Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16.07.2018, sp. zn. 28 Cdo 4840/2017 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:28.CDO.4840.2017.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:28.CDO.4840.2017.1
sp. zn. 28 Cdo 4840/2017-232 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Zdeňka Sajdla a Mgr. Petra Krause ve věci žalobce města Sokolova , IČ 002 59 586, se sídlem v Sokolově, Rokycanova 1929, zastoupeného JUDr. Václavem Krondlem, advokátem se sídlem v Karlových Varech, Jiráskova 1343/2, proti žalovaným 1. F. S., T., a 2. M. S., C., o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 7 C 268/2004, o dovolání JUDr. Vladimíra Jablonského, advokáta se sídlem v Praze 6, Glinkova 1659/14, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. července 2016, č. j. 15 Co 426/2015-211, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Sokolově rozsudkem ze dne 12. 10. 2015, č. j. 7 C 268/2004-170, ve znění opravného usnesení ze dne 11. 4. 2016, č. j. 7 C 268/2004-188, a doplňujícího rozsudku ze dne 5. 5. 2016, č. j. 7 C 268/2004-197, změnou správního rozhodnutí určil, kterých nemovitostí ve výrocích blíže specifikovaných jsou žalovaní vlastníky a kterých nikoliv (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků i státu (výroky II. a III.). K odvolání žalobce přezkoumal uvedené rozhodnutí Krajský soud v Plzni, jenž je rozsudkem ze dne 27. 7. 2016, č. j. 15 Co 426/2015-211, změnil tak, že určil, že žalovaní nejsou vlastníky nemovitostí ve výrocích blíže specifikovaných (výroky I. a II.), výrok I. a. ve znění opravného usnesení a doplňujícího rozsudku ponechal přitom nedotčen (výrok VI.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků i státu před soudy obou stupňů (výroky III. až V.). Proti rozsudku odvolacího soudu podal jménem žalovaných dovolání advokát JUDr. Vladimír Jablonský. V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“), ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013, které je podle čl. II bodu 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dle čl. II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, rozhodující pro dovolací přezkum. Nejvyšší soud se jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) předně zabýval tím, zda jsou dány předpoklady pro věcné projednání předmětného dovolání. Z ustanovení §241 o. s. ř. vyplývá, že dovolatel – nemá-li právnické vzdělání buď on sám, nebo osoba, jež za něj ve smyslu §21, §21a, §21b, případně §26a odst. 3 o. s. ř. jedná – musí být zastoupen advokátem (respektive notářem). Je-li ovšem dovolání podepsáno pouze údajným zástupcem účastníka řízení, jenž ani přes opatření soudu dle §104 odst. 2, věty první, o. s. ř. nedoložil plnou moc, která jej k zastupování daného účastníka opravňuje, Nejvyšší soud dovolací řízení v souladu s §104 odst. 2, větou třetí, o. s. ř. zastaví (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. 29 Odo 733/2001, ze dne 17. 4. 2012, sp. zn. 22 Cdo 847/2012, či ze dne 5. 12. 2012, sp. zn. 28 Cdo 2792/2012). V řešené věci byl JUDr. Vladimír Jablonský, jehož plná moc k zastupování žalovaných se ve spisu nenachází, avšak podal jejich jménem dovolání, soudem prvního stupně dne 13. 6. 2017 vyzván k jejímu doložení (viz doručenka na č. l. 229). Jelikož navzdory výše uvedenému potřebná plná moc do spisu doplněna nebyla, přistoupil Nejvyšší soud podle §243b a §104 odst. 2, věty třetí, o. s. ř. k zastavení dovolacího řízení. Nad rámec řečeného lze podotknout, že by předmětné dovolání (obsahující kromě označení věci pouze tvrzení o tom, že „žalovaní podávají v zákonné lhůtě proti tomuto rozsudku dovolání“) nemohlo být úspěšným, ani kdyby bylo podáno řádně zmocněným zástupcem účastníků, neboť by je Nejvyšší soud musel odmítnout minimálně pro nevymezení předpokladů přípustnosti a dovolacího důvodu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 8. 2014, sp. zn. 21 Cdo 4267/2013, eventuálně ze dne 17. 3. 2015, sp. zn. 26 Cdo 5097/2014). O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243c odst. 3, věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 2, věty první, o. s. ř. v situaci, v níž žalobci v tomto stádium řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 16. 7. 2018 JUDr. Jan Eliáš, Ph.D. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/16/2018
Spisová značka:28 Cdo 4840/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:28.CDO.4840.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolání
Plná moc
Zastavení řízení
Dotčené předpisy:§104 odst. 2 o. s. ř.
§241 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2018-10-05