ECLI:CZ:NS:2018:29.ICDO.137.2018.1
KSOS 37 INS XY
37 ICm XY
sp. zn. 29 ICdo 137/2018-213
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Poláškem v právní věci žalobce P. N. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Jaroslavem Brožem, MJur, advokátem, se sídlem v Brně, Marie Steyskalové 767/62, PSČ 616 00, proti žalovanému Mgr. Radimu Struminskému , se sídlem v Havířově, Elišky Krásnohorské 1305/18, PSČ 736 01, jako insolvenčnímu správci dlužníka L. G., zastoupenému JUDr. Martinem Frischem, advokátem, se sídlem v Havířově, Elišky Krásnohorské 1305/18, PSČ 736 01, o vyloučení věcí z majetkové podstaty, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 37 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka L. G. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 37 INS XY, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. února 2018, č. j. 37 ICm XY, 13 VSOL XY (KSOS 37 INS XY), takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 21. června 2017, č. j. 37 ICm XY, Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) zamítl žalobu, aby byly z majetkové podstaty dlužníka L. G. vyloučeny spoluvlastnické podíly na ve výroku blíže specifikovaných nemovitostech v katastrálním území XY, obec XY (bod I. výroku) a uložil žalobci zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 21 067 Kč (bod II. výroku).
K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí insolvenčního soudu potvrdil v bodě I. výroku (první výrok), změnil v bodě II. výroku tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 17 316 Kč (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (třetí výrok).
Dne 18. května 2018 zaslal žalobce prostřednictvím svého advokáta insolvenčnímu soudu datovou zprávu označenou jako „dovolání P. N. x L. G.“, jejíž přílohou bylo: 1/ dovolání společnosti Polanecká kreditní a finanční s. r. o. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. listopadu 2016, č. j. 71 Co 312/2016-252, 2/ rozsudek insolvenčního soudu č. j. 37 ICm XY, 3/ rozsudek odvolacího soudu sen. zn. 13 VSOL XY, a 4/ plná moc udělená žalobcem advokátovi JUDr. Jaroslavu Brožovi, MJur, k podání dovolání proti rozsudku odvolacího soudu č. j. 37 ICm XY, 13 VSOL XY (KSOS 37 INS XY).
Dne 12. června 2018 byla insolvenčnímu soudu doručena datová zpráva označená jako „Odstranění vad dovolání N. x G.“. K této datové zprávě připojil žalobce mimo jiné přílohu označenou jako „Odstranění vad dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 2. 2018, čj. 37 ICm XY, 13 VSOL XY, které bylo u Krajského soudu v Olomouci podáno dne 18. 5. 2018, ID datové zprávy 576971083“. V tomto připojeném dokumentu dovolatel uvedl, že „odstraňuje vady svého podání ze dne 18. května 2018 spočívající v jeho nesrozumitelnosti a zasílá soudu srozumitelný text dovolání, z nějž je patrno, kterému soudu je určeno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, a to včetně všech příloh“. Součástí datové zprávy bylo i dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu [č. j. 37 ICm XY, 13 VSOL XY (KSOS 37 INS XY].
Podle §240 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni (odstavec 1 věta první). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout (odstavec 2 věta první).
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §241b odst. 3 věta první o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.
Podle §243b o. s. ř. pro dovolací řízení platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, není-li stanoveno jinak; ustanovení §43, 92, 95 až 99 a 107a však pro dovolací řízení neplatí.
Žalobcem učiněné podání (datová zpráva ze dne 18. Května 2018) lze považovat (s ohledem na označení datové zprávy, jakož i s ohledem na přílohy, s výjimkou dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. listopadu 2016, č. j. 71 Co 312/2016-252) za dovolání proti rozsudku 37 ICm XY, 13 VSOL XY (KSOS 37 INS XY). Toto včas podané dovolání však evidentně postrádá obligatorní náležitosti dovolání, stanovené §241a odst. 2 o. s. ř. [zejména vymezení, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, důvod dovolání, tj. právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a vysvětlení, v čem tato nesprávnost spočívá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, jakož i to, čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh) – k náležitostem dovolání srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, spolu s dalšími rozhodnutími Nejvyššího soudu dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu].
Stejnopis písemného vyhotovení rozsudku odvolacího soudu - obsahující správné poučení o opravném prostředku - byl žalobci doručen dne 20. března 2018. Posledním dnem dvouměsíční prekluzívní lhůty, v níž bylo možno doplnit dovolání o jeho obligatorní náležitosti, bylo pondělí 21. května 2018 (§240 odst. 1 věta první, §241b odst. 3 věta první, §243b, §57 odst. 2 o. s. ř.).
Uplynutím lhůty podle §241b odst. 3 věty první o. s. ř. se původně odstranitelná vada dovolání stala neodstranitelnou. K podání učiněnému datovou zprávou dne 12. června 2018, jímž žalobce doplnil dovolání po uplynutí uvedené lhůty, nesmí dovolací soud přihlížet (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. února 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, ze dne 18. června 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 21/2004).
Dovolatel dovolání o uvedené náležitosti v zákonem stanovené lhůtě nedoplnil (aniž by soud byl povinen o tom dovolatele poučit a k doplnění dovolání ho vyzvat – srov. §243b o. s. ř., podle něhož §43 o. s. ř. pro dovolací řízení neplatí), a absence uvedených (obligatorních) náležitostí dovolání je vadou dovolání, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 věty první a §243f odst. 2 o. s. ř. odmítl.
Výrok o nákladech řízení se opírá o §243c odst. 3 věta první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly.
S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. bod 2., části první článku II. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 11. 2018
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu