ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.3723.2018.1
sp. zn. 27 Cdo 3723/2018-146
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Šukem v právní věci žalobce S. M. , narozeného XY, bytem XY, proti žalovaným 1) B. O. , narozené XY, bytem XY, 2) Magistrátu města Opavy , se sídlem v Opavě, Horní náměstí 69, PSČ 746 01, a 3) P. M. , narozenému XY, bytem XY, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2015, č. j. 71 Co 54/2015-97, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 37 C 100/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 2018, č. j. 57 Co 160/2018-127, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
[1] Okresní soud v Opavě usnesením ze dne 28. 3. 2018, č. j. 37 C 100/2015-116, odmítl podání žalobce ze dne 6. 5. 2015, doručené soudu dne 7. 5. 2015, které je dle obsahu žalobou pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2015, č. j. 71 Co 54/2015-97 (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
[2] Krajský soud v Ostravě k odvolání žalobce usnesením ze dne 30. 4. 2018, č. j. 57 Co 160/2018-127, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž požádal o ustanovení Mgr. Františka Drlíka, advokáta, zástupcem pro dovolací řízení.
[4] Jelikož dovolatel nebyl při podání dovolání zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání (§241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu; dále též jen „o. s. ř.“), Okresní soud v Opavě jej usnesením ze dne 9. 7. 2018, č. j. 37 C 100/2015-139, doručeným dovolateli dne 11. 7. 2018, vyzval k odstranění nedostatku povinného zastoupení a současně jej poučil, že nebude-li nedostatek povinného zastoupení odstraněn, bude dovolací řízení zastaveno.
[5] Dovolatel na výzvu soudu reagoval podáním ze dne 11. 7. 2018, doručeným soudu prvního stupně dne 12. 7. 2018, kterým opětovně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení Mgr. Františka Drlíka, advokáta, zástupcem pro dovolací řízení. Nedostatek povinného zastoupení neodstranil.
[6] Podle §241 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (odstavec první věta první). Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání (odstavec druhý písm. a/). Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a/, advokátem nebo notářem (odstavec čtvrtý).
[7] Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, soud řízení zastaví.
[8] Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec první). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec druhý).
[9] Podle §138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
[10] Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací, neboť (opětovné) posuzování této otázky soudem prvního stupně by vedlo k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
[11] Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů ve smyslu §138 a §30 o. s. ř. pro dovolací řízení, neboť dovolatel své právo uplatňuje zřejmě bezúspěšně.
[12] O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu §138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka, z toho, co je soudu známo z obsahu spisu, z jiné úřední činnosti nebo z toho, co je obecně známo, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; dále jen „R 67/2014“].
[13] Žaloba pro zmatečnost musí vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o. s. ř.) obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby (důvod zmatečnosti), vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá (srov. §232 odst. 1 o. s. ř.).
[14] V podání ze dne 6. 5. 2015, doručeném soudu prvního stupně dne 7. 5. 2015, žalobce uvádí, že podává „žalobu proti usnesení KS Ostrava ze dne 31. 3. 2015, j. č. 71 Co 54/2015-97, dle o. s. ř., §229/1e, g, 2 a, b, 3, 4“, přičemž k důvodům žaloby tvrdí toliko, že „usnesení je zcela zmatečné“, bylo vydáno „vyloučenými soudci o. s. ř., §14/1, 2, 3“ a je „dosažené trestným činem soudce“.
[15] Uvedení důvodu žaloby pro zmatečnost v sobě zahrnuje požadavek, aby žaloba obsahovala jeho - po skutkové stránce (dostatečně určité a srozumitelné) - vylíčení tak, aby bylo nepochybné, jaký z důvodů zmatečnosti uvedených v ustanovení §229 o. s. ř. se uplatňuje a v čem důvod zmatečnosti spočívá, tedy aby bylo možné taková skutková tvrzení subsumovat pod některý ze zákonem stanovených důvodů zmatečnosti; nepostačuje pouhý odkaz na ustanovení zákona, ve kterém je důvod zmatečnosti obsažen (srov. např. R 67/2014 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2017, sp. zn. 21 Cdo 4305/2016; 21 Cdo 4306/2016).
[16] Žalobce v podané žalobě pro zmatečnost žádné rozhodné skutkové okolnosti, z nichž usuzuje na naplnění důvodu zmatečnosti, neuvedl. Okresní soud v Opavě jej usnesením ze dne 22. 1. 2018, č. j. 37 C 100/2015-108, vyzval k doplnění žaloby a poučil jej o následcích nesplnění výzvy (§43 o. s. ř.); žalobce však své podání řádně nedoplnil, přičemž tato vada brání pokračování v řízení.
[17] Je proto zjevné, že žalobce v projednávané věci uplatňuje své právo zřejmě bezúspěšně. Jeho žádosti o ustanovení zástupce tak nemůže být vyhověno, neboť by se jednalo o zbytečné vynakládání prostředků státu na to, aby bylo v dovolacím řízení při uplatňování zřejmě bezúspěšného práva zajištěno povinné zastoupení dovolatele.
[18] V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolateli advokáta pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu a kdy dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud řízení o dovolání zastavil (§241b odst. 2, §104 odst. 2 a §243f odst. 2 o. s. ř.).
[19] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
[20] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 30. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 11. 2018
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu