Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16.01.2018, sp. zn. 33 Cdo 6007/2017 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.6007.2017.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.6007.2017.1
sp. zn. 33 Cdo 6007/2017-280 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobkyně V. H. , zastoupené JUDr. Štefánií Fajmonovou, advokátkou se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, V Lískách 1065/31, proti žalované CCB credit, s.r.o. , se sídlem v Brně, Přívrat 1963/30 (identifikační číslo 27914348), zastoupené JUDr. Zdeňkem Navrátilem, advokátem se sídlem v Brně, Bašty 416/8, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 13 C 68/2014, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě ze dne 20. 7. 2017, č.j. 54 Co 723/2016-257, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil ve věci samé rozsudek ze dne 12. 8. 2016, č.j. 13 C 68/2014-223, kterým Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou určil, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí specifikovaných nemovitostí, a rozhodl o nákladech řízení státu a účastnic před soudy obou stupňů a o povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek. Dovolání, kterým rozhodnutí odvolacího soudu žalovaná napadla, neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29. 9. 2017 /srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb./); o tuto obligatorní náležitost již dovolání nemůže být doplněno (§241b odst. 3 o.s.ř.) a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat (§243c odst. 1 o.s.ř.). Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam taxativně vyjmenovaných hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu §237 o.s.ř. či jeho části. Jinak vyjádřeno, z obsahu dovolání musí být patrné, zda jde (má jít) o některý ze čtyř v úvahu přicházejících případů, kdy napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva 1/ při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo 2/ která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo 3/ která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo 4/ má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013, ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014, ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 15. 10. 2013, sp. zn. 26 Cdo 2326/2013, usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. II ÚS 2716/13, a ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 1675/14 ). Dovolatel je tak povinen uvést, v řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak. Dovolatelka k otázce přípustnosti dovolání uvedla, že „má být vyřešená právní otázka dovolacím soudem posouzena jinak,“ přičemž z následujícího textu dovolání vyplývá, že měla na mysli, aby dovolací soud posoudil jinak otázku vyřešenou odvolacím soudem, nikoliv – jak vyžaduje §237 o.s.ř. – otázku již dříve vyřešenou dovolacím soudem. Z obsahu dovolání je tudíž zřejmé, že žalovaná se nedomáhá toho, aby dovolací soud posoudil určitou jím již v minulosti vyřešenou otázku hmotného nebo procesního práva jinak, nýbrž toho, aby posoudil věc odlišně („jinak“) od odvolacího soudu. Tím však požadavku na vymezení předpokladů přípustnosti nedostála. Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání odmítl (§243c odst. 1, věta první, o.s.ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 16. ledna 2018 JUDr. Pavel Krbek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/16/2018
Spisová značka:33 Cdo 6007/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.6007.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Vady podání
Dotčené předpisy:§241a odst. 2 o. s. ř. ve znění do 29.09.2017
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2018-04-04