ECLI:CZ:NS:2018:25.CDO.2995.2018.1
sp. zn. 25 Cdo 2995/2018-197
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martou Škárovou v právní věci žalobce: L. V., narozený XY, zastoupený Mgr. Janem Vargou, advokátem se sídlem Fügnerovo náměstí 1808/3, proti žalované: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti , se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, o náhradu škody na zdraví, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 23 C 229/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2017, č. j. 23 Co 247,248/2017-166, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti výrokům I. a IV. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2017, č. j. 23 Co 247, 248/2017-166, jimiž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o zamítnutí žaloby ohledně částky 630 000 Kč a rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, bylo odmítnuto podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř., neboť dovolání neobsahuje zákonem požadované údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.), a pro absenci uvedené zákonné náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání a v dovolacím řízení pokračovat.
Dovolatel cituje znění §237 o. s. ř. s tím, že dovolání lze podat „proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“. Nehledě k tomu, že tyto (z ustanovení §237 o. s. ř. pouze ocitované) podmínky přípustnosti neobstojí současně vedle sebe, dovolání vůbec nevymezuje, od jaké ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu se odvolací soud při řešení konkrétně právní otázky odchýlil, resp. oproti kterému rozhodnutí dovolacího soudu má být věc posouzena jinak. Může-li být přitom dovolání přípustné jen podle ustanovení §237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam alternativně uvedených hledisek považuje za splněné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikováno pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 8. 7. 2014, sp. zn. II. ÚS 4031/13, ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 1675/14, a ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. IV. ÚS 2901/14, příp. stanovisko Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16, č. 460/2017 Sb.). Musí tak učinit konkrétním označením důvodu přípustnosti ve vztahu k napadenému rozhodnutí, nikoliv jen citací obecné procesní úpravy.
Spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že dovolací soud má vyřešenou právní otázku posoudit jinak, čímž myslí jinak než odvolací soud, pak ani v tomto případě nejde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání. Žádost, aby určitá právní otázka byla dovolacím soudem posouzena jinak, než rozhodl odvolací soud, se zásadně významově odlišuje od požadavku §237 o. s. ř., aby dovolacím soudem již dříve vyřešená právní otázka byla posouzena odlišně (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, publikované pod č. 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013).
Namítá-li dovolatel, že soudy nesprávně zhodnotily reálný dopad zdravotních komplikací způsobených nezákonným trestním stíháním na jeho život i do budoucna, tato námitka postrádá charakter právní otázky, kterou by mohl a měl dovolací soud řešit (§241a odst. 1 o. s. ř.), neboť nesměřuje proti právnímu posouzení věci odvolacím soudem, ale jen proti zjištěnému skutkovému stavu.
Přípustnost dovolání proti výroku o náhradě nákladů řízení je pak vyloučena ustanovením §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. 12. 2018
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu