ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.5577.2017.1
sp. zn. 27 Cdo 5577/2017-88
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele Finančního úřadu pro Středočeský kraj , Územního pracoviště Praha - západ , se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 95, PSČ 140 21, za účasti 1) ANPET s. r. o. v likvidaci , se sídlem v Černošicích, Ukrajinská 1480, PSČ 252 28, identifikační číslo osoby 25691139, 2) B. B. , obou zastoupených doc. JUDr. Olgou Sovovou, Ph.D., advokátkou, se sídlem v Praze 4, Bartákova 1109/34, PSČ 140 00, 3) H. K. , a 4) Hlista & Pril, v. o. s. , se sídlem v Praze 1, Opletalova 1525/39, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 29059054, o zrušení obchodní společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 83 Cm 239/2015, o dovolání ANPET s. r. o. v likvidaci a B. B. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. dubna 2017, č. j. 14 Cmo 474/2016-49, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. listopadu 2015, č. j. 83 Cm 239/2015-23, odmítl odvolání ANPET s. r. o. (dále jen „společnost“) a B. B. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. října 2015, č. j. 83 Cm 239/2015-6, pro opožděnost (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
K odvolání společnosti a B. B. Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu podali společnost a B. B. společné dovolání.
Podle §238 odst. 1 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), není dovolání přípustné podle §237 o. s. ř. proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4 o. s. ř.
Právě o tento případ jde v posuzované věci.
Usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost, je sice usnesením, jímž se odvolací řízení končí, podle §229 odst. 4 o. s. ř. je však může účastník napadnout žalobou pro zmatečnost (k tomu srov. obdobně i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. května 2013, sen. zn. 29 NSČR 35/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sen. zn. 29 NSČR 36/2013, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2016, sp. zn. 29 Cdo 5331/2015).
Jelikož dovolání bylo odmítnuto, Nejvyšší soud o návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, jenž sdílí osud dovolání, nerozhodoval (srov. obdobně důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 18. července 2017, sp. zn. I. ÚS 1785/17).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. ledna 2018
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu