ECLI:CZ:NS:2018:21.CDO.1518.2018.1
sp. zn. 21 Cdo 1518/2018-377
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci zástavního věřitele Dexindra s. r. o. se sídlem v Praze 1 – Starém Městě, Křižovnická č. 86/6, IČO 04113811, zastoupeného Mgr. Ludmilou Pražákovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Matoušova č. 515/12, proti zástavnímu dlužníkovi Pravoslavná církevní obec v Chomutově se sídlem v Chomutově, Dukelská č. 1112/24, IČO 26521393, zastoupenému JUDr. Gabrielem Brenkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Štěpánská č. 653/17, o soudní prodej zástavy, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 50 Nc 2854/2007, o dovolání zástavního dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. října 2017 č. j. 17 Co 612/2016-359, takto:
Dovolání zástavního dlužníka se odmítá.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání zástavního dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 10. 2017 č. j. 17 Co 612/2016-359 podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, neboť není splněn žádný z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených v ustanovení §237 o. s. ř.
Námitky, kterými zástavní dlužník uplatnil jiný dovolací důvod než ten, který je – jako jediný přípustný – uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř., a ze kterých nevyplývají žádné rozhodné právní otázky ve smyslu ustanovení §237 o. s. ř. [namítá-li vady řízení spočívající v tom, že soud prvního stupně usnesením ze dne 12. 2. 2016 rozhodl, že v řízení se bude pokračovat, přičemž toto usnesení doručil do datové schránky JUDr. Petra Balcara jako advokáta CDV-2, Ltd., ačkoliv podle názoru dovolatele JUDr. Petr Balcar již nebyl v té době advokátem CDV-2, Ltd., že vzhledem k tomu toto usnesení ani nebylo CDV-2, Ltd., doručeno, a tudíž ani nemohlo nabýt právní moci, a že soud prvního stupně tudíž pravomocně nerozhodl o pokračování v řízení, takže řízení zůstalo nadále přerušené a soud prvního stupně nebyl oprávněn provádět jakékoliv procesní úkony, ani vydat usnesení ze dne 7. 4. 2016, kterým připustil, aby na místo CDV-2, Ltd., vstoupila do řízení Dexindra, s. r. o., a to na tom procesním základě, že CDV-2, Ltd., svým podáním ze dne 8. 10. 2015 navrhla, aby na místo ní do řízení vstoupila Cardinale, s. r. o., a Cardinale, s. r. o., svým podáním ze dne 28. 12. 2015 navrhla, aby na místo ní do řízení vstoupila Dexindra, s. r. o., že soud prvního stupně postupoval v rozporu s právním názorem dovolacího soudu, neboť ani jeden z těchto návrhů nebyl „žalovanému“ doručen, že soud prvního stupně rozhodl v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu i v tom směru, že vycházel ze dvou procesních návrhů, a to jak návrhu podaného ze strany CDV-2, Ltd., tak i ze strany Cardinale, s. r. o., kdežto návrh na vstup do řízení na místo dosavadního účastníka je oprávněn učinit pouze žalobce jako účastník řízení, což platí i v případech tzv. vícenásobné sukcese, kdy návrh na vstup do řízení má podat dosavadní žalobce, a to tak, aby do řízení vstoupil poslední z nepřetržité řady nabyvatelů práva, o něž v řízení jde, že za „žalobce“ tedy nelze považovat Dexindru, s. r. o., protože usnesení soudu prvního stupně ze dne 7. 4. 2016, kterým došlo k jejímu připuštění na místo CDV-2, Ltd., nenabylo právní moci, že navíc lze mít pochybnosti i o tom, zda CDV-2, Ltd., vůbec podala dne 8. 10. 2015 návrh, aby na její místo vstoupila do řízení Cardinale, s. r. o., protože v jejím podání ze dne 2. 2. 2016 není o návrhu na změnu na straně žalobce zmínka a navíc toto podání vychází z předpokladu, že JUDr. Petr Balcar byl v tomto řízení advokátem CDV-2, Ltd., nepřetržitě od udělení plné moci, přičemž tento návrh podal advokát JUDr. Vlastimil Voleský, a že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, protože považoval Dexindru, s. r. o., za „žalobce“, i když o jejím vstupu do řízení nebylo pravomocně rozhodnuto, zpochybňuje-li závěr soudů, že „zástavní věřitel osvědčil, že má zajištěnou pohledávku“, a předestírá-li vlastní hodnocení písemností obsažených ve spise (namítá-li, že i kdyby se Dexindra, s. r. o., stala i přes různé procesní vady ze strany soudu prvního stupně „žalobkyní“, nebylo by možné považovat postoupení pohledávky za „řádně osvědčené“, protože předložené písemnosti nelze považovat za dostatečné k tomu, aby z nich bylo „alespoň pravděpodobné“, že k postoupení pohledávky došlo, že tato „pravděpodobnost“ se jeví být zpochybněna nejen velice nepřesvědčivými písemnostmi, které se dostaly do soudního spisu, ale dokonce se jeví být vyvrácena podáním JUDr. Petra Balcara doručeným soudu prvního stupně dne 2. 2. 2016, v němž není ani zmínka o smlouvě o postoupení pohledávky, ani o návrhu na procesní nástupnictví, a že zajištěná pohledávka, podle které by měla být Dexindra, s. r. o., věřitelem, není pravděpodobná)], nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání podle ustanovení §237 o. s. ř.
O náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem se v řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy nerozhoduje [srov. nález Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2007 sp. zn. II. ÚS 114/06, v němž Ústavní soud přijal právní názor, že je porušením práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) a principu rovnosti účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), je-li v řízení o soudním prodeji zástavy (§200y až 200za o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013, s účinností od 1. 1. 2014 jde o §358 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních) současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodnuto i o nákladech řízení; v souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 12. 8. 2014 sp. zn. I. ÚS 28/14 nebo nález Ústavního soudu ze dne 10. 5. 2017 sp. zn. III. ÚS 68/16)].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. 9. 2018
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu