ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.5310.2017.1
sp. zn. 27 Cdo 5310/2017-74
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce V. J. , zastoupeného Mgr. Janem Petrákem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Václavské náměstí 828/23, PSČ 150 00, proti žalovanému Stavebnímu bytovému družstvu POKROK , se sídlem v Praze 8, Kollárova 157/18, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 00034398, zastoupenému Mgr. Martou Janouškovou, advokátkou, se sídlem v Praze 5, Malátova 645/18, PSČ 150 00, o určení členství v bytovém družstvu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 81 Cm 2/2015, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. května 2017, č. j. 7 Cmo 92/2016-61, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 4. prosince 2015, č. j. 81 Cm 2/2015-35, určil, že žalobce je členem Stavebního bytového družstva POKROK (dále též jen „družstvo“) [výrok I.], a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
Vrchní soud v Praze k odvolání družstva v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podalo družstvo dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a nejsou splněny ani podmínky přípustnosti dovolání formulované v §237 o. s. ř.
Dovolatel totiž brojí pouze proti tomu, že odvolací soud (jakož i soud prvního stupně) vzal za prokázané, že odvolání žalobce proti rozhodnutí představenstva družstva o jeho vyloučení bylo družstvu doručeno. Činí tak prostřednictvím námitky, podle níž z důkazu podacím lístkem takový závěr učinit nelze, přehlížeje, že odvolací soud daný skutkový závěr učinil nejen na základě podacího lístku, ale i z dalších důkazů (dovolatelem zpracovaných předpisů plateb). Dovolatel současně Nejvyššímu soudu nepředkládá jakoukoliv otázku hmotného či procesního práva, na jejímž řešení by napadené rozhodnutí záviselo a jež by splňovala (dovolatelem ohlášený) předpoklad přípustnosti dovolání (tedy, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně).
Samotné hodnocení důkazů (a tedy ani skutkové zjištění jako jeho výsledek) přitom se zřetelem k zásadě volného hodnocení důkazů zakotvené v §132 o. s. ř. v dovolacím řízení nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (§241a odst. 1 o. s. ř.) [srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. července 2005, sp. zn. 29 Odo 1058/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2009, sp. zn. 20 Cdo 4352/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. ledna 2011, sp. zn. 29 Cdo 4804/2009, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2011, sen. zn. 29 NSČR 29/2009, uveřejněné pod číslem 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2016, sp. zn. 29 Cdo 2421/2015; v judikatuře Ústavního soudu srov. v obdobných souvislostech např. nález Ústavního soudu ze dne 6. ledna 1997, sp. zn. IV. ÚS 191/96, uveřejněný pod číslem 1/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu].
Poukazuje-li dovolatel na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. července 2002, sp. zn. 25 Cdo 924/2001, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. července 2010, sp. zn. 26 Cdo 3486/2009, přehlíží, že uvedená rozhodnutí na projednávanou věc skutkově nedopadají, neboť v nich Nejvyšší soud vycházel z odlišného (opačného) skutkového stavu (zjištěného odvolacím soudem), kdy nebylo prokázáno, že by právní úkon, o nějž v řízení šlo, byl adresátu doručen (došel do sféry adresáta). Skutkový stav zjištěný v řízení před soudem prvního stupně, resp. před soudem odvolacím, přitom nemůže být v dovolacím řízení zpochybněn.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. ledna 2018
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu