Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.09.2018, sp. zn. 5 Tdo 1126/2018 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:5.TDO.1126.2018.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:5.TDO.1126.2018.1
sp. zn. 5 Tdo 1126/2018-31 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 9. 2018 o dovolání, které podal obviněný T. B. , proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. 13 To 117/2018, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 38 T 177/2017, takto: Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. řádu se dovolání obviněného T. B. odmítá . Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 26. 2. 2018, sp. zn. 38 T 177/2017, byl obviněný T. B. uznán vinným zločinem padělání a pozměnění peněz podle §233 odst. 2 alinea druhá tr. zákoníku, za který byl podle §233 odst. 2 a §43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, pro jehož výkon ho soud podle §56 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku trest propadnutí věci, a to padělané bankovky v nominální hodnotě 2 000 Kč bez sériového čísla. Současně okresní soud podle §43 odst. 2 tr. zákoníku zrušil výrok o trestu z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 19. 7. 2017, sp. zn. 12 To 271/2017, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 24. 5. 2017, sp. zn. 14 T 60/2017, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. 2. Proti shora uvedenému rozsudku podal obviněný T. B. odvolání, které Krajský soud v Praze usnesením ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. 13 To 117/2018, zamítl podle §256 tr. řádu. 3. Skutek, pro který byl obviněný T. B. odsouzen rozsudkem okresního soudu, spočíval stručně uvedeno v tom, že: obviněný v blíže nezjištěné době, nejpozději do dne 25. 4. 2017, si na neznámém místě a nezjištěným způsobem opatřil jeden kus padělané bankovky v nominální hodnotě 2 000 Kč, bez sériového čísla, tuto padělanou bankovku následně dne 25. 4. 2017 v nočních hodinách v restauračním zařízení V. J., na adrese Ž., Č., okres P.-v., vědomě udal jako pravou za nákup krabičky cigaret zn. Chesterfield obsluze restaurace J. H., která rozpoznala, že jde o padělek, sdělila to obviněnému T. B. a ten krabičku cigaret zanechal na pultu a utekl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Obviněný T. B. podal dne 2. 8. 2018 u Okresního soudu Praha-východ vlastnoručně sepsané dovolání, které směřoval proti rozsudku soudu prvního stupně v rozsahu výroku o vině i trestu a uplatnil v něm dovolací důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Toto podání nechala předsedkyně senátu zaslat obhájci obviněného s tím, že nejde o řádné dovolání, je třeba je zdůvodnit. 5. Obhájce obviněného Mgr. MUDr. Igor Piňos, Csc., v substituci zastoupený JUDr. Janem Rothem, zaslal dne 9. 8. 2018 okresnímu soudu podání, které označil jako „doplnění dovolání odsouzeného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. 5. 2018, č. j. 13 To 117/2018“. Úvodem obhájce sdělil, že po obdržení usnesení odvolacího soudu se obviněného písemně dotazoval, zda požaduje podat proti němu dovolání, na což obviněný T. B. neodpověděl a ani se ho nesnažil jakýmkoli způsobem kontaktovat, až dne 8. 8. 2018 mu byla spolu s dovoláním obviněného doručena výzva předsedkyně senátu okresního soudu k náležitému odůvodnění podání obviněného. Obhájce tedy jménem obviněného napadl dovoláním usnesení Krajského soudu v Praze v celém jeho rozsahu z důvodu §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Nesprávné právní posouzení nebo jiné nesprávné hmotněprávní posouzení spočívalo podle něj jednak v chybném hodnocení subjektivní stránky trestného činu, dále též v posouzení samotné napodobeniny bankovky, kterou soudy nesprávně považovaly za padělek. Přednesl své argumenty na podporu obou námitek a závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a obviněného zprostil obžaloby (aniž však současně navrhl zrušit výroky o vině a trestu z odsuzujícího rozsudku okresního soudu) anebo aby zrušil napadené rozhodnutí nebo „jeho část“ a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí (opět bez návrhu na zrušení také rozsudku nalézacího soudu). 6. Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného T. B. vyjádřil prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství Mgr. Tomáše Lejnara, který uvedl, že obě námitky dovolatel uplatnil v odvolacím řízení i v řízení před soudem prvního stupně, soudy obou stupňů se s nimi náležitě vypořádaly. Z vyložených důvodů státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl odmítnout dovolání obviněného T. B. jako zjevně neopodstatněné podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu. Zároveň vyjádřil souhlas s rozhodnutím o dovolání v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu jako i podle §265r odst. 1 písm. c) tr. řádu pro případ jiného rozhodnutí, než jaké navrhl. III. Předpoklady konání dovolacího řízení a) Obecná východiska 7. Nejvyššímu soudu byl trestní spis předložen k rozhodnutí o dovolání dne 6. 9. 2018. Při zkoumání naplnění formálních podmínek konání dovolacího řízení se Nejvyšší soud zabýval mj. tím, zda dovolání bylo podáno oprávněnou osobou, a dále dodržením lhůty a místa podání mimořádného opravného prostředku v souladu s §265e tr. řádu. Ustanovení §265d odst. 1 tr. řádu týkající se oprávněných osob k podání dovolání stanoví, že dovolání mohou podat nejvyšší státní zástupce nebo obviněný pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Podle §265d odst. 2 tr. řádu však obviněný může dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce, podání obviněného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání, byť bylo takto označeno; o tom musí být obviněný poučen. Nejvyšší soud o takovém podání nerozhoduje, ale zašle ho v závislosti na jeho obsahu buď příslušnému soudu jako návrh na povolení obnovy řízení nebo ministru spravedlnosti jako podnět ke stížnosti pro porušení zákona, popřípadě ho vrátí obviněnému s poučením, že dovolání může podat pouze prostřednictvím obhájce, což v uvedené věci učinila předsedkyně senátu okresního soudu. Podání obviněného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání, byť bylo takto označeno, a proto s ním nelze spojovat žádné účinky týkající se dovolání, tj. ani účinky z hlediska zachování lhůty k podání dovolání (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2004, sp. zn. 3 Tdo 101/2004, uveřejněné pod T 679 v sešitě 4 Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, který vydávalo Nakladatelství C. H. Beck, Praha). 8. Podle §265e odst. 1 tr. řádu se dovolání podává u soudu, který rozhodl v prvním stupni do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. V odstavci 2 téhož ustanovení pak zákon stanoví, že při doručování rozhodnutí jak obviněnému, tak i jeho obhájci (a zákonnému zástupci), běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Lhůta k podání dovolání je podle §265e odst. 3 tr. řádu zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který ve věci rozhodl ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout. Podle §265e odst. 4 tr. řádu není navrácení lhůty k podání dovolání přípustné. 9. Dovolací soud na podkladě skutečností vyplývajících z trestního spisu zjistil, že dovolání, kterým dne 9. 8. 2018 obviněný napadl prostřednictvím obhájce usnesení odvolacího soudu, bylo podáno opožděně. b) K dovolání obviněného 10. Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. 13 To 117/2018, proti němuž směřovalo dovolání (původní podání obviněného nesplňovalo ani podmínku přípustnosti dovolání ve smyslu §265a tr. řádu, neboť jím byl napadán rozsudek soudu prvního stupně), obviněný převzal osobně dne 4. 6. 2018 (viz úřední záznam založený na č. l. 208 tr. spisu, z něhož je patrno, že současně s citovaným usnesením si obviněný převzal také výzvu k nástupu trestu) a jeho obhájci bylo doručeno dne 6. 6. 2018 (viz č. l. 198 verte tr. spisu). Dvouměsíční lhůta pro podání dovolání počala běžet v souladu s §265e odst. 2 tr. řádu dne 6. 6. 2018 (tedy dnem pozdějšího doručení usnesení odvolacího soudu obhájci obviněného) a posledním dnem této lhůty byl podle ustanovení o počítání lhůt (§60 odst. 2 tr. řádu) den 6. 8. 2018 . Obviněný T. B., který nastoupil výkon trestu odnětí svobody dne 17. 7. 2018 (viz zpráva o nastoupení trestu na č. l. 228 verte tr. spisu), sepsal vlastní rukou podání, které označil jako dovolání, datoval je dnem 18. 7. 2018 (viz text písemnosti, č. l. 237 tr. spisu) a vložil do obálky, na níž je však otisk razítka podací pošty až ze dne 2. 8. 2018 (na č. l. 238 tr. spisu). Tato písemnost obviněného byla adresována Okresnímu soudu Praha-východ a doručena dne 6. 8. 2018 (pondělí), tedy poslední den zákonné lhůty pro podání dovolání. V trestním spise se dále nachází jednak pokyn předsedkyně senátu okresního soudu ze dne 8. 8. 2018 (č. l. 238 verte tr. spisu), aby kopie podání obviněného byla zaslána jeho obhájci s přípisem, že je třeba dovolání řádně odůvodnit, a jednak pokyn, aby obviněný byl písemně poučen o nutnosti podat dovolání jen prostřednictvím obhájce, jinak podání obviněného nelze považovat za dovolání (viz č. l. 238 verte tr. spisu). O těchto procesních důsledcích byl obviněný T. B. řádně poučen v písemném vyhotovení usnesení krajského soudu (srovnej č. l. 198 verte tr. spisu). Obhájce obviněného obdržel přípis okresního soudu s podáním obviněného označeným jako dovolání dne 8. 8. 2018 a den poté, tj. 9. 8. 2018 zaslal soudu prvního stupně datovou schránkou písemnost nazvanou doplnění dovolání, jež sice splňovala veškeré formální náležitosti dovolání, avšak evidentně byla doručena soudu po uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty pro podání dovolání. 11. Pro úplnost Nejvyšší soud poznamenává, že na opožděnosti dovolání obviněného T. B. nemůže mít vliv ani jeho tvrzení o tom, že se nemohl spojit se svým obhájcem. Ten, zjevně v reakci na tato slova dovolatele, úvodem dovolání vysvětlil, že na stanovisko obviněného ohledně vůle podat dovolání se ho písemně tázal, avšak nedostalo se mu odpovědi a obviněný ani neprojevil jakoukoli snahu zkontaktovat obhájce. O vzájemné kooperaci obviněného s jeho obhájcem v průběhu trestního řízení přitom není pochyb, když např. prostřednictvím obhájce obviněný T. B. sděloval odvolacímu soudu svou adresu pro doručování (viz č. l. 188 tr. spisu). Nelze se ani domnívat, že by obviněný měl ke spojení se svým obhájcem málo příležitostí či času před nástupem výkonu trestu. Kontakt na obhájce znal a po obdržení usnesení odvolacího soudu dne 4. 6. 2018, které převzal spolu s výzvou k nástupu trestu, pobýval na svobodě až do 17. 7. 2018, přestože měl nastoupit k výkonu trestu do deseti dnů od doručení výzvy. IV. Závěrečné shrnutí 12. Pro konání dovolacího řízení v této trestní věci tedy nebyla splněna jedna z formálních podmínek, které zákon vyžaduje, přičemž je vhodné připomenout, že právo na dovolání ústavně zaručeno není a je možné je podat jen v případě, kdy to zákon připouští (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 6. 2002, sp. zn. III. ÚS 298/02, publikované pod č. 18 ve svazku 26 Sb. n. a us. ÚS) a Nejvyšší soud je povinen podání obviněného projednat a rozhodnout o něm jen tehdy, pokud splňuje příslušné zákonné podmínky včetně požadavku, aby dovolání bylo podáno prostřednictvím obhájce, a to pod podmínkou řádného poučení obviněného o takových následcích (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 7. 2018, sp. zn. IV. ÚS 1973/17). Obviněný sice v zákonné lhůtě předložil soudu prvního stupně podání, které označil jako dovolání, ale nebylo možné je za ně považovat, protože nebylo podáno prostřednictvím obhájce. Přitom o následcích spojených s podáním, které nebude učiněno prostřednictvím obhájce, byl obviněný náležitě poučen odvolacím soudem. Řádné dovolání obviněný podal až po marném uplynutí předmětné lhůty pro podání dovolání stanovené v §265e odst. 1 tr. řádu a nenastala ani žádná skutečnost předpokládaná v ustanovení §265e odst. 3 tr. řádu, která by mohla svědčit o zachování této lhůty. Nejvyšší soud rozhodl o odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 písm. c) tr. řádu v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu). V Brně dne 26. 9. 2018 JUDr. Blanka Roušalová předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§265b odst.1 písm. g) tr.ř.
Datum rozhodnutí:09/26/2018
Spisová značka:5 Tdo 1126/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:5.TDO.1126.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Padělání a pozměnění (pozměňování) peněz
Dotčené předpisy:§233 odst. 2 alinea druhá tr. zákoníku
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2018-12-14