ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.5554.2017.1
sp. zn. 27 Cdo 5554/2017-203
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Doležalem v právní věci žalobkyně České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových , se sídlem v Praze, Rašínovo nábřeží 390/42, PSČ 128 00, identifikační číslo osoby 69797111, proti žalované EBUS CZ s. r. o. , se sídlem v Brně, Zvěřinova 4, PSČ 618 00, identifikační číslo osoby 44014759, o zaplacení 105.060 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalovanou proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. září 2016, č. j. 16 Co 192/2014-165, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 16 Co 192/2014, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. července 2017, č. j. 7 Co 21/2017-190, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalované v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 26. května 2017, č. j. 16 Co 192/2014-183, kterým Krajský soud v Brně zamítl žádost žalované o ustanovení zástupce z řad advokátů (výrok I.) a nepřiznal žalované osvobození od soudních poplatků (výrok II.).
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, při kterém nebyla zastoupena advokátem a ani nedoložila, že osoba oprávněná za ni jednat má sama odpovídající právnické vzdělání, avšak požádala o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací shledal, že dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“), avšak nejsou dány podmínky pro jeho věcné projednání.
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. platí, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Podle §241b odst. 2 o. s. ř. není-li splněna podmínka uvedená v §241, postupuje se obdobně podle §104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle §238 přípustné.
Podle §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Podle §30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit. Podle §30 odst. 2 o. s. ř. vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.
Podle §138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podá-li dovolatel (včasné) dovolání proti usnesení, kterým odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce, dovolací soud sám posoudí, zda vskutku splňuje či nesplňuje předpoklady uvedené v §30 a §138 o. s. ř. Dospěje-li dovolací soud k závěru, že dovolatel, který nevyhověl požadavku povinného zastoupení, splňuje předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle §30 o. s. ř., pak mu ho sám ustanoví; v opačném případě, tedy dospěje-li k závěru, že předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů nejsou splněny a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván k odstranění tohoto nedostatku podmínky dovolacího řízení, dovolací řízení zastaví (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2014 sp. zn. 26 Cdo 3418/2013, a ze dne 26. května 2015, sp. zn. 26 Cdo 1300/2015, jež jsou veřejnosti dostupná, stejně jako dále citovaná rozhodnutí, na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu určujícím kritériem, na základě kterého soud rozhoduje o návrhu účastníka řízení podle §138 odst. 1 o. s. ř., je objektivní schopnost zaplatit soudní poplatek ve stanovené výši. Existuje-li objektivní neschopnost účastníka zaplatit soudní poplatek, může soud dospět k závěru o nepřiznání osvobození od soudních poplatků zásadně toliko v případě, že jde o svévolné či zřejmě bezúspěšné uplatňování práva (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále ze dne 30. června 2015, sp. zn. 33 Cdo 5438/2014, ze dne 20. října 2015, sp. zn. 22 Cdo 286/2015, nebo ze dne 20. září 2016, sp. zn. 25 Cdo 2674/2016).
Dovolací soud – s přihlédnutím k obsahu spisu – sdílí názor, který odvolací soud přijal v napadeném usnesení a podle něhož dovolatelce nemůže být přiznáno ani částečné osvobození od soudních poplatků ve smyslu §138 o. s. ř., neboť to neodůvodňují její poměry. Dovolatelka totiž především netvrdila ani neprokázala hodnověrným způsobem své současné majetkové poměry, čímž soudům znemožnila posouzení, zda splňuje podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků, či nikoliv (k tomu srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněného pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Za této situace nelze u dovolatelky pokládat za splněné ani předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení ve smyslu §30 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2014, sp. zn. 21 Cdo 2254/2014; 21 Cdo 2256/2014). Jelikož dovolatelka ani přes výzvu soudu prvního stupně (usnesení ze dne 23. října 2017, č. j. 16 Co 192/2014-199), která jí byla doručena dne 30. října 2017, neodstranila nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud dovolací řízení podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
K absenci výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. dubna 2018
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu