ECLI:CZ:NS:2018:5.TDO.1301.2018.1
sp. zn. 5 Tdo 1301/2018 -35
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. 10. 2018 o dovolání, které podal obviněný P. H. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2018, sp. zn. 44 To 172/2018, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 30 T 123/2016, takto:
Podle §265k odst. 1 tr. řádu se zrušuje usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2018, sp. zn. 44 To 172/2018.
Současně se podle §265k odst. 2 tr. řádu zrušují všechna další obsahově navazující rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. řádu se Městskému soudu v Praze přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů
1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 19. 9. 2017, sp. zn. 30 T 123/2016, byl obviněný P. H. uznán vinným v bodě I. výroku o vině pokusem přečinu poškození věřitele podle §21 odst. 1 a §222 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a v bodě II. výroku o vině zločinem zpronevěry podle §206 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku. Za to mu byl podle §206 odst. 4 a §43 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 2 roků, jehož výkon byl podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3,5 roku. Současně mu byl uložen podle §73 odst. 1 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu všech právnických osob na dobu 3 let. V adhezním řízení rozhodl soud podle §228 odst. 1 a §229 odst. 1, 2 tr. řádu o nárocích poškozených na náhradu škody.
2. Rozsudek soudu prvního stupně napadli obviněný P. H. a poškozená J. Z. odvoláními. Obviněný zaslal dne 16. 1. 2018 své odvolání do datové schránky soudu prvního stupně. Městský soud v Praze o něm rozhodl v neveřejném zasedání usnesením ze dne 19. 4. 2018, sp. zn. 44 To 172/2018, tak, že je podle §253 odst. 3 tr. řádu odmítl s odůvodněním, že ačkoli byl obviněný, resp. jeho obhájce přípisem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 1. 2018 v souladu s §251 odst. 1 tr. řádu vyzván, aby ve lhůtě pěti dnů od jeho doručení odvolání odůvodnil tak, aby splňovalo náležitosti uvedené v §249 odst. 1 tr. řádu, neučinil tak, i přestože byl tímto soudem upozorněn, že jinak bude odvolání v souladu s §253 odst. 3 tr. řádu odmítnuto. Za účelem projednání odvolání poškozené J. Z. soud druhého stupně na 15. 5. 2018 nařídil veřejné zasedání, které následně odvolal a o tomto řádném opravném prostředku dosud nerozhodl.
II. Dovolání a vyjádření k němu
a) Dovolání obviněného
3. Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podal obviněný dovolání prostřednictvím svého obhájce JUDr. Tomáše Pelikána, které založil na dovolacím důvodu uvedeném v §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu ( bez označení jedné z jeho alternativ ).
4. Dovolatel nejprve upozornil na chybu v odůvodnění napadeného usnesení Městského soudu v Praze, podle něhož reagoval na výzvu k doplnění svého odvolání podáním až dne 20. 2. 2018, a to s naprosto identickým textem jako v prvním případě. Tohoto dne však obviněný žádné podání nezasílal, ve skutečnosti tak učinil dne 29. 1. 2018 podáním, jímž odstranil nedostatky prvního odvolání. Městský soud v Praze tudíž v den, kdy o odvolání rozhodoval, měl již k dispozici jeho doplnění, proto je mohl řádně projednat a rozhodnout o něm. Současně upozornil na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž pětidenní lhůta k odstranění vad uvedená v §251 odst. 1 tr. řádu není propadná, proto nedostatky v odvolání lze napravit i po jejím uplynutí a pokud je má odvolací soud k dispozici v době svého rozhodování, nemůže je odmítnout podle §253 odst. 3 tr. řádu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2007, sp. zn. 5 Tdo 1261/2007, uveřejněné pod č. T 1066 v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazku 43, který vydávalo Nakladatelství C. H. Beck, Praha, 2008). Tím, že Městský soud v Praze na základě řádného opravného prostředku obviněného nepřezkoumal rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5, zkrátil dovolatele na jeho právu na přístup k soudu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2002, sp. zn. 7 Tdo 916/2002, uveřejněné pod č. T 491 v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazku 20, který vydávalo Nakladatelství C. H. Beck, Praha, 2003).
5. Z důvodů shora rozvedených obviněný P. H. navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Městského soudu v Praze i všechna obsahově navazující rozhodnutí, a aby tomuto soudu přikázal věc znovu projednat a rozhodnout. Současně učinil podnět k tomu, aby předseda senátu Obvodního soudu pro Prahu 5 navrhl Nejvyššímu soudu odložení, případně přerušení výkonu trestu odnětí svobody, trestu zákazu činnosti a povinnosti náhrady škody poškozené ECO-SUN, s. r. o., ve výši 3 950 000 Kč.
b) Vyjádření nejvyššího státního zástupce k dovolání obviněného
6. Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného vyjádřil prostřednictvím státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství JUDr. Michala Basíka (dále jen „státní zástupce“), který k dovolání obviněného uvedl, že toto svým obsahem zjevně odpovídá první alternativě důvodu dovolání podle §256b odst. 1 písm. l) tr. řádu. Na podkladě spisového materiálu, který měl státní zástupce k dispozici, nemohl rozporovat tvrzení dovolatele, že podané odvolání skutečně doplnil svým podáním ze dne 29. 1. 2018 adresovaným přímo Městskému soudu v Praze. Doplnil navíc, že i pokud by obhajoba takové podání neučinila, nebyly dány podmínky pro odmítnutí odvolání podle §253 odst. 3 tr. řádu z důvodu nesplnění jeho zákonných náležitostí. Navzdory relativně obecnému odůvodnění prvního podání, z něj bylo zřejmé, čeho se obviněný domáhá. I takto formulované odvolání bylo způsobilé vyvolat plný odvolací přezkum ve smyslu §254 tr. řádu a soud druhého stupně se jím měl meritorně zabývat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. 7 Tdo 362/2016 a rozhodnutí téhož soudu ze dne 21. 2. 2017, sp. zn. 3 Tdo 203/2017). Postupem soudu druhého stupně tak došlo ke zkrácení procesních práv obviněného, čímž bylo dotčeno zejména jeho právo na obhajobu.
7. Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Městského soudu v Praze včetně obsahově navazujících rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby Městskému soudu v Praze přikázal věc v potřebném rozsahu projednat a rozhodnout, to vše za podmínek podle §265r odst. 1 písm. b) tr. řádu, tj. v neveřejném zasedání.
III. Posouzení důvodnosti dovolání
a) Obecná východiska
8. Nejvyšší soud nejprve zjistil, že jsou splněny všechny formální podmínky pro konání dovolacího řízení a zabýval se otázkou povahy a opodstatněnosti uplatněných námitek ve vztahu k označenému dovolacímu důvodu.
9. K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu Nejvyšší soud připomíná, že ho lze naplnit ve dvou alternativách. Podle první z nich je tento dovolací důvod dán tehdy, pokud bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo protože byl v řízení předcházejícím dán důvod podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. řádu (alternativa druhá). V první z těchto variant jde o procesní dovolací důvod, který spočívá v porušení práva na přístup strany k druhé soudní instanci, a to zejména ve formě odmítnutí nebo zamítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání napadeného rozhodnutí.
10. Z obsahu podaného dovolání je zřejmé, že obviněný uplatnil citovaný dovolací důvod v jeho první alternativě, tj. že Městský soud v Praze odmítl podle §253 odst. 3 tr. řádu jeho odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny procesní podmínky. Obhájce obviněného totiž reagoval na výzvu soudu prvního stupně, podané odvolání doplnil, byť tak neučinil ve stanovení pětidenní lhůtě a zaslal toto podání přímo soudu druhého stupně. Nejvyšší soud neshledal důvody pro odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 tr. řádu, tudíž přezkoumal podle §265i odst. 3 tr. řádu zákonnost a odůvodněnost výroku napadeného rozhodnutí a zjistil, že uplatněné námitky jsou důvodné.
b) K procesnímu pochybení Městského soudu v Praze
11. Jak již bylo uvedeno výše, o vině a trestu obviněného rozhodl v prvním stupni Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 19. 9. 2017, sp. zn. 30 T 123/2016, jehož opis si obviněný osobně převzal dne 19. 3. 2018. Jeho obhájci JUDr. Tomášovi Pelikánovi byl opis rozsudku doručen dne 2. 1. 2018 (dodáno bylo do datové schránky dne 29. 12. 2017; viz č. l. 1831 trestního spisu). Proti tomuto rozsudku podal obviněný prostřednictvím svého obhájce odvolání dne 16. 1. 2018 a téhož dne bylo doručeno do datové schránky Obvodnímu soudu pro Prahu 5 (viz č. l. 1838 a násl. trestního spisu). Důvody, pro něž se obviněný v odvolání domáhal přezkoumání rozsudku soudem druhého stupně, formuloval tak, že „ve věci nebyl dostatečně objasněn skutkový stav, kdy nebylo soudem prvního stupně přihlédnuto ke všem okolnostem významným pro vydání rozhodnutí. Obžalovaný je tak přesvědčen, že soud prvního stupně postupoval v rozporu s ustanovením §2 odst. 5 a 6 tr. řádu, kdy se nezabýval stejně pečlivě okolnostmi svědčícími ve prospěch i v neprospěch obviněného. Soud prvního stupně také důkazy jednotlivě i v jejich souhrnu nesprávně vyhodnotil.“. V závěru obviněný konstatoval, že své odvolání do 30 dnů ještě podrobně doplní (viz č. l. 1845 trestního spisu).
12. Podle předsedkyně senátu Obvodního soudu pro Prahu 5 odvolání nesplňovalo náležitosti podle §249 odst. 1 tr. řádu, vyzvala obviněného, resp. jeho obhájce k odstranění vad ve lhůtě pěti dnů od doručení této výzvy. Současně též v souladu s §251 odst. 1 tr. řádu upozornila, že pokud nebude výzvě vyhověno, bude podané odvolání v souladu s §253 odst. 3 tr. řádu odmítnuto. Tato výzva byla obhájci obviněného JUDr. Tomáši Pelikánovi dodána i doručena do datové schránky dne 24. 1. 2018 (viz č. l. 1851 trestního spisu), nikoli tedy dne 22. 1. 2018, jak v odůvodnění napadeného usnesení konstatoval Městský soud v Praze. Tento den totiž předsedkyně senátu obvodního soudu pouze učinila pokyn k zaslání přípisu obsahujícího výzvu a upozornění podle §251 odst. 1 tr. řádu obhájci (viz č. l. 1851 trestního spisu).
13. Reakcí na tuto výzvu ze strany obviněného mělo být podle odůvodnění usnesení Městského soudu v Praze na straně 8 opětovné zaslání odvolání ze dne 16. 1. 2018 datovou zprávou (viz č. l. 1859 a násl. trestního spisu), nesplňující kritéria vyjádřená v §249 odst. 1 tr. řádu; toto mělo být doručeno soudu prvního stupně podle data na razítku o doručení písemnosti dne 20. 2. 2018 (viz č. l. 1859 trestního spisu). Jak ovšem Nejvyšší soud z obsahu trestního spisu zjistil, na č. l. 1859 až 1863 je skutečně znovu zařazeno podání obviněného ze dne 16. 1. 2018, tedy stejného obsahu jako na č. l. 1838 až 1845 trestního spisu, adresované však do datové schránky Městského soudu v Praze a doručené rovněž dne 16. 1. 2018. Uvedené podání bylo podle záznamu na č. l. 1865 trestního spisu vráceno Městským soudem v Praze kurýrem Obvodnímu soudu pro Prahu 5 ke sp. zn. 30 T 123/2016, který je obdržel dne 20. 2. 2018 a znovu založil do trestního spisu. Z toho lze dovodit, že obhájce doručil podání obviněného ze dne 16. 1. 2018 do datové schránky jak soudu prvního stupně, tak i soudu druhého stupně, a to ve stejný den. Za tohoto stavu byl trestní spis dne 12. 4. 2018 předložen k odvolacímu řízení Městskému soudu v Praze, který následně v neveřejném zasedání konaném dne 19. 4. 2018 rozhodl usnesením sp. zn. 44 To 172/2018 podle §253 odst. 3 tr. řádu a odvolání obviněného P. H. odmítl. Při svém rozhodování městský soud vycházel z toho, že k uvedenému datu neměl k dispozici jeho doplnění (ačkoli k jeho doručení městskému soudu došlo již dne 29. 1. 2018) a obsah podání ze dne 16. 1. 2018 nepovažoval z hlediska §249 odst. 1 tr. řádu za dostatečný pro to, aby odvolání obviněného věcně projednal ve smyslu §254 a násl. tr. řádu. Městský soud v Praze však rozhodoval na podkladě neúplných informací, mylně se domníval, že obhájce obviněného nereagoval na výzvu soudu prvního stupně k doplnění odvolání ze dne 16. 1. 2018, navíc, jak bude rozvedeno níže, rovněž nesprávně posoudil obsah tohoto podání jako nesplňující náležitosti podle §249 odst. 1 tr. řádu.
14. Nedůslednost pracovnic trestní kanceláře Městského soudu v Praze při vedení spisu ve věci obviněného zapříčinila, že ačkoli obhájce obviněného JUDr. Tomáš Pelikán reagoval na výzvu soudu prvního stupně a doplnil své odvolání dne 29. 1. 2018 podáním nazvaným jako „Odstranění vad odvolání podaného obžalovaným proti rozsudku č. j. 30 T 123/2016-1815 ze dne 19. 9. 2017“ (viz č. l. 1888 a násl. trestního spisu), byť je zaslal do datové schránky přímo Městskému soudu v Praze a ke spisové značce, pod níž je věc vedena u soudu prvního stupně, tedy 30 T 123/2016 (viz č. l. 1887 a násl. trestního spisu), všimla si této skutečnosti předsedkyně senátu Městského soudu v Praze až dne 24. 4. 2018 (tedy 5 dnů po vydání usnesení, jímž bylo odvolání obviněného podle §253 odst. 3 tr. řádu odmítnuto). Poté učinila do trestního spisu úřední záznam o této listině, podle něhož „dne 24. 4. 2018 po opětovném prostudování spisu OS pro Prahu 5 nalezeno ve spise jako nezažurnalizované bez vyznačení“ (viz č. l. 1893 trestního spisu).
15. Z výše uvedených skutečností plyne, že doplnění dovolání obviněného se skutečně ode dne 29. 1. 2018 nacházelo u Městského soudu v Praze. Obviněnému nemůže jít v žádném případě k tíži chyba, k níž došlo nedbalým vedením trestního spisu ze strany příslušné trestní kanceláře, která řádně nezaložila podání zaslané obhájcem obviněného. Předsedkyně senátu pověřená rozhodováním v odvolacím řízení ve věci obviněného odhalila uvedené pochybení trestní kanceláře až poté, co nařídila ve věci neveřejné zasedání, v němž senát 44 To rozhodl o odmítnutí odvolání obviněného podle §253 odst. 3 tr. řádu. Rovněž nemůže být v neprospěch dovolatele posuzováno podání doplnění odvolání jeho obhájcem učiněné přímo u soudu povolaného ve věci rozhodovat ve druhém stupni, ačkoli toto adresoval „Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5“ (srov. č. l. 1894 trestního spisu) a ke spisové značce soudu prvního stupně. S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu je přitom lhostejno, zda k odstranění vad odvolání došlo až po uplynutí pětidenní lhůty určené ve výzvě podle §251 odst. 1 tr. řádu, pokud se tak stalo do doby rozhodování o řádném opravném prostředku obviněného odvolacím soudem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2007, sp. zn. 5 Tdo 1261/2007, uveřejněné pod č. T 1066 v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazku 43, který vydávalo Nakladatelství C. H. Beck, Praha, 2008, a usnesení téhož soudu ze dne 20. 11. 2002, sp. zn. 7 Tdo 916/2002, uveřejněné pod č. T 491 v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazku 20, který vydávalo Nakladatelství C. H. Beck, Praha, 2003). Jestliže Městský soud v Praze dne 19. 4. 2018 rozhodl o odmítnutí odvolání obviněného P. H. podle §253 odst. 3 tr. řádu, tedy proto, že nesplňuje náležitosti uvedené v §249 odst. 1 tr. řádu, jedná se o vadu, k jejíž nápravě je určena první alternativa dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu. V důsledku nedbalé činnosti příslušné trestní kanceláře Městského soudu v Praze bylo obviněnému odepřeno právo na řádný přezkum věci v odvolacím řízení na podkladě včas podaného řádného opravného prostředku a jeho dovolání Nejvyšší soud posoudil jako důvodné.
16. Nad rámec dovolacích námitek Nejvyšší soud musí přisvědčit správnému názoru státního zástupce v jeho vyjádření ohledně obsahu odvolání obviněného ze dne 16. 1. 2018, které obhájce v tentýž den doručil jak Obvodnímu soudu pro Prahu 5, tak i Městskému soudu v Praze. Jeho doslovné znění je citováno v bodě 11. tohoto usnesení Nejvyššího soudu a se zřetelem k vymezení obsahových náležitostí v §249 odst. 1 tr. řádu je evidentní, že ačkoli bylo poměrně stručné, byl v něm vyjádřen rozsah i důvody, pro něž je označený rozsudek soudu prvního stupně napadán. Obviněný namítal vady celého výroku o vině, skutková zjištění soudu považoval za nedostatečně objasněná, dále vytýkal nesprávné hodnocení provedených důkazů soudem prvního stupně, konkrétně poukázal na porušení ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. řádu. Z takto formulovaných námitek byl soudu druhého stupně zřetelný rozsah jeho přezkumné činnosti, který se týkal jak výroku o vině napadeného rozsudku, tak na něj navazujícího výroku o trestu. Nejvyšší soud již ve svém usnesení ze dne 23. 10. 2002, sp. zn. 5 Tdo 835/2002, uveřejněném pod č. T 484 v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, ve svazku 20, který vydávalo Nakladatelství C. H. Beck, Praha, 2003, vyložil, že při posuzování obsahových náležitostí odvolání je nutné zohlednit, že zákonodárce v trestním řádu nemohl explicitně stanovit, do jakých podrobností je odvolatel povinen jít v rámci specifikace namítaných vad. Proto i méně detailní odvolání lze považovat za podání odpovídající podmínkám podle §249 odst. 1 tr. řádu, jestliže i přes stručnost jeho obsahu je zřejmé, který rozsudek a v jakém rozsahu je napadán a jaké konkrétní vady (procesní, skutkové, hmotněprávní, aj.) jsou rozsudku nebo řízení, jež mu předcházelo, vytýkány. Opačný výklad, tj. lpění na podrobném vylíčení namítaných vad rozsudku, se promítl ve ztížení, resp. zamezení přístupu obviněného P. H. k soudu druhého stupně (pomine-li Nejvyšší soud, že doplnění původního podání obviněného měl soud druhého stupně k dispozici předtím, než bylo o řádném opravném prostředku obviněného rozhodováno). Takový procesní postup Městského soudu v Praze nebyl slučitelný se zásadou dvouinstančnosti řízení, která zahrnuje právo na řádný opravný prostředek proti meritornímu rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto o vině a trestu (srov. též čl. 2 protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod).
IV. Závěrečné shrnutí
17. Nejvyšší soud na základě shora rozvedených skutečností rozhodl podle §265k odst. 1 tr. řádu o zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2018, sp. zn. 44 To 172/2018, podle §265k odst. 2 tr. řádu současně zrušil i všechna další obsahově navazující rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265l odst. 1 tr. řádu Městskému soudu v Praze přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
18. O zrušení napadeného rozhodnutí a přikázání věci k novému projednání a rozhodnutí Nejvyšší soud rozhodl v souladu s §265r odst. 1 písm. b) tr. řádu v neveřejném zasedání, neboť zjištěné vady nebylo možné odstranit ve veřejném zasedání.
19. S ohledem na způsob rozhodnutí dovolacího soudu o mimořádném opravném prostředku obviněného bylo bezpředmětné rozhodovat o žádosti obviněného o odklad, resp. přerušení výkonu trestu podle §265h odst. 3 tr. řádu. V důsledku rozhodnutí dovolacího soudu výroky o uloženém trestu a o náhradě škody pozbyly právní moci, neboť se věc vrací do stadia řízení před soudem druhého stupně, který bude muset věcně projednat řádný opravný prostředek obviněného P. H. V novém řízení bude přitom vázán právním názorem Nejvyššího soudu (§265s odst. 1 tr. řádu), tedy že o odvolání obviněného P. H. rozhodne, nedojde-li k situaci předpokládané v ustanovení §250 odst. 4 tr. řádu a je povinen respektovat zákaz reformationis in peius (§265s odst. 2 tr. řádu).
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není přípustný opravný prostředek s výjimkou obnovy řízení (§265n tr. řádu).
V Brně dne 31. 10. 2018
JUDr. Blanka Roušalová
předsedkyně senátu