i přes výzvu Okresního soudu v Trutnově ze dne 21. prosince 2015, č. j. 31 EXE 1688/2013-117, nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§241 o. s. ř.). Žádost povinného o ustanovení advokáta pro dovolací řízení byla zamítnuta usnesením Okresního soudu v Trutnově ze dne 19. dubna 2017, č. j. 31 EXE 1688/2013-146, které bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. března 2018, č. j. 25 Co 170/2017-171.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) shledal, že dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále též „o. s. ř.“, avšak nejsou dány podmínky pro jeho věcné projednání.
Podle ustanovení §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Podle ustanovení §241 odst. 1 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, zastoupen advokátem (případně notářem), jímž musí být také dovolání sepsáno. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno dovolání věcně projednat.
Podle ustanovení §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odst. 1). Podle ustanovení §30 o. s. ř. vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odst. 2).
Podle ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Vzhledem k tomu, že dovolatel podal dovolání proti usnesení, kterým odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce, dovolací soud sám posoudí, zda dovolatel splňuje či nesplňuje předpoklady uvedené v ustanovení §30 o. s. ř. Dospěje-li dovolací soud k závěru, že dovolatel, který nevyhověl požadavku povinného zastoupení, splňuje předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle ustanovení §30 o. s. ř., pak mu ho sám ustanoví; v opačném případě, tedy dospěje-li k závěru, že předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů nejsou splněny a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván k odstranění tohoto nedostatku podmínky dovolacího řízení, dovolací řízení zastaví (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 20. března 2014 sp. zn. 26 Cdo 3418/2013, usnesení Nejvyššího soudu z 23. července 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014, a usnesení Nejvyššího soudu z 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015).
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů ve smyslu §138 a §30 o. s. ř. pro dovolací řízení, neboť dovolatel své právo uplatňuje zřejmě bezúspěšně.
O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V nyní řešeném případě se povinný domáhal ustanovení advokáta pro řízení o zastavení exekuce, neboť mu podle jeho tvrzení nebyly řádně doručeny exekuční tituly ani exekuční příkaz. Dále povinný namítal věcnou nesprávnost exekučních titulů. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že povinný je způsobilý hájit své zájmy v exekuci sám a dodal, že z důkazů vyplývá, že exekuční tituly i exekuční příkaz byly povinnému řádně doručeny, a že exekuční soud není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost exekučních titulů, na čemž nemůže nic změnit ani případný ustanovený zástupce. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, povinný i podle názoru odvolacího soudu chápe smysl a obsah exekučního řízení a je schopen své zájmy hájit sám, přičemž v daném případě nejde o věc skutkově ani právně složitou, která by vyžadovala zastoupení povinného advokátem.
Dovolací soud – s přihlédnutím k výše uvedenému – sdílí názor odvolacího soudu (jakož i soudu prvního stupně), že pro řízení o zastavení exekuce není nezbytně třeba povinnému k ochraně jeho zájmů ustanovit advokáta ve smyslu ustanovení §30 o. s. ř. Na této skutečnosti by nemohlo nic změnit ani to, kdyby byl povinnému k sepsání nyní projednávaného dovolání ustanoven advokát. Dovolání povinného tak lze považovat za zřejmě bezúspěšné uplatňování práva a za této situace nelze pokládat za splněné předpoklady pro osvobození povinného od soudních poplatků, a tedy ani předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení ve smyslu ustanovení §30 o. s. ř.
Jelikož dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud dovolací řízení podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. 9. 2018
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu