ECLI:CZ:NS:2018:7.TDO.54.2018.1
sp. zn. 7 Tdo 54/2018-31
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 24. ledna 2018 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného F. J. , proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 9. 2017, sp. zn. 5 To 160/2017, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. 101 T 68/2016 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného F. J. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 28. 3. 2017, č. j. 101 T 68/2016-542, byl obviněný F. J. uznán vinným přečinem zpronevěry podle §206 odst. 1, 3 tr. zákoníku a odsouzen podle §206 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na osmnáct měsíců, jehož výkon mu byl podle §81 odst. 1, §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu dvou let a šesti měsíců. Podle §229 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.
Podle skutkových závěrů soudu prvního stupně se obviněný uvedeného přečinu dopustil v podstatě tím, že v době nejméně od prosince 2014 do 2. 3. 2015 v H., jako vedoucí dvou provozoven, veden snahou neoprávněně se obohatit, v rozporu s pracovní smlouvou a podepsanou dohodou o hmotné odpovědnosti poté, co převzal od zaměstnavatele, poškozené společnosti Gastro Exclusive, s. r. o., finanční prostředky, které byl povinen doplňovat podle aktuální potřeby do trezorů v restauraci pro účely výplat z výher z herních automatů, do trezoru v kancelářích provozoven a do měniček bankovek, tak neučinil a finanční prostředky použil pro vlastní potřebu, čímž způsobil poškozené společnosti škodu ve výši nejméně 350 000 Kč.
Rozsudek soudu prvního stupně napadli obviněný a státní zástupce odvoláními. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 15. 9. 2017, č. j. 5 To 160/2017-604, podle §258 odst. 1 písm. d) tr. ř. z podnětu odvolání obviněného zrušil rozsudek soudu prvního stupně a podle §259 odst. 3 písm. a) tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného podle §226 písm. b) tr. ř. zprostil obžaloby pro shora uvedený skutek [posouzený v žalobním návrhu jako zločin zpronevěry podle §206 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku], neboť tento není trestným činem, podle §229 odst. 3 tr. ř. rozhodl o náhradě škody a podle §256 tr. ř. zamítl odvolání státního zástupce.
Proti rozsudku soudu druhého stupně podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že skutková zjištění umožňovala, aby byl zproštěn obžaloby z důvodu podle §226 písm. a) tr. ř., příp. podle §226 písm. c) tr. ř. Podle obviněného bylo zproštění podle §226 písm. b) tr. ř. učiněno na základě vadného právního posouzení a ve věci existuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy. Z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu vyplynulo, že nebylo prokázáno, že se projednávaný skutek stal. V důsledku nevěrohodných výpovědí svědků a s ohledem na to, že zde byly další osoby, které se mohly uvedeného jednání dopustit, nebylo prokázáno, že by tento skutek spáchal obviněný a ani zda vůbec vznikl schodek na svěřených finančních prostředcích, příp. v jaké výši.
Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek soudu druhého stupně a sám jej zprostil obžaloby podle §226 písm. a) tr. ř. či podle §226 písm. c) tr. ř.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se k dovolání obviněného do doby konání neveřejného zasedání nevyjádřil.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. ř. Dále Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z dikce uvedeného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady hmotně právní. Zpochybnění správnosti skutkových zjištění do zákonem vymezeného okruhu dovolacích důvodů podle §265b tr. ř. zahrnout nelze. Soudy zjištěný skutkový stav je pro dovolací soud východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva. Dovolací soud tedy vychází ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn soudy prvního a druhého stupně.
V mezích dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo že jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva.
Na podkladě dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze ovšem namítat a ani přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5 tr. ř. ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Dovolání lze opírat jen o námitky hmotně právní povahy, nikoli o námitky skutkové.
Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.
Obviněný své dovolání směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, kterým byl zproštěn obžaloby podle §226 písm. b) tr. ř. Obecně je možné, aby dovolání směřovalo proti zprošťujícímu rozhodnutí, avšak pouze pokud se v něm obviněný domáhá toho, aby byl zproštěn z důvodů, které jsou pro něj příznivější (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2005, sp. zn. 11 Tdo 31/2005). Důvody zproštění podle §226 písm. a) tr. ř. a za určitých okolností i podle §226 písm. c) tr. ř. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 5. 5. 1988, sp. zn. 6 Tz 12/88) přitom lze pokládat ve srovnání s důvodem podle §226 písm. b) tr. ř. za příznivější pro obviněného. V případě obviněným uplatněného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je však nutné, aby dovolací námitky směřovaly proti hmotně právnímu posouzení skutku, nikoli pouze proti soudy provedenému dokazování a z něj vyplývajícím skutkovým zjištěním (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2005, sp. zn. 11 Tdo 31/2005). Námitky obviněného, kterými se fakticky snaží docílit odlišného hodnocení důkazů, než jak je hodnotily soudy, tak nejsou námitkami v souladu s dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ani s jiným důvodem podle §265b odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud připomíná, že ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně, ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně může Nejvyšší soud zasáhnout jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu má podklad v čl. 4, čl. 90 Ústavy (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 7 Tdo 448/2010). O takovouto situaci se však v posuzované věci nejedná. Soud druhého stupně si vytvořil pro své rozhodnutí, kterým obviněného zprostil obžaloby podle §226 písm. b) tr. ř., dostatečný skutkový podklad v souladu s §2 odst. 5 tr. ř. a nijak nevybočil z mezí volného hodnocení důkazů v souladu s §2 odst. 6 tr. ř. Na základě provedeného dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že schodek na svěřených finančních prostředcích skutečně vznikl, což vyplynulo ze svědeckých výpovědí D. G., M. G., M. P., P. H., B. G. a listinných důkazů, přičemž obviněný měl za tyto prostředky hmotnou odpovědnost. Z důkazů však beze vších pochybností nevyplynula přesná výše schodku, neboť nebyla vyvrácena obhajoba obviněného, že k části finančních prostředků měly přístup i další osoby. Stejně tak nebylo bez důvodných pochybností prokázáno, že by obviněný jednal v úmyslu si předmětné finanční prostředky přisvojit, a tedy že by svým jednáním naplnil znaky skutkové podstaty trestného činu zpronevěry podle §206 odst. 1, 3 tr. zákoníku [příp. znaky zločinu zpronevěry podle §206 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku]. Z těchto důvodů odvolací soud správně rozhodl o zproštění obviněného obžaloby podle §226 písm. b) tr. ř., neboť skutek se stal (k nějakému schodku na svěřených finančních prostředcích došlo), ale není trestným činem pro absenci naplnění znaku subjektivní stránky skutkové podstaty trestného činu. Nejvyšší soud se s rozhodnutím odvolacího soudu ztotožnil a pro stručnost lze odkázat na příslušnou část jeho odůvodnění (str. 10-15).
Skutečnost, že obviněný uplatňuje toliko námitky proti hodnocení důkazů odvolacím soudem, neboť ve skutečnosti napadá soudem učiněná skutková zjištění tvrzením, že se v žalobním návrhu uvedený skutek nestal, nelze na základě výše uvedeného pokládat za námitky v souladu s dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ani s jinými dovolacími důvody podle §265b odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. ledna 2018
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Petr Angyalossy, Ph. D.