ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.2073.2018.1
sp. zn. 27 Cdo 2073/2018-113
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci oprávněné Apston Capital Ltd. , se sídlem v Dublinu 2, 4th Floor, Hannover Building, Windmill Lane, Irská republika, registrační číslo 408579, zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Koliště 259/55, PSČ 602 00, proti povinným 1) J. H. , a 2) J. H. , o zastavení exekuce, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 5 Nc 4172/2008, o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 3. 2014, č. j. 21 Co 68/2014-888, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 21 Co 68/2014, o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 2. 2016, č. j. 4 Co 127/2015-62, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 10. 6. 2015, č. j. 21 Co 68/2014-57, zamítl návrh povinných na osvobození od soudních poplatků a na ustanovení zástupce z řad advokátů v řízení o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 3. 2014, č. j. 21 Co 68/2014-888.
K odvolání povinných usnesením ze dne 23. 2. 2016, č. j. 4 Co 127/2015-62, Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
Proti usnesení odvolacího soudu podali povinní dovolání, přičemž požádali o osvobození od soudního poplatku za dovolání a o ustanovení advokáta pro dovolací řízení.
Podle §241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (odstavec první věta první). Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání [odstavec druhý písm. a)]. Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem (odstavec čtvrtý).
Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, soud řízení zastaví.
Protože při podání dovolání nebyli povinní zastoupeni advokátem, ani nedoložili, že mají odpovídající právnické vzdělání, vyzval je Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 18. 5. 2016, č. j. 21 Co 68/2014-90, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení odstranili nedostatek povinného zastoupení tak, že soudu předloží procesní plnou moc prokazující, že jsou v dovolacím řízení zastoupeni advokátem, případně doklad potvrzující, že mají sami odpovídající právnické vzdělání. Současně byli dovolatelé poučeni, že pokud tak neučiní, bude dovolací řízení zastaveno.
Dovolatelé na výzvu soudu prvního stupně reagovali podáním ze dne 7. 6. 2016 (č. l. 104); nedostatek povinného zastoupení však ani po opakované výzvě soudu ze dne 21. 7. 2017 (č. l. 107) neodstranili. Dovolatelé pouze zopakovali žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů s odůvodněním, že jsou u nich dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle §138 o. s. ř.
Podle §138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec první). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec druhý).
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Postup, jímž by tuto otázku znovu posoudil soud prvního stupně, by vedl k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sen. zn. 29 NSČR 82/2014, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V posuzovaném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby byl dovolatelům ustanoven zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, neboť dovolatelé uplatňují zřejmě bezúspěšně právo.
O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu §138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování opravného prostředku se pak jedná mimo jiné tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo, je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Je-li již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím a v dovolacím řízení, aniž by bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno, pak ani v dovolacím řízení (v nemeritorních otázkách) se nejedná o řádně uplatněné právo žalobce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Z obsahu dovolání ze dne 16. 5. 2016 (č. l. 88) vyplývá, že dovolatelé podali žalobu pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 3. 2014, č. j. 21 Co 68/2014-888, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 4. 4. 2013, č. j. 5 Nc 4172/2008-818, jímž bylo zastaveno řízení ve věci návrhu povinných na zastavení exekuce (z důvodu, že o věci již bylo pravomocně rozhodnuto).
Dovolatelé však přehlíží, že dle §254 odst. 2 věty druhé o. s. ř. ve spojení s §51 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, lze při výkonu rozhodnutí (exekuci) podat žalobu pro zmatečnost pouze z důvodu uvedeného v §229 odst. 4 o. s. ř., tedy v případech, kdy bylo pravomocným usnesení odvolacího soudu odmítnuto odvolání nebo zastaveno odvolací řízení nebo proti pravomocným usnesením odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost. Rozhodnutí odvolacího soudu, jímž se potvrzuje usnesení soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně zastavil řízení ve věci návrhu povinných na zastavení exekuce, nespadá do žádné z těchto kategorií. Ani usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 3. 2014, č. j. 21 Co 68/2014-888, proto není způsobilým předmětem žaloby pro zmatečnost.
V projednávané věci je posuzovaná žaloba pro zmatečnost z těchto důvodů zjevně nepřípustná.
Je-li nepochybné, že nemůže být vyhověno žalobě pro zmatečnost, pak i žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva, a není tedy ani důvodné, aby pro dovolací řízení byl dovolatelům ustanoven zástupce; je zjevné, že by se jednalo o zbytečné vynakládání prostředků státu na to, aby bylo v dovolacím řízení při uplatňování zřejmě bezúspěšného práva zajištěno povinné zastoupení dovolatelů.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolatelům advokáta pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, a kdy dovolatelé neodstranili nedostatek povinného zastoupení (ač byli o následcích nečinnosti poučeni), předseda senátu Nejvyššího soudu v souladu s §243f odst. 2 o. s. ř. řízení o jejich dovolání zastavil (§241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř.).
Jelikož bylo dovolací řízení zastaveno, Nejvyšší soud o návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, jenž sdílí osud dovolání, nerozhodoval (srov. obdobně důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 7. 2017, sp. zn. I. ÚS 1785/17).
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. 12. 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. 8. 2018
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu