ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.2637.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 2637/2018-62
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobce B. V. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody a zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 31 C 488/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2017, č. j. 58 Co 169/2017-46, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 22. 3. 2017, č. j. 31 C 488/2014-40, odmítl žalobu ze dne 31. 8. 2014, včetně jejího doplnění ze dne 4. 3. 2017 (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I usnesení odvolacího soudu) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).
Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, ve kterém požádal zároveň o ustanovení advokáta pro dovolací řízení, osvobození od soudních poplatků a vznesl požadavek na odkladný účinek podle §243 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.
Soud prvního stupně žádost žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení zamítl usnesením ze dne 30. 8. 2017, č. j. 31 C 488/2014-49. Odvolací soud k odvolání žalobce usnesením ze dne 5. 12. 2017, č. j. 58 Co 457/2017-53, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. O dovolání podaném proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud rozhodl tak, že jej odmítl usnesením ze dne 28. 3. 2018, č. j. 30 Cdo 1087/2018-59.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 2 a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
Ačkoli žalobce nebyl vyzván, aby pro podání dovolání proti napadenému usnesení splnil podmínku dle §241 o. s. ř., je nutno konstatovat, že o této podmínce byl žalobce soudy prvního stupně poučen v řízeních, ve kterých se rozhodovalo (či rozhoduje) o jeho podobných nárocích. Z rozhodovací činnosti dovolacího soudu je známo, že odvolatel byl opakovaně ke splnění podmínky vyzýván, a tudíž musí být obeznámena s tím, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu srov. řízení před dovolacím soudem pod sp. zn. 30 Cdo 5530/2017, 30 Cdo 5531/2017, 30 Cdo 5625/2017, 30 Cdo 2017/2017, 30 Cdo 5520/2017). Nejvyšší soud má tak za to, že práva žalobce nebyla ohrožena a poučení o náležitém zastoupení se mu opakovaně dostalo.
O odkladu vykonatelnosti či právní moci napadeného rozhodnutí podle §243 o. s. ř. nelze uvažovat za situace, kdy je zřejmé, že samotnému dovolání nemůže být vyhověno. Za situace, kdy bylo dovolací řízení Nejvyšším soudem bez zbytečných odkladů po předložení věci zastaveno, nebylo již o návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti rozhodováno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 2017, sp. zn. 30 Cdo 4491/2017, nebo ze dne 16. 10. 2017, sp. zn. 30 Cdo 4619/2017).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. 7. 2018
JUDr. Bohumil Dvořák Ph.D., LL.M.
předseda senátu