ECLI:CZ:NS:2018:26.CDO.676.2018.1
sp. zn. 26 Cdo 676/2018-143
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Ferákem ve věci žalobce Stavebního bytového družstva Olomouc , se sídlem v Olomouci – Neředíně, U kovárny 540/44, IČO: 00090816, zastoupeného JUDr. Tomášem Klimkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Olomouci, Novosadský dvůr 765/6, proti žalovanému J. Š. , o zaplacení částky 37.495,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 23 C 61/2016, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 19. července 2017, č. j. 69 Co 377/2017-116, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Žalovaný podal odvolání proti rozsudku ze dne 20. dubna 2017, č. j. 23 C 61/2016-72, jímž mu Okresní soud v Olomouci (soud prvního stupně) uložil povinnost zaplatit žalobci (do tří dnů od právní moci rozsudku) částku 25.844,- Kč s tam uvedeným příslušenstvím, ohledně částky 11.651,- Kč s tam uvedeným příslušenstvím žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení účastníků.
K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci jako soud odvolací usnesením ze dne 19. července 2017, č. j. 69 Co 377/2017-116, potvrdil usnesení ze dne 23. června 2017, č. j. 23 C 61/2016-110, kterým mu soud prvního stupně přiznal osvobození od soudních poplatků v rozsahu 80 % a zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný (dovolatel) – nezastoupen advokátem – dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění od 1. ledna 2014 do 29. září 2017 – dále jen „o. s. ř.“), avšak nejsou dány podmínky pro jeho věcné projednání.
Podle §241 odst. 1 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, zastoupen advokátem (případně notářem), jímž musí být také dovolání sepsáno. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno dovolání věcně projednat. Podle §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví. Podle §30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit. Podle §30 odst. 2 o. s. ř. vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.
Podle §138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Vzhledem k tomu, že dovolatel podal (včasné) dovolání proti usnesení, kterým odvolací soud potvrdil usnesení, jímž mu soud prvního stupně přiznal osvobození od soudních poplatků v rozsahu 80 % a zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů, dovolací soud sám posoudil, zda vskutku splňuje či nesplňuje předpoklady uvedené v §30 a §138 o. s. ř. Dospěje-li dovolací soud k závěru, že dovolatel, který nevyhověl požadavku povinného zastoupení, splňuje předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle §30 o. s. ř., pak mu ho sám ustanoví; v opačném případě, tedy dospěje-li k závěru, že předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů nejsou splněny a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván k odstranění tohoto nedostatku podmínky dovolacího řízení, dovolací řízení zastaví (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod č. 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V posuzovaném případě nebyl dovolatel, který je fyzickou osobou, při podání dovolání proti usnesení odvolacího soudu zastoupen advokátem.
V právní teorii a ani v soudní praxi není pochyb o tom, že účastníkům nesmí být jen pro jejich nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu a naplnit své právo na právní pomoc v občanském soudním řízení od počátku řízení – srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněné pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (podle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení).
Právní a skutkovou složitost věci je vždy třeba hodnotit ve vztahu ke konkrétním osobním předpokladům žadatele. Úkolem soudu je, aby pečlivě zvážil poměry konkrétní věci, přičemž je vhodné přihlédnout např. k dlouhodobé finanční situaci účastníka řízení, jeho profesi, vzdělání, zkušenostem a argumentačním schopnostem, emoční účasti účastníka v řízení (vylučuje-li efektivní obhajobu), významu výsledku sporu pro účastníka řízení (např. finanční nebo sociální dopady), či skutečnosti, že druhá strana sporu je zastoupena advokátem (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 12. srpna 2014, sp. zn. I. ÚS 3849/11, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. října 2015, č. j. 22 Cdo 2662/2015). Při posouzení naplnění podmínek pro ustanovení zástupce z řad advokátů přitom není rozhodné, zda účastník žádá o ustanovení zástupce v řízení sporném, nesporném, exekučním či jiném upraveném v zákoně o zvláštních řízeních soudních (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 2015, sp. zn. 21 Cdo 4529/2015, uveřejněné pod číslem 109/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Pouhá okolnost, že účastník řízení (osoba bez právního vzdělání) sám reaguje na výzvy soudu, podává vyjádření a snaží se v řízení hájit své zájmy, neznamená, že ochrana jeho zájmů ustanovení zástupce nevyžaduje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. listopadu 2015, sp. zn. 21 Cdo 1819/2015).
V projednávané věci z obsahu spisu vyplývá, že dovolatel je sice starobní důchodce a měsíčně disponuje pouze částkou 6.988,- Kč, avšak vlastní dvoupokojový byt, byť zatížený zástavním právem exekutorským a věcným břemenem užívání. V daných souvislostech však nelze ztratit ani ze zřetele, že je vysokoškolsky vzdělaný, v řízení je aktivní, reaguje na výzvy soudu, z obsahu jeho podání vyplývá, že jeho tvrzení a argumentace jsou přiléhavá, přičemž v daném řízení jde o zaplacení částky 37.495,- Kč s příslušenstvím, která představuje náklady spojené se správou domu a pozemku vztahující se k bytové jednotce, jejímž je vlastníkem.
Dovolací soud – s přihlédnutím k obsahu spisu – sdílí názor odvolacího soudu (soudu prvního stupně), že v daném případě není splněna jedna z kumulativně stanovených podmínek pro to, aby žalovanému, který byl sice z 80 % osvobozen od placení soudních poplatků, mohl být ve smyslu ustanovení §30 o. s. ř. ustanoven zástupce z řad advokátů, a to podmínka nezbytné potřeby ustanovení takového zástupce k ochraně zájmů účastníka řízení (neboť dovolatel jako vysokoškolsky vzdělaná osoba sám na výzvy soudu patřičně reaguje a projednávaná věc se nejeví natolik skutkově a právně složitá, aby byl k ochraně jeho zájmu advokát soudem ustanoven).
Jelikož dovolatel ani přes výzvu soudu prvního stupně (usnesení ze dne 27. září 2017, č. j. 23 C 61/2016-126), která mu byla doručena dne 29. září 2017, neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud (předseda senátu Nejvyššího soudu – §243f odst. 2 o. s. ř.) dovolací řízení podle §241b odst. 2 věty před středníkem a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. 4. 2018
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu