ECLI:CZ:NS:2018:26.ND.228.2018.1
sp. zn. 26 Nd 228/2018-807
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobkyně České provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě , IČO 44941439, se sídlem v Opavě, Rybí trh 185/16, zastoupené JUDr. Ondřejem Rathouským, advokátem se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 1096/8, proti žalovaným 1) Horské lázně Karlova Studánka, státní podnik, IČO 14450216, se sídlem v Karlově Studánce č. p. 6, 2) Lesy České republiky, s. p., IČO 42196451, se sídlem v Hradci Králové, Přemyslova 1106/19, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 12 C 198/2015, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti,
takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 12 C 198/2015 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 1, nebo jinému obvodnímu či okresnímu soudu v Praze.
Odůvodnění:
V řízení vedeném u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 12 C 198/2015 se žalobkyně domáhá, aby soud nahradil chybějící projev vůle žalovaných jako povinných osob k uzavření písemné dohody o vydání jiné než zemědělské nemovitosti v souladu s §10 odst. 4 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.
Okresní soud v Bruntále spis předložil Nejvyššímu soudu s návrhem žalobkyně na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 (případně jinému obvodnímu či okresnímu soudu v Praze), který žalobkyně odůvodnila tím, že u Okresního soudu v Bruntále, Okresního soudu v Olomouci a Okresního soudu v Opavě vede více sporů s obdobným skutkovým základem, ve většině řízení mají účastníci řízení stejně jako právní zástupce žalobkyně sídlo v Praze a s ohledem na četnost sporů je pro právního zástupce žalobkyně téměř každodenní cestování k soudním jednáním časově náročné a pro žalobkyni jakožto církevní a charitativní organizaci je vedení těchto sporů spojeno s velkými náklady. Podle žalobkyně je proto dán důvod k přikázání věci z důvodu vhodnosti.
Žalovaní s navrhovanou delegací nesouhlasili. Žalobkyní namítanou četnost soudních sporů považovali z hlediska delegace za nerozhodnou a zdůraznili, že v projednávané věci ani jeden z účastníků řízení (včetně žalobkyně samotné) nemá sídlo v Praze a přikázání věci k soudu se sídlem v Praze by žalované znevýhodnilo.
Podle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).
Nejvyšší soud po zvážení rozhodných skutečností dospěl závěru, že důvod vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. není dán.
K přikázání věci jinému než příslušnému soudu lze přistoupit jen výjimečně, ze závažných důvodů, neboť představuje výjimku z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Proto je zakotveno právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k tomu, kterému soudu má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z jejich pohledu; rozhodnutím o delegaci totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z nich projevil zásadně nepříznivě.
Samotná okolnost, že účastník řízení či zástupce účastníka má bydliště (sídlo) mimo obvod působnosti příslušného soudu není natolik výjimečná, aby v ní bylo možno bez dalšího spatřovat důvod k přikázání věci, zvláště když není z ničeho zřejmé, že se nemůže pro nějaké závažné důvody dostavit k jednání u příslušného soudu (žalobkyně nic takového netvrdí). Vzdálenost sídla zástupce účastníka od konkrétního soudu a s tím související finanční či organizační zatížení proto nemohou samy o sobě delegaci sporu odůvodnit, tím spíše za situace, kdy ostatní účastníci s navrhovanou delegací nesouhlasí [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. října 2005, sp. zn. 26 Nd 172/2005, či ze dne 1. června 2017, sp. zn. 28 Nd 16/2017 (ústavní stížnost proti tomuto usnesení byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 3. ledna 2018, sp. zn. II. ÚS 3810/17)].
Nejvyšší soud proto návrhu na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1, případně jinému obvodnímu či okresnímu soudu v Praze, podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. 10. 2018
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu