ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.4339.2017.1
sp. zn. 33 Cdo 4339/2017-172
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobce J. K. , zastoupeného JUDr. PhDr. Jaromírem Saxlem, advokátem se sídlem v Brně, Údolní 567/33, proti žalované REAL SPEKTRUM, a.s. , se sídlem v Praze 1 - Starém Městě, Náměstí republiky 656/8 (identifikační číslo osoby 253 14 718), zastoupené JUDr. Vladimírem Muzikářem, advokátem se sídlem v Brně, Havlíčkova 127/13, o 144.627 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 21 C 25/2015, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 4. 2017, č.j. 13 Co 432/2016-131, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 8.712 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. PhDr. Jaromíra Saxla, advokáta.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím městský soud změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 17. 8. 2016, č.j. 21 C 25/2015-91, tak, že žalované uložil zaplatit žalobci 144.627 Kč s blíže specifikovanými úroky z prodlení, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud – za použití výkladové direktivy §55 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz §3028 zákona č. 89/2012 Sb., dále jen „obč. zák.“) – po skutkové stránce dovodil, že zprostředkovatelskou smlouvu účastníci uzavřeli na dobu určitou (do 31. 1. 2007). Na článek II smlouvy navazuje článek V odstavec 2, ve kterém se povinnost zájemce uzavřít při splnění ostatních podmínek zprostředkovávanou (kupní) smlouvu váže k 31. 1. 2007, takže je zřejmé, že na dalším trvání smlouvy po tomto datu již strany neměly zájem a že jejich vůlí bylo naplnění zprostředkovatelské smlouvy k tomuto dni. To potvrdil i svědek V. U., který za žalovanou předmětnou smlouvu uzavíral; žalobci navrhl, že mu bude záloha na provizi vrácena, když uzavření zprostředkovávané (kupní) smlouvy do 31. 1. 2007 se jevilo nereálné. Za situace, kdy smluvní vztah založený zprostředkovatelskou smlouvou zanikl před uzavřením smlouvy, na jejímž základě žalobce nabyl do společného jmění manželů pozemek v katastrálním území H., obci B., nelze – jak se podává z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2589/2010 – uzavřít jinak, než že žalované právo na provizi nevzniklo, a pokud jí provizi žalobce již plnil, získala bezdůvodně na jeho úkor majetkový prospěch, který musí vydat (§451 a násl. obč. zák.).
Dovolání, jímž žalovaná napadla rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o.s.ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.).
Podle §241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.).
Odvolací soud – stejně jako soud prvního stupně – vyšel z obsahu spisu vedeného Okresním soudem v Kroměříži pod sp. zn. 6 C 242/2007, který řešil při opačném procesním postavení účastníků řízení totožnou problematiku, a přijal závěry, k nimž v tomto sporu dospěl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 23 Cdo 2589/2010, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 41/2013. Rozpor mezi článkem II (požadavek žalobce, aby zprostředkovávaná smlouva byla uzavřena do 31. 1. 2007) a článkem III, jímž účastníci dohodli účinnost zprostředkovatelské smlouvy na dobu neurčitou a sjednali jednoměsíční výpovědní lhůtu, vyložil tak, že právní vztah byl zprostředkovatelskou smlouvou založen na dobu určitou a zanikl 31. 1. 2007 (viz výše).
Námitky žalované týkající se výkladu zprostředkovatelské smlouvy nejsou uplatněním způsobilého dovolacího důvodu podle §241a odst. 1 o.s.ř. Nejvyšší soud ustáleně judikuje, že zjišťuje-li soud obsah smlouvy, tj. činí-li z obsahu smlouvy zjištění o tom, co bylo jejími účastníky ujednáno, a to i pomocí výkladu projevu vůle ve smyslu §35 odst. 2 /§55 odst. 3/ obč. zák., dospívá ke skutkovým zjištěním. O aplikaci práva na zjištěný skutkový stav (tedy o právní posouzení) jde až tehdy, dovozuje-li z právního úkonu konkrétní práva a povinnosti účastníků právního vztahu (srov. např. rozsudek ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1548/97, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 73/2000, a rozsudek ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2900/99). Je třeba připomenout, že v souzené věci nejde o výjimečný případ extrémního rozporu mezi provedenými důkazy a skutkovými (a potažmo právními) závěry soudu, tedy o pochybení v procesu hodnocení důkazů, které by zakládalo oprávněnost námitky porušení ústavně zaručených základních práv a svobod.
Přípustnost dovolání nezakládají výtky proti – podle názoru dovolatelky – zcela odlišným skutkovým zjištěním odvolacího soudu, než ke kterým dospěl soud prvního stupně; tímto vymezuje možnou vadu řízení, ke které dovolací soud smí přihlédnout jen, je-li dovolání přípustné (§242 odst. 3, věta druhá, o.s.ř.).
Nepředložila-li žalovaná k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o.s.ř., Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.).
Žalovaná sice napadla rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu, ve vztahu k nákladovým výrokům však žádnou argumentaci nevznesla.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3, věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 17. 7. 2018
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu